99_kronika

Kronika městyse Kněževes

1959

Kronikář | Zapisuje opět Josef Hauner. Zapisoval v tuto kroniku již dříve, a to v letech 1927 až 1928 za roky 1918 až 1928. V roce 1927 dohodl se s učitelem Antonínem Patrákem, oba učili na škole v Kněževsi, a doplnili zápisy za léta od roku 1892, neboť od roku 1892 nebylo sem zapisováno. Zápisy ty jsou přirozeně kusé, neboť se doplňují za období dávno již uplynulé. Josef Hauner narodil se 4. března 1887 v Olešné v čp. 13. Otec jeho byl Antonín. Zúčastnil se 1. světové války, již od 26. července 1914. Jako válečný zajatec s ostatními přešel Srbsko a Albánii. Protože napadeni byli tyfem a cholerou, byl zbytek zajatců převezen na ostrov Asinaru, kde strávili několik měsíců. Převezeni byli do Francie, kde pracovali ponejvíce v továrnách – zbrojovkách. Vrátil se jako voják československé armády. V Kněževsi žil od roku 1921 jako učitel národní a později měšťanské školy. Od roku 1946 od března – do března 1952 byl předsedou místního národního výboru. V důchodu byl jako ředitel měšťanské školy od 1. 7. 1953. Měl svůj rodinný dům čp. 268. Jako důchodce byl matrikářem a účetním místního národního výboru.

Počasí | Také za rok 1959 zapisuji pro kněževeskou budoucí generaci různé pozoruhodné události: Jaro mělo dostatek vláhy a bylo spíše chladné a s přeprškami po zimě průměrně mírné a na sníh dosti chudé. Po mírné zimě bývá nejčastěji jaro studené a teplo přicházívá s opožděním. Tak to bylo také v roce 1959. V době, kdy kvetly stromy, bývaly studené deště a to střídavě. 2 nebo 3 dny bylo jasněji, pak zase 2-5 dní studené přepršky. Takové bylo celé údobí, kdy odkvétaly stromy. Sice květy se rozvíjely zvolna, ne najednou, s jakousi opatrností, aby konečně rozkvetlé nebyly napadeny zimou a nepohodou, ale přece jen nevlídnému, vlhkému a studenému, nepřátelskému počasí neunikly. Nejprve kvetou třešně, potom hrušky, dále švestky a poslední jabloně. Počasí však bylo trvale, střídavě studené s deštíky a jím postupně postiženy byly všechny druhy stromů a také vinic. Jen tu a tam podařilo se s úspěchem některým odrůdám zdárně doby květů přestáti, když jejich vrcholné odkvétání přišlo na dny bez dešťů a takové, kdy hmyz, včely zejména, mohou poletovat a z květu na květ přelétávat.

Jaro | Jarní údobí bylo, protože bylo chladné a deštivé, pro vzrůst obilovin, píce, chmele a okopanin velmi vhodné, léto a podzim však zcela nepříznivé až na to, že sklizeň píce a obilí byla bez dešťů a proto se sklízelo dobře a rychle všechno ideálně vysušené. Ovoce narostlo všeobecně, tak i v Kněževsi, velmi málo, ale obilí velmi hodně a první píce také plná sklizeň. Druhá píce vojtěšky a traviny ponejvíce byla slabá, vydala málo. Sklizeň kukuřice na krmení a silážování byla skrovná. To se velmi nepříznivě projevilo na vyživování skotu a vepřového bravu, neboť i okopanin bylo poskrovnu. Chmel však měl dostatek vláhy z jarní doby, proto se jej urodilo mnoho.

Léto a podzim | Letní období bylo slunné, bez dešťů, trvale jasné. Od května u nás vcelku nepršelo. Jen někdy za bouře přišlo trochu vody v našem okolí, někde bouřkové počasí dalo více vláhy, všeobecně trvalo však únorové, neúprosné sucho trvalého rázu. Teploměr ukazoval takřka pravidelně 28-30 a i 31 stupňů. Ještě v září bývalo 31 stupňů tepla. Teprve ke konci září a v listopadu přišly drobounké deštíky, ale půda byla tak neobyčejně vyprahlá, že to ani nepociťovala. Orání prováděti se mohlo jen traktory a to ne hluboko a další příprava půdy k setbě byla velmi pracná a zdlouhavá. Všeobecně nejevil se zájem o zasévání do tak suché země. Až když ministerstvo zemědělství varovalo před otálením, zaselo se v Kněževsi bezodkladně, ale ozimy se vcelku nezazelenaly. Lupení ze stromů na počátku listopadu opadalo a pak celé kněževeské okolí zůstalo bez sebemenší zeleně, neboť pole osetá pící, louky, stráně byly zcela vysušené. Smutný byl pohled po krajině. Zimní a jarní vydatná vláha dobře se osvědčila, v půdě dobře vyhnojené a vyorané kupř. na bramborech a chmeli. Takováto půda, byť bylo třeba velké sucho v létě a na podzim, podržela si jarní vláhu a dala větší úrodu.

Sklizeň | Vždyť průměrná sklizeň pšenice na 1 ha byla 36,5 q, ječmene 39 q, žita 28 q, ovsa 32 q, směsky 33 q. Zajímavé, že během léta jen jednou více pršelo za prudké větrné smrště a neobyčejně prudkého a vydatného lijavce. Trvalo to však jen 10-15 minut a bylo po dešti. Ale během této krátké chvíle padlo značné množství chmelných konstrukcí.

Vzhled obce | V roce 1959 a už v roce 1958 započato bylo s opravou budov a úpravou veřejných prostranství. Také větší péče byla věnována i čistotě a pořádku dvorů družstevních i soukromých. Přistavovaly se k některým domům světnice, verandy, vodovody a koupelny. Světnice u domku čp. 328, 143 a 215 i 308. Verandy při čp. 269, 247, 308, 330, 215. Televizorů je v Kněževsi již (neuvedeno).

Zápis ve formátu PDF (s. 301-303)

Pokračování