45_kronika

Kronika městyse Kněževes

1946

Nové poměry | Začíná rok 1946. Nové poměry, nový lidově demokratický režim, odstranění kapitalistického řádu, přátelství s SSSR a všechno to nové, lidu tak blízké přináší radost, uspokojení a nadšení. Dlouho dožadoval se lid spravedlivého řádu, práva na práci, odstranění těch, kteří lidstvo vykořisťovali pro plnění své kapsy, kteří přinášeli nezaměstnanost, hlad a často nezměrnou bídu, strádání všeho druhu, podvýživu, kteří pro svoje zisky stále hnali lidstvo do válek a pak do nových útrap. Proto na všech stranách je vidět radost. První komunistický ples byl navštíven takřka všemi občany a také hosty z okolních vesnic, příjem v pokladně činil 28 000 Kč při vstupném 25 Kč za osobu.

Splátka | Nadšení z nových poměrů vzniklé jeví se i v tom, že když občané byli jen upozorněni, že by dobrovolnými příspěvky mohli splatiti dluh národního výboru (totiž bývalého obecního zastupitelstva) v částce 360 000 Kč, přispěli všichni a během několika dnů dluh splatili.

Nový předseda | Dne 28. února 1946 konala se volba nového předsedy místního národního výboru za odstoupivšího předsedu soudruha Aloise Tvrze. Zvolen byl soudruh Josef Hauner, ředitel kněževeské školy.

Velký ruch | Nové poměry, konfiskace půdy po Němcích a kolaborantech, odsun Němců, znárodňování velkých majetků, zásobování obyvatel, přesídlování přináší velký ruch a mnoho práce v kanceláři místního národního výboru.

Přidělování půdy | Podle zásady „půda patří těm, kteří na ní pracují“ pokračuje rolnická komise s přidělováním půdy. Předsedou komise je Rudolf Fojtík z čp. 307.

Odsun | Odsun Němců pokračuje. Z Kněževsi odsunují se ti Němci, kteří sem byli přiděleni na práci k sedlákům. Vlastních, kněževeských Němců není. Na výpomoc do statků byli přiděleni Němci ponejvíce z měst, kupř. z Brna.

Reakce | Rodiny reakčně zaměřené byly po revoluci v r. 1945 na oko spokojeny, v roce 1946 je však patrno, že pomalu zdvihají hlavu, neboť to vidí u československé buržoazie, u ministrů politické strany českých socialistů a lidové strany, kteří začínají výbojně si počínat. Nepochopili vážnost lidově demokratického zřízení a bláhově se domnívají, že pracující lid opět politicky ošidí, jako to učinili v r. 1920. Začínají odsuzovat odsun Němců, souzení kolaborantů a zrádců, znárodňování továren a klíčového průmyslu vůbec, vraceli by fabriky jejich majitelům atd.

Komunisté vítězí | Komunistická strana vedená soudruhem Klementem Gottwaldem je vedoucí politickou stranou. Na její návrh přikračuje se k volbám. Volby konaly se v červnu 1946. V Kněževsi konaly se v sokolovně. Byly úspěšné pro pracující lid. Mocně zapůsobil jejcih příznivý výsledek, neboť pro komunistickou stranu v Kněževsi, bývalé baště agrárníků, hlasovalo 61,4 % voličů. Lid tím vyjádřil, že si nepřeje, aby o jeho osudu, jeho práci a jeho snahách dále rozhodovali kapitastické vrstvy tak, aby práci lidu mohli vykořisťovati dále.

Odpůrci | Avšak i přes všeobecné úspěchy volební strany komunistické, ostatní politické strany pokoušejí se o houževnatý odpor proti, chtějí brzditi vývoj k lepšímu a vyvolati i odpor v r. 1946 proti lidovým silám, jako se jim podařilo to v roce 1920. V Kněževsi se tento odpor také jeví, nejpatrněji ve schůzích místního národního výboru u některých členů, kupř. Jos. Taufnera a Čeňka Najče. Dožadují se i pocty reakčních ministrů Stránského a Ripky.

Polní práce | Práce na polích snadně se zvládla, neboť na pomoc přidělovány jsou různé skupiny, třeba Maďaři z pohraničí, dobrovolně přicházejí skupiny Poláků a Rumunů. Rok byl poměrně suchý, úroda však i přes to byla dobrá, i sklizeň chmele úspěšná. Odevzdává se 48 vagonů obilí a 30 vagonů bramborů. Kněževes má 500 kusů hovězího dobytka a 500 kusů vepřů, koní 50 párů. Chmele v r. 1946 urodilo se méně než v roce 1945, jak patrno z tohoto přehledu:

Chmel | V roce 1946 sklidilo se celkem 1451 žoků chmele o váze: brutto 120 222 kg, tara 8 706 kg, netto 111 516 kg. Cena chmele byla 4 000 – 4 500 Kč za 50 kg.

Podzimní práce | Podzimní práce konaly se těžce v půdě naprosto suché, neboť od jara nepršelo. Podzimní obilí se zaselo do tak suché půdy, že sotva vzešlo, a z dálky se jeví pole jako ornice, obilí se vůbec nezazelenalo.

Předseda | Předsedou komunistické strany v roce 1946 je dále s. Jos. Václavík.

První máj | Projev lidu k 1. máji byl okázalý. Kněževeští, 301 občanů, jdou za hudby pochodem přes Chrášťany a Olešnou do Rakovníka. Obyvatelé z Chrášťan a Olešné se připojují v mohutný a nadšený průvod. Odpoledne vracíme se za doprovodu hudby zpět. Večer koná se nadšená taneční zábava za účasti z Chrášťan i Olešné.

Národní výbor | Místní národní výbor doposud je ubytován v čp. 121, kdež dříve až do roku 1883 byla ubytována dvoutřídní obecná škola. Budova je nízká, místnosti poměrně malé, požadavkům MNV dobře nevyhovuje. Tajemníkem je Pavel Kaut, předsedou Jos.  Hauner.

Škola | Za protektorátní doby pod tlakem Němců byla národní škola čtyřtřídní a střední pětitřídní. V roce 1946 vracíme se k bývalému našemu uspořádání. Obecná je opět pětitřídní a střední zase čtyřtřídní. Učitelský sbor tvoří: Hauner Jos., Patrák Ant., Procháza Fr., Procházová Mil. Seifrt Jos., Štrossová Fr., Voříšková Kamila.

Sokol | Starosta Sokola je doposud sedlák František Stehlík z čp. 80. Činnost Sokola je slabá.

Hasiči | Předsedou Spolku dobrovolných hasičů je Václav Pichrt; činnost spolku je normální.

Divadlo | Divadelní spolek je dosti pilný, režisérem je Václav Hocký.

Zájezdy | V létě pořádají se zájezdy po Čechách vlakem a více autobusy.

Výročí | Během roku bylo vzpomenuto i významných výročí různých vynikajících osob jako V. I. Lenina, J. V. Stalina, Velké říjnové revoluce a výročí 9. května 1945.

Nový domek | V roce 1946 vystavěn byl jako nouzový domek domek Arnošta Koubka, kterýž dostal uvolněné číslo 91.

Pila | V Kněževsi je také pila na dříví, jež dobře prosperuje. Pracuje v ní sice jen 7 osob, ale zpracovává mnoho dřeva, jež dováží se z okolních lesů bližších i vzdálenějších koňmo nebo traktorem, ale dováží se vlakem třeba až z Šumavy. Umístěna je vedle nádraží. Vyrábí pražce pro Čs. dráhy a také ostatní stavební řezivo a prkna. Řezivo zasílá i do Ostravy pro uhelné doly.

Půda | Během roku 1946 po rozdělení konfiskované půdy vznikla malá hospodářství o 2 až 5 ha půdy při domcích, kde bývalo dříve kolem 1 ha zemědělské půdy.

Velké sucho | Rok 1946 končí za velkého sucha, neboť ani podzimní a zimní vláha nepřišla.

Narodili se | V r. 1946 se narodili: Jar. Šindler, Hana Tvrzová, Jar. Kameníková, Milan Krejza, Jiří Dlouhý, Jar. Englický, Václav Frýbert, Naďa Jelínková, Jiří Fojtík, Miroslav Fišer, Vlastimil Bradáč, Vladimír Cédl, Eva Horáková, Věra Brabcová, Iva Klaubová.

Zemřeli | V r. 1946 zemřeli: Frant. Modrová, Marie Vágnerová, Josef Franěk, Cecilie Palkosková, Al. Dolejšová, Frant. Milfait, Adolf Kameník, Vojtěch Kotík, Havel Kopřiva, Anna Tůmová, Rudolf Moár, Jiří Dlouhý.

Kronika ve formátu PDF (str. 167-70)

Pokračování