Menu
Městys Kněževes
MěstysKněževes

Znak a vlajka

Dne 5. dubna 2007 starostka Eva Janotová s místostarostkou Renatou Pickovou slavnostně převzaly v poslanecké sněmovně  od předsedy poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pana Miloslava Vlčka dekret o udělení znaku a vlajky obce Kněževes.

Celou ikonografii, návrh znaku a vlajky pro nás zpracovával pan Stanislav Kasík z heraldické kanceláře z Roudnice nad Labem. V září 2005 začal pan Kasík shromažďovat všechny důležité údaje k návrhu na znak i vlajku. Čerpal ze všech možných pramenů – z kroniky, z různých encyklopedií a kodexů. Počátkem prosince 2005  první návrh v Podvýboru pro heraldiku nebyl schválen.  Následovalo obhajování hradeb (hradbami byly obehnány jen města), dále podle Jiřího Čarka a jeho závazného „kodexu“ vůbec neuvádí znak obce Kněževes jako platný symbol. Je sice o něm zmínka, ale s jednoznačným odmítajícím odsudkem, který považuje znak za nepodařený pokus o zavedení znaku po povýšení na městečko. Padla i námitka, že díky zelené žábě a zeleným chmelovým větvím v modrém štítu, je porušeno základní heraldické pravidlo o barvě a kovu a znak je neschválitelný i z tohoto důvodu. Poté následovalo další hledání, zkoumání dokazování existence hradeb, žáby, busty muže a ženy. 13. prosince 2006 se podvýbor pro heraldiku opět zabýval naší žádostí o udělení znaku a vlajky a doporučil, aby byly symboly naší obci v navrhované podobě uděleny.

Ikonografie

První zmínka o obci je učiněna v listině českého krále Jana Lucemburského, vydané v Chebu dne 13. června 1327 pro premonstrátský klášter v Teplé. Král listinou udělil opatu i konventu patronátní právo ke kostelu sv. Jakuba Většího v Kněževsi. Ves byla založena na královském panství příslušném ke hradu Křivoklátu. Její význam zvyšovala poloha na významné zemské cestě vedoucí z Prahy k hraničním přechodům u Chebu, s pokračováním do Norinberka a s dálkovými cíli v západní Evropě. I když podací právo ke kněževeskému kostelu nějaký čas vykonával opat a konvent kláštera v Teplé, byla ves sama majetkem krále a patřila ke Křivoklátu. V roce 1685 koupil Křivoklát od české královské komory Arnošt Josef hrabě z Valdštejna.       

V zápise o prodeji je krom jiného zmíněna i ves Kněževes jako součást prodávaného statku. Když Arnoštův syn Jan Josef z Valdštejna v roce 1733 zemřel, dědila vše jeho dcera Marie Anna. Ta byla vdaná za Josefa Viléma knížete z Fürstenberku. Jejich potomci byli v Kněževsi vrchností až do roku 1850. Kněževes se rozvíjela jako obec s obyvatelstvem živícím se především zemědělstvím. Ve druhé polovině 19. století se zde naplno rozvinulo pěstování chmele a Kněževes se stala centrem pěstitelů této plodiny na Rakovnicku. V produkci chmele se zařadila na druhé místo v Čechách a to hned za Žatec. Růst hospodářského významu obce a nárůst počtu obyvatel vedl samosprávu k podání žádosti o povýšení na městečko. Císař František Josef I. tak učinil svým rozhodnutím ze dne 29.4.1897.

Nejstarším známým symbolem spojeným s Kněževsí je pečeť z počátku 19. století s vyobrazením žáby mezi mužskou a ženskou hlavou. Znamení provázejí písmena *Fz F* nad figurami a *H*T* pod nimi. Písmena lze vyložit jako zkratky slov „Fürst zu Fürstenberg“ (kníže ve Fürnstenberku) a Heren Torf (Herrendorf – německy Kněževes). Znamení z této vrchnostenské pečeti bylo přijato na kněževeská razítka po roce 1580. Po povýšení na městečko vznikl v Kněževsi znak, kterým byl štít s hradbami a věžemi, mezi které byla vložena znamení žáby, chmelové větévky a mužské a ženské busty. Znak nebyl Kněževsi nikdy oficiálně udělen. Přesto byl používán již na počátku 20. století a je tak užíván i nyní. V odborné literatuře se o tomto znaku jako o znaku městečka Kněževse psalo poprvé v roce 1938 (viz Erbovní knížka na rok 1938, kresba Břetislav Štorm).

Znak obce

Se shoduje s popisem: V modrém štítě stříbrná kvádrovaná hradba s cimbuřím a branou se zlatými zavřenými vraty na černých závěsech. Za hradbou dvě stříbrné věže s cimbuřím, každá se dvěma černými okny nad sebou a červenou stanovou střechou zakončenou zlatou makovicí. Mezi věžemi dvě přivrácené busty, muže a ženy, obě v přirozené barvě a ve stříbrném oděvu. Nad nimi zkřížené chmelové stonky s listy a šišticemi převýšené žábou, vše zlaté. Žába je symbolem spojeným s tradovanou pověstí o založení vsi bájnou kněžnou Libuší. Zlaté chmelové větévky symbolizují tradiční pěstování chmele a zlatá tinktura je odrazem rčení o chmelu jako zeleném zlatu. Busty jsou vykládány nejednoznačně jako hlava sedláka a jeho ženy. Hradby a věže mají oporu ve skutečnosti, že Kněževes ještě v závěru 19. století disponovala dvěma uzavíratelnými branami.

znak

Vlajka obce

Její podoba: List tvoří čtyři vodorovné pruhy, žlutý, bílý, modrý a žlutý, v poměru 1 : 3 : 3 : 1. Modrý pruh má barvu štítu, bílý je odvozen od stříbrných věží a hradby, žluté pruhy mají oporu ve zlatých znakových figurách. Uprostřed listu je znak obce.

vlajka

 

Městys

Informace o koronaviru

Kniha o Kněževsi

Mapový portál - středočeský kraj

mapový portál

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:2
DNES:6
TÝDEN:710
CELKEM:1195832

Překlad (translations)

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Informace od nás

Smart info

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů

Chci se zaregistrovat

Projekty
Městys Kněževes

První zmínky o obci jsou asi z 10 až 11. století – podle pověsti o kněžně Libuši, dceři Krokově a její věštbě. Když tudy projížděla kněžna a na místě, kde určila, že bude založena Kněží ves se objevila posvátná žába Rosnička. Proto se také objevuje ve znaku obce uprostřed žába. …Více

Mobilní aplikace

Aktuální informace od nás
Přímo ve vašem telefonu
Více o aplikaci
Stáhněte si naši mobilní aplikaci na