88_kronika

Kronika městyse Kněževes

1958

Mírná zima | Staré české přísloví říká – studený máj, v stodole ráj. To se v roce 1958 tak naplnilo, jako málokdy předtím. Zima byla poměrně mírná, sněhu nebylo mnoho. Že byla zima dosti mírná, kromě několika větších mrazů, tomu nasvědčuje kupříkladu i to, že africké hrdličky, které v posledních letech se po Čechách tu a tam dosti rozmnožily, přežily v Kněževsi v zahradě domu čp. 20, kde vyrostlo jednotlivě i ve skupině asi 20 tak 17 m vysokých smrků a jedlí a také podobně bříz mezi ovocnými stromy, dobře zimu, přestály ji ve zdraví, samy se uživily, hlavně zalétáváním do polí. Také sletovaly do ulice táhnoucí se podél zahrady, a i do dvorků sousedních domků. Jsou přitom dosti plaché. Velikost jich jako holuba menšího vzrůstu. V této zahradě žilo jich celou zimu 7. Tak v polovině dubna se rozletěly na smrky a jedle a vysoké stromy u kostela, založily hnízda a nad stodolou čp. 20 zůstaly jen 2 páry. Africké hrdličky jsou větší než naše české, nejsou tak zdegenerované jako naše a proto snášejí i chlad, kdy leží sníh, někdy i prudké studené větry, ač před nimi nejsou v korunách nijak chráněny, kdy ledové větry div je ze stromů nesmetou.

Chmel | Ač zima byla mírná, zůstal i březen studený, duben také tak, vždyť sníh, který kolem 20. dubna napadl a několik dní zůstal ležet, zakrývaje celé široké okolí. Zima byla i v druhé polovině dubna a ještě i v květnu. To prospělo nejvíce chmeli. Rovněž i květům stromů, protože rozvily jejich květy později, tak mrazy noční nebyly již takové, že by je poškodily. Také chmel později než jindy rašil a nemrzl.

Nevídaná úroda | A jako bylo studené jaro a i květen, tak celý rok byl chladný. Horkých dnů během července a srpna bylo jen několik. A výsledek – neobyčejná úroda chmele a ovoce všeho druhu. Byla to úroda neobyčejná a měla rozhodný vliv na velké příjmy družstevníků a místního zemědělského obyvatelstva. Stržilo-li kněževeské JZD v roce 1957 skoro 5 milionů Kčs, bylo za chmel v roce 1958 7 milionů Kčs.

Sklizeň chmele | Chmele se sklidilo mnoho; až když chmel byl takřka zralý, chmelina velmi vyvinutá a konstrukce chmelní velmi zatížené, stalo že, že za velké bouřky, prudkého lijáku a větrné smršti, když země byla rozmočená, že padlo na 13 ha drátěnek. To sklizeň značně poškodilo a velkou úrodu poněkud snížilo. A přece výsledek celkové sklizně byl skvělý. Ovšem vliv na tuto vzácnou sklizeň mělo i to, že JZD během trvání družstva založilo na (údaj schází) hektarů chmelnic s nejlepšími chmelovými odrůdami. Vždyť v nových chmelnicích byly mnohé, které daly i 50 čtvrtek na kopu trsů. Z doby, kdy se hospodařilo jednotlivě, byla obdivovaná sklizeň již 20 čtvrtek na kopu. Chmel byl pěkný, zelený a hlávky chmelové rovněž, protože po celý rok byly postřikovány proti peronospoře, mšici, svilušce, a to čtyřikrát. „Holdry“ od země a dvakrát letadly seshora.

Padlé chmelnice | Na nových sušárnách provádělo se sušení chmele odborně a pečlivě, takže suchý chmel zachoval zelenou barvu, byl dobře suchý a lupulin (chmelová moučka) zdravá, nepřipálená. Když větrná smršť způsobila, že tolik chmelnic padlo, byly většinou zase zvednuty. Chmelina, která byla velmi vzrostlá, musila se z konstrukce sejmouti a na znovu zdviženou konstrukci se pak zavěšovala. To zavěšování těžkých trsů bylo tak namáhavé, že na pomoc přišli vojáci. Jejich pomoc byla opravdu vydatná.

Staré sušárny | Starých, malých sušáren se přestalo užívati, protože chmel se na nich sušil špatně, usušilo se málo a draze.

Obilí | I obilí narostlo a sklidilo se více než v létech předchozích, píce rovněž. Tak v roce 1958 naplnilo JZD 3 silážní jámy, v létech 1956 a 1957 sotva dvě. Každá z těchto jam pojme na 40 vagonů zelené hmoty. V roce 1959 byly jámy naplněny ponejvíce zelenou kukuřicí. Do ní byla namíchána vojtěška, traviny, řepní chrást. Kukuřice byla na poli zvláštním kombajnem posečena, rozřezána na hrubou řezanku a pak vlečňáky, do nichž při pohybu kombajnu po poli napadala, odvezena a vysypána do silážních jam. V jamách byla obručemi těžkých traktorů „Stalinců“ důkladně slisována. Ze silážních jam vyváží se během zimních měsíců až do května ke zkrmování do stájí a dobytek ji s velkou chutí přijímá.

Zápis ve formátu PDF (277-279)

Pokračování