MěstysKněževes
§ 1
Trhové dni
Zde se odbývají následující trhy:
Trhy výroční a spolu trhy na dobytek, a sice:
Kdyby výroční trh na některý zasvěcený svátek připadl, odročí se výroční trh na následní den všední po svátku připadlý.
§ 2
Které věci mohou se prodávati
Na trzích výročních prodávati se může zboží všeliké, s kterým dovoleno svobodný obchod vésti, tudíž i dobytek.
O dobytčím trhu může se prodávati dobytek koňský, hovězí i všeliký druh drobného dobytka.
Prodávání připravovaných pokrmů a šenkování nápojů na tržišti dovoleno není. Kdyby hostince a hospody místní návalu lidu nestačily, jest starosta obce zplnomocněn úředně oprávněným hospodským a krčmářům na čas téhož trhu, avšak s ušetřením práva propinačního (vystavovacího) dovoliti, aby na tržišti jídla prodávali a nápoje šenkovali.
§ 3
Kdo má právo prodávati
Každý může na trhy voziti zboží všeliké, s kterým jest dovoleno obchod vésti, pokud se zboží takové dle povahy trhu k prodání na něm připouští. Jestli však ku prodávání jistého zboží čili tovaru potřebí koncese, mohou je také na trzích prodávati jen ti živnostníci, kteří mají k tomu takovou koncesi.
Obchodníci po domích prodávající (hauzírníci) mohou trhy výroční navštěvovati a zboží své buď v otevřených stánkách aneb v pevných krámech, pokud trh trvá, prodávati, avšak zůstávají vždy obmezeni na zboží v hauzírnické knížce vyznačené a nesmí zboží to u větším množství vykládati než jim zákonem o obchodu po domech v § 16 dovoleno jest.
Cizozemci mohou týmž způsobem na trhy jezditi jako lidé zdejší, ač není-li za příčinou vzájemnosti něco jiného nařízeno.
§ 4
Které věci prodávati jest zapovězeno
Všeliké potraviny, kteréž buď nějakou přísadou zdraví škodlivou aneb jinak zkaženy jsou, podobně nezralé ovoce, leklé ryby a pošlí raci dozorstvím trhovým zabaveny a zničeny budou.
Též v obchodu trhovém se netrpí a dozorstvím trhovým odstraněny budou všecky jiné potravy, jež přísadou, byť i zdraví neškodnou porušeny jsouce, k ošizení kupujících sloužiti mohou.
V tomto a onom případu bude prodávač, ač nemá-li se k němu již dle obecného zákona trestního přikročiti, dle § 13 tohoto řádu trhového trestán.
§ 5
Stanoviska rozličného zboží trhového
Stanovisko všeho zboží trhového jest místo v středu obce kněževeské ležící.
§ 6
O prodeji pokoutním
Přespolní prodávači nesmí pro trh určené zboží své vůbec jináč než na tržišti prodávati; proto nemají je ani po cestách, ani po ulicích aneb po hospodách prodávati aneb skládati, aniž je smí po domech roznášeti.
Však o trzích výročních mohou prodávači tito krámy v domech najmouti a v nich své zboží prodávati.
Jen to se živnostníkům v potravním zboží obchod vedoucím zakazuje, aby, dokud trh trvá, zboží, které jsou na trh nedopravili, ukazováním vzorů (průb) na trhu k prodeji nenabízeli, ani po hostincích, po krčmách a jiných veřejných místech pro takové zboží kupců nehledali.
§ 7
Kdo má právo kupovati
Všickni, kdož přicházejí na trhy, mají stejné právo, a jmenovitě není, co se práva k zakupování týče, zcela žádného rozdílu mezi domácími, přespolními a cizozemci.
§ 8
O míře a váze
Prodávati se smí pouze na míry a váhy zákonem povolené, totiž: na dolnorakouskou měřici, dolnorakouské vědro, dolnorakouský máz, vídeňský sáh, vídeňskou libru a vídeňský centnýř.
Pakli by kdo s jinou jakoukoli mírou neb váhou při obchodu dostižen byl, bude míra neb váha ta zabavena a propadne pokutě; nadto kdyby přestupník opět takovéto míry upotřebil, bude dle § 13 tohoto trhového řádu trestán.
Taktéž zapovídá se užívati v trhovém obchodu necimentované (tj. nepřezkoušené), byť i spravedlivé míry a váhy, a kdož by v tom zavinil, bude rovněž co přestupník trhového řádu trestán.
Pakli by kdo nespravedlivé aneb lehké, nechť již cimentované neb necimentované míry aneb váhy užil aneb vůbec v míře neb váze aneb u vlastnosti zboží trhového kupce provedl, bude dle obecného zákona trestního trestán. Obecní míry a váhy smí každý pod dohlídkou užívati, avšak má se za propůjčení jeden krejcar obci zaplatiti.
§ 9
Zákazy
Přeplacení kupce, když vyjednává s prodávačem, jest zapovězeno. Co se na trhu koupilo, nesmí se o témž trhu opět prodávati. Podobně nesmí se nikdo s prodávačem umlouvati, že po trhu jeho zboží odkoupí.
§ 10
Závdavky
Rozepře mezi kupci a prodávači pro nedostání tržním smlouvám náleží před soudce občanského.
§ 11
Skladiště
Prodávač smí své neprodané zboží svobodně odvézti, aneb smí je v obecních aneb soukromých místnostech skladních uložiti, má ale, když zboží, kteréž při prodeji má býti ohlášeno, do soukromých skladišť ukládá, pokaždé u protokolu oznámiti, že je z tohoto skladiště byl prodal. Rozumí se samo sebou, že uložené trhové zboží z těchto skladišť smí jen o takových dnech trhových prodáváno býti, o kterých tyto věci na trhu vykládati dovoleno jest.
§ 12
Tržné
Každý kdož o trhových dnech trhové zboží na veřejných místech k prodeji vykládá, má následující tržné poplatky obci zapraviti:
O hlavních (výročních a dobytčích) trzích:
Mají-li a mnoholi prodávači mimo tržní dobu na náměstí a po ulicích zboží své vykládající obci z místa platiti, určí a oznámí obecní výbor zvláštní vyhláškou.
§ 13
Trestání přestupků
Přestupky trhového řádu tresce starosta spolu s dvěma obecními radními, a sice pokutou peněžitou až do 10 zl. r. č. a není-li přestupník s to, aby ji zaplatil, vězením až na 48 hodin dle předpisu obecního zřízení §§ 62 a 65. Za prodávání a kupování zapovězené vůbec kupec, prodávač a dohazovač vesměs trestu podléhají. Stížnosti na takové nálezy trestní jdou k politickému úřadu okresnímu. Ze zaplacených peněžitých pokut poděluje se udavatel třetinou, dostižitel též třetinou, pakli toho žádají. Přebytek připadá obecní pokladnici.
§ 14
Řízení v případnostech trestních
Dozorstvo trhové jest oprávněno věc, pro kterouž přestupník trestu podléhá, zabaviti, a pokud pokuta vyplacena aneb pojištěna není, v své moci podržeti. Pokuta peněžitá má, jakmile rozhodnutí trestní nabylo platnosti, v osmi dnech zapravena býti, jinak se zboží prodá; pakli ale zboží jest porušitelno, má ihned prodáno býti. Z peněz za takové zboží utržených zaplatí se pokuta a nahradí se výlohy při tom vzešlé; pakli co zbývá, uloženo bude k rukoum vlastníkovým, a nepřihlásí-li se během jednoho roku, bude to přikázáno místnímu ústavu pro chudé.
§ 15
Dohlídka trhová
Tržní dozorství jest povinno pečovati o to, aby tržní pravidla tuto uvedená plněna byla a má přestupníky udati starostovi ku potrestání. Kdo se na trhu neslušně chová anebo tržnímu dozorství povinného poslušenství neprokáže, bude bez průtahu zadržán a dle § 13 potrestán.
Urážka dozorství trhového slovy, skutkem aneb dokonce protivením se a násilím potresce se podle zákona trestního.
Dáno v sezení obecního výboru v Kněževsi dne 1. listopadu r. 1864.
František Cedl
představený
Josef Patrák
radní
Číslo 6066
Schvaluje se od c. k. místodržitelství v Praze dne 11. února 1865.
Lažanský
Opsáno dne 3. ledna 1866
Připsáno na okraj: Výměrem ze dne 3. června 1890 č. 9211 povolené 2 trhy na dobytek: 1. V pondělí po obrácení sv. Pavla, 2. V úterý před sv. Vavřincem. 2 týdenní trhy, v úterý a v pátek. Kdyby na ten den připadl svátek, odbývá se trh den před svátkem.
Roku tohoto v měsíci lednu tak mírná byla zima, že není pamětníků podobné. Ani nemrzlo, aniž sníh padal, jenom mírně pršelo. V polích se oralo, a komáři vesele si poletovali v teplém vzduchu jarním.
Dne 10. února byl krásný jarní den. Skřivánci zpívali vysoko v povětří a včely vylétaly z oulů.
Po mírné zimě následovalo chladné jaro a mrazy mnoho uškodily žitám, právě když v květu stály. Velké sucho škodilo také obzvláště ovsu. Pšenice a ječmeny na zrno obstojné, v slámě byly příliš krátké. Také brambory mnoho pomrzly. Chmele byla úroda malá, asi poloviční žeň a platil se zprvu za 120 zl., pak za 140 zl. a 150 zl.
Rok 1866 navždy památným zůstane v dějinách Rakouska vůbec a Čech zvláště. Takzvaná válka „Němců s Němci“, jak nazvána byla v manifestu k národům čili „válka panská“, jak ji nazval lid náš, čili „válka sedmidenní,“ jakž ji Prusové nazvali, válka ta nejbolestněji stihla země Koruny české. Nebudu zde vypisovati, kdo a proč válku tu vyvolal. Kdo nabýti chce jasného obrazu o celém tom ohromném neštěstí, které postihlo národ náš, nechť si přehlídne časopis „Národní listy“, tamť světlá naše kronika. Také v obec naší dorazilo dne 26. července vojsko pruské, a sice dragouni. Ubytováno bylo v obci zdejší na noc 111 mužů, 4 oficíři, 115 koní. Spotřebovalo se: 27 centů 60 liber sena po 3 zl. = 82 zl. 80 kr., 21 korců 9 čtvrtcí ovsa po 5 zl. = 107 zl. 81 ¼ kr., 6 centů 90 liber slámy po 1 zl. = 6 zl. 90 kr., za podkování koní 10 zl. 7 kr., potrava pro vojsko 119 zl., dále dodati se musely tři povozy na tři dny – 36 zl., což činí úhrnem zl. 262 58 ¼ kr.
27. července táhli dále k Plzni, dne 9. srpna ale ubírali se zase nazpět a ubytováni byli v Kolešovicích a v Horosedlech, 10. srpna táhla pěchota přes Kněževes a Chrášťany, jízdní přes Kněževes na císařskou silnici ku Praze.
Válkou panskou nazval lid náš válku tuto proto, že nejdříve páni úřadníci před nepřítelem utíkali, činíce mezi lidem jen ještě větší zmatek. Však se lidé brzy do poměrů těch vpravili, a bez slavných c. k. úřadů udrželi pořádek v zemi.
Musím ale tuto podotknouti, že náš okresní úřad rakovnický neutekl. Nejspíše že nedostal rozkaz „ze shora“.
Návštěvnost:
ONLINE:1
DNES:27
TÝDEN:731
CELKEM:1195853
První zmínky o obci jsou asi z 10 až 11. století – podle pověsti o kněžně Libuši, dceři Krokově a její věštbě. Když tudy projížděla kněžna a na místě, kde určila, že bude založena Kněží ves se objevila posvátná žába Rosnička. Proto se také objevuje ve znaku obce uprostřed žába. …Více
Více o aplikaci