Menu
Městys Kněževes
MěstysKněževes

98_kronika

Kronika městyse Kněževes

1958

Úmrtí | V roce 1958 v Kněževsi zemřeli:
Františka Černá z čp. 85, manželka domkáře, narozená 5. 11. 1886, zemřela 13. 1. 1958
František Kochlefl z čp. 315, krejčí, nar. 30. 3. 1880, zemřel 28. 12. 1957 v Kladně
Josef Pour z čp. 172, zemědělský dělník, nar. 7. 8. 1883, zemřel 6. 2. 1958 v Rakovníku
Rudolf Klaub z čp. 245, tesař, nar. 7. 11. 1879, zemřel 15. 2. 1958 v Kněževsi
Václav Hubáček z čp. 63, školník, nar. 26. 8. 1880, zemřel 25. 2. 1958 v Rakovníku
Miromír Hornof z čp. 45, rolník, nar. 19. 5. 1874, zemřel 25. 3. 1958 v Kněževsi
Julie Kameníková z čp. 276, dělnice, nar. 21. 5. 1875, zemřela 4. 4. 1958 v Chomutově
Albín Černý, domkář z čp. 85, nar. 13. 3. 1878, zemřel 7. 5. 1958 v Rakovníku
Miloslav Slavík, dělník, z čp. 304, nar. 24. 7. 1886, zemřel 19. 5. 1958 v Kněževsi
Božena Englická, manželka cukráře z čp. 312, nar. 14. 7. 1882, zemřela 17. 5. 1958 v Rakovníku
Anna Pleinerová, zemědělská dělnice, nar. 8. 7. 1882, zemřela 27. 8. 1958 v Kněževsi
Božena Pertlová, zemědělská dělnice, z čp. 330, nar. 4. 2. 1880, zemřela 3. 7. 1958 v Kněževsi
Rudolf Štechmiler z čp. 241, železničář, nar. 5. 7. 1891, zemřel 4. 10. 1958 v Kněževsi
Františka Hinzová z čp. 44, narozená 5. 3. 1886, zemřela 27. 11. 1958 v Klecanech

Pohřby | Na ukázku pohřbívání občanů ukázka ze zápisníku Sboru pro občanské záležitosti: Zemřela občanka bez vyznání Božena Pertlová z čp. 330, matka členky sboru Marie Pertlové, která požádala Sbor pro občanské záležitosti o účast při pohřbu. Pohřeb se konal 5. července 1958 a zúčastnil se jej celý sbor. V domě smutku položila kytici s. Palkosková a s. Ransdorfová, kteroužto kytici pak v čele smutečního průvodu nesly na hřbitov. Jde o to, aby Sbor pro občanské záležitosti v případě úmrtí občana to tak zařídil, aby každý občan, také samozřejmě občan bez náboženského vyznání, byl pochován s patřičnou úctou a pietou. Nesmí se dopustit, aby kterýkoliv občan Československé republiky byl pohřbíván bez účasti a zájmu veřejnosti.

Poslední "špejchárek" | Poslední „špejchárek“ v Kněževsi sloužil lidem dávno, snad tři čtyři století, snad i více. Je v čp. 27, majitel Antonín Patrák. Je již rok 1959 a „špejchárek“ dosud slouží majitelům. V něm je komora na mouku, otruby, uzené maso, švestky suché apod. Nad ní býval uložen usušený chmel. Bývalo jej málo, dokud se sušil jen na slunci, a tak se tam vešel. Pod komorou sklep. Má padací dveře. Okolo přístřešek. Sloužil mnoha a mnoha lidem a nyní chýlí se i jeho život ke konci. Obrázky „kvočny“ nebo „špejchárku“ připomínati budou budoucím skrovné životní možnosti našich předků na vesnici, byť v krajině tak úrodné jako je okolí Kněževsi.

Špejchárek
 

Za krásami domova | Výňatek z časopisu „Za krásami domova“, ročník V, č. 9 - „Život nové vesnice“. Chodíme tak často kolem něho a ještě jsme se nenaučili dost pozorně si ho všímat, a přece je ho plno všude kolem nás. Zámek, romantická zřícenina, stará lidová stavba – to samo přitáhne naši pozornost, kromě toho se o tom dočtete v průvodcích i najdete vyznačeno na turistických mapách. Údolní přehrada, nová továrna, mohutný most či moderní sídliště – to přece nelze přehlédnout, na tom ulpí naše oči s obdivem a úctou k lidské práci. Mění se však i život vesnice a jejích obyvatel. Vyhlížíte doškové střechy, symbol vesnické idyly – a najdete televizní antény, znamení pokroku. Vypravíte se za posledním stavem, ale ustoupil elektrické pračce, jako ustoupila dřina a bída náročnější životní úrovni i na podhůří. Čtete v průvodci o staré formanské hospodě, nacházíte však živou autobusovou čekárnu, bránu k pohodlnému a rychlému spojení se světem. Jste zvyklí nacházet rozsáhlé hospodářské usedlosti bývalých místních bohatých sedláků na návsi, ale nové zemědělské pevnosti vyrůstají za humny, bílé zdi a červené střechy kravínů, skladišť, garáží, opraven zemědělských strojů, v chmelařském kraji vysokých a rozsáhlých chmelních sušíren se vymanily ze sevřeného kruhu kolem husího rybníčku na návsi, stejně jako zemědělec – družstevník opouští zastaralý a přežitý způsob života, vytváří nové hospodářské poměry na vesnici. Symboly rychtářského práva, kdysi budícího úctu i strach před mocí feudálních pánů a jejich výkonných orgánů, odpočívají vedle kronik, starých listin, aby občas pomohly učiteli objasnit dětem dobu, kterou již jen těžko dovedou pochopit. Vždyť děti nové vesnice přicházejí už docela do nového života – a vstupují do něho také úplně jinou cestou. V Kněževsi u Rakovníka, jehož JZD se už 10 let podílí na přeměně života na vesnici, má předseda MNV radostnější úkoly, než starý rychtář, když spolu s občany organizuje nový život v obci. Vítání novorozeňat z rodin místních družstevníků do nového socialistického života jistě patří k funkcím nejradostnějším. Chcete-li se přiblížit vesnici, musíte mít otevřené nejen oči, ale i uši a hlavně srdce. Leccos uvidíte sami hned na první pohled, ale více dovíte se v rozhovorech s lidmi na polích, na návsi, ve vesnické samoobsluze a i v autobusu – a to budou poznatky cennější, protože vás s lidmi sblíží co nejlépe. Text J. Dvořák, snímky Tachezi.

Vítání
Vítání občánků (snímek z časopisu Za krásami domova)


Zápis ve formátu PDF (s. 299-302)

Pokračování

Městys

Informace o koronaviru

Kniha o Kněževsi

Mapový portál - středočeský kraj

mapový portál

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:2
DNES:220
TÝDEN:1252
CELKEM:1110145

Překlad (translations)

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Informace od nás

Smart info

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů

Chci se zaregistrovat

Projekty
Městys Kněževes

První zmínky o obci jsou asi z 10 až 11. století – podle pověsti o kněžně Libuši, dceři Krokově a její věštbě. Když tudy projížděla kněžna a na místě, kde určila, že bude založena Kněží ves se objevila posvátná žába Rosnička. Proto se také objevuje ve znaku obce uprostřed žába. …Více

Mobilní aplikace

Aktuální informace od nás
Přímo ve vašem telefonu
Více o aplikaci
Stáhněte si naši mobilní aplikaci na