Menu
Městys Kněževes
MěstysKněževes

96_kronika

Kronika městyse Kněževes

1958

Baráčníci | Činnost místní organizace baráčníků projevuje se pořádáním členských a výborových schůzí, pořádáním 1 koncertu, 1 plesu, účastí u pomníku padlých k výročí 9. května a také účastí na pohřbech svých členů, jichž se zúčastňují korporativně v krojích s praporem v čele průvodu. Předsedou je Ant. Kameník, důchodce z čp. (neuvedeno).

SPOZ |Sbor pro občanské záležitosti důsledně koná svoji funkci tak jako v roce 1957. Vychází z toho předpokladu, že narození dětí, ženitba a pohřby jsou důležité události v lidském životě a nelze jen tak přejíti je jako všední události. Proto věnuje jim sbor péči a dělá je pokud lze slavnostní. Spoluúčinkuje se sborem předseda MNV, tajemník MNV, pionýři, rozhlasová hudba. Rodičům a snoubencům se blahopřeje, v upomínku poskytují se obrazy a kytice. V roce 1958 vítali jsme (neuvedeno) novorozeňat, na národním výboru bylo uzavřeno (neuvedeno) sňatků, (neuvedeno) zemřelých pochováno. Na některé pohřby vyslal sbor řečníky.

Žně |Ještě činím zápis o o provádění žní v roce 1958 a o sklizni chmele. To jsou dva velice důležité pracovní úkony vyžadující zvláštního vypětí během roku. Je zajímavé, že za vhodné pomoci mechanizace strojové potřebuje se dále méně a méně účasti brigád. Setbu provede státní traktorová stanice, aniž v celku družstevníci mají na ní účast. Obdivuhodné je i to, že opět žně provedeny kombajny bez pomoci žen. Tak posečeny a vymláceny byly pšenice, ječmeny, ovsy, směsky. Jen žita byla sekána sekačkami a samovazy. Kombajny pracovaly čistě, beze ztrát na zrnu. Zrno bylo letos tak suché, že do skladu šlo, aniž muselo projíti sušičkami.

Poslední zbytek bývalé rychty
Poslední zbytek bývalé rychty
 

Česací stroje |Stroje osvědčují se také při česání chmele v sezoně chmelové. Kněževes má 3 česací stroje. Nahradí mnoho česáčů a dávají chmelové hlávky dobře česané, čistě, bez lupínek.

Mechanizace |Ani v roce 1958 nepodávalo se podávkami seno, sláma do výše ve stodolách nebo u stohů, ani vymlácené zrno nevynášelo se po schodech na zádech v pytlích. Všechno uvedené obstaralo se pomocí výfuků i do velkých výšek.

Sláma |Po kombajnech na polích zůstalo ponejvíce v kopkách mnoho slámy. Ale i ta stahuje se stahovači a výfuky vynese na stohy i do velké výše. Družstvo má 3 velké stohy slámy, tak o 100 vagonech slámy, a ještě několik menších stohů, ale ne malých.

Setba |Na podzim provádí se setba, aniž v celku vyžaduje se tu pomoci jednotlivců. To obstarají pomocí strojů traktoristé strojní a traktorové stanice místní. Jen vybírání bramborů vyžaduje doposud práci rukou, ohýbání těla a únavy takřka tak jako dříve.

Větrná smršť |Na počátku srpna při větrné smršti padlo na 15 ha drátěných chmelových konstrukcí. Časté deště, promočená země a smršť větrná způsobily pád mnohých drátěných konstrukcí, někde i zánovních, zdravých, ale chmelinou velmi zatížených, takže kotvy i s kameny byly vytaženy ze země a konstrukce padla. Na pomoc přišla vojenská posádka a pomocí strojů konstrukce zdvihala.

Stodoly "kvočny" |Před ještě tak 80 lety na selských dvorech stály malé, slámou kryté nízké stodoly zvané „kvočny“ Poslední v Kněževsi vyhořela v čp. 27 Antonínu Patrákovi v roce 1943. Místo zbořené nebo vyhořelé „kvočny“ vznikly nové prostranné stodoly na selských dvorech, u statků tak 14hektarových.

Srovnání |Dříve stačily malé stodoly „kvočny“. No vždyť se málo oralo, málo hnojilo, málo sklízelo, dováželo na malých vozech. Dnešní vůz naložený obilím by do takové „kvočny“ vůbec neprojel, nevešel se tam. Dnešní fůry obilí jen tak sotva tři a stodůlka by byla zcela plná.

Stodoly

Zápis ve formátu PDF (s. 293-296)

Pokračování

Městys

Informace o koronaviru

Kniha o Kněževsi

Mapový portál - středočeský kraj

mapový portál

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:5
DNES:152
TÝDEN:1184
CELKEM:1110077

Překlad (translations)

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Informace od nás

Smart info

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů

Chci se zaregistrovat

Projekty
Městys Kněževes

První zmínky o obci jsou asi z 10 až 11. století – podle pověsti o kněžně Libuši, dceři Krokově a její věštbě. Když tudy projížděla kněžna a na místě, kde určila, že bude založena Kněží ves se objevila posvátná žába Rosnička. Proto se také objevuje ve znaku obce uprostřed žába. …Více

Mobilní aplikace

Aktuální informace od nás
Přímo ve vašem telefonu
Více o aplikaci
Stáhněte si naši mobilní aplikaci na