89_kronika

Kronika městyse Kněževes

1958

Ovoce | V roce 1959 narostlo také mnoho ovoce, budilo to až údiv, jak stromy na podzim byly zatíženy, zejména jablky. Nebylo však připraveno tolik podniků, které by byly celou tu bohatou úrodu zpracovaly. Proto, i když už všichni si nakoupili ovoce do libosti, bylo ještě v dubnu dosti ovoce na prodej. U nádraží v Kněževsi na zahradě s vysázenými jabloněmi tak před 17 lety v úrodné zemi po chmelnici s dostatečnou spodní vláhou a s kvalitními odrůdami jablek, narostlo tolik jablek, že to budilo úžas. Krásné vyspělé stromy byly tak zatíženy jablky překrásnými, velkými, lahodnými, že větve jejich byly sehnuté a ty spodní dosahovaly až k samotné zemi. Když svítilo podzimní slunce na tuto bohatou úrodu, tvrdili ti, kteří tuto krásu uviděli, že něco tak skvělého v životě neviděli.

Racionalizace | Zajímavé je, jak rok od roku laciněji a pružněji provádějí v JZD sklizeň všechněch obilovin, pšenice, ječmene, ovsa, směsek i žita, kromě dlouhého žita, pomocí kombajnů. Po polích pojíždějí jednotlivé kombajny, po straně jich traktor s valníkem, do něhož se sype obilí. Když jsou plné, vystřídá je jiný valník a plný zavážejí do skladu, kde projde sušičkami a je suché vyfoukáno do sýpky. Tak sklízejí se velké lány, pracovníci družstva se sklizně vůbec nezúčastňují. Zaměstnáni jsou přitom po jednom jen kombajnér a traktorista.

Méně dřiny | Co bývalo dříve spěchu, nadměrné práce při sklizni obilí. Houfy lidí těžce se pachtily a ještě ztěžka sklizeň zmáhaly. Co koní, seček, vozů a ženců, aby žně zvládli. Dnes několik kombajnů a traktorů a všechna ta bývalá dřina se provede, aniž většina družstevníků by se musila zúčastnit.

Žito | Trochu jinak je to s žitem, protože bývá jeho sláma dlouhá. Přiváží se koňmi a traktory k mlátičkám nového typu, ale schopných velkého výkonu, jež obsluhuje jen několik lidí. Sláma se vyfukuje do vysokých stohů a výmlat rychle probíhá. Tahle práce s výfuky je velmi zajímavá. Všechnu suchou píci, všechno zrní vyfoukají vysoko ve stodolách a ve skladištích a člověk shrnuje píci jen z vozu. Dříve mnoho lidí namáhavě podávalo vidlemi píci a slámu ve stodolách a nosili pytle obilí na zádech po schodech na sýpky. Práce dlouhavá a těžká.

Práce ve chmelnicích | Ovšem jinak je to s prací ve chmelnicích. Tu se mnoho nezměnilo. Jako dříve nelze ve chmelnicích orati bez koní, nelze se obejíti bez velkého počtu žen při řezu chmele, který provádí se dále jen ručně, natahování drátku také ručně a zavádění chmele na drátky také ručně. Odorávání koňmo, přiorávání také. Česání většinou ručně, což vyžaduje v Kněževsi na 3000 česáčů. Jen postřiky provádějí se strojově a mnohem důkladněji než dříve za pomoci stříkaček obsluhovaných ručním výkonem. Postřikuje se dnes ještě pomocí letadel. Tu tudíž je značná změna k lepšímu. V Kněževsi češe se rovněž česacími stroji. Jsou tři. Zatím jsou stabilní, dobře česání provádějí. Na zdolání sklizně v Kněževsi však by jich musilo být nejméně 10 a k obsluze jich 500 lidí.

Brigádníci | V údobí drátkování na chmelnicích by jen domácí lidé práci nezvládli, proto pomáhají učňovské školy a studenti i studentky zemědělských škol. Práce jich bývá dobrá, bývají pilní, svědomití, ukáznění, mívají svědomité vedoucí. Ani česání chmele nezvládli by domácí lidé, neboť očesání 14 500 kop chmelnic musí být provedeno během tří týdnů, ne-li ještě dříve.

Studenti | Při česání chmele pomáhali studenti a studentky ponejvíce jen pražských škol, jedenáctiletek anebo odborných na roveň jim postavených. Praha vyhrazuje si pro své studenty Kněževes a jen ještě několik větších výstavnějších obcí s možností lepšího ubytování než v obcích malých. Požadavky pražských studentů, a zejména jich rodičů, jsou značné, předpokládají hygienická zařízení, lepší možnosti umývání, ba i koupání. Kněževes má pro ně umývárnu ve škole a velkou umývárnu na místním národním výboru, obě se sprchami. Žádají pro sebe též postele, aby nemusili spát jen na slamníku na podlaze. Kněževes vychází těmto jejich požadavkům stále více a více vstříc. K dispozici mají i sanitní službu. Její členové docházejí za nimi denně na pole. Kromě toho pečuje o ně takzvaný štáb, který platí pražský národní výbor, aby rodičům studentů zaručoval zvláštní péči o jejich synky a dcerky. Štáb – to je několik zaměstnanců pražského MNV, jako: 1 školská inspektorka, 1 lékař, 1 pokladník a účetní, 1 organizátor. Tento štáb pečuje ještě o několik sousedních vesnic.

Výkonost | Výkonost studentů při česání se rok od roku zlepšuje, dobrá kázeň, dobrá práce. Předpokládá to ovšem svědomité, snaživé a uvědomělé vedoucí a takových bývá většina.

Stravování | JZD má v chodu od dubna do listopadu kuchyni s jídelnou pro brigádníky, družstevníky a ostatní zaměstnance. Oběd je za 2,50 Kčs a jsou s ním všeobecně spokojeni. Pracují tam 3 kuchařky. V sezoně chmelové stravují na 3 300 lidí. Stravování je dobře organizováno, všechno až na chmelnice dodává se včas, jak strava, tak nápoje. Zrovna tak zásobování sušičů chmele a ostatních bylo bezvadné.

Zápis ve formátu PDF (279-281)

Pokračování