46_kronika

Kronika městyse Kněževes

1947

Pracovní elán v zemědělství | Během roku 1947 nálada občanů kněževeských je dobrá. Lidé jsou spokojeni, zejména pracující, ať ti, kteří dojíždějí do továren do Rakovníka, nebo ti, kteří pracují v zemědělství doma. Kdo chce pracovat, najde práci snadno v kterémkoliv oboru práce a mají-li očané práci, mají i výdělek a peníze. Kněževeské zemědělství pěstuje chmel, za chmel nejsou měnivé ceny, jako bývaly, když se chmelem obchodovaly soukromé firmy, vláda předem stanovila pevné ceny a to chmelařům velmi hoví, neboť vědí, že neprodělají a pěstují chmel s nadšením. Je jen málo občanů, kteří nepracovali pravidelně.

Práce politických stran | Ovšem politické strany lidová, národně socialistická a z části soc. demokratická lidově demokratickému režimu nepřejí, což projevuje se i v Kněževsi, neboť někteří příslušníci řečených politických stran chtěli by brzditi socialisaci a zvrátili lidově demokratický řád, jako se stalo v roce 1920.

Plesy | V zimním období pořádají se v sokolovně plesy, plně navštívené, jásavé: komunistický, sokolský, hasiči, maškarní. Jsou odrazem dobré nálady občanů. Těch plesů zúčastnili se obyvatelé Hořesedel, Veclova, Chrášťan a Kolešovic, také z Přílep.

Rozpočet | Rozpočet na rok 1947 pro Kněževes má schodek v částce 344 850 Kčs, kterýž se uhrazuje ze státní pokladny částkou 124 932 Kčs. Ostatek 219 918 Kčs uhrazuje místní národní výbor z vlastních příjmů. Jsou v něm značné položky na kulturu, zdravotní a na sociálně slabé, mnohem větší než za režimu kapitalisticko buržoazního.

Stavba kanalizace | Dne 23. 6. 1947 začíná se se stavbou veřejné kanalizace, na niž se v Kněževsi připravovali již 30 let, ale k realizaci stavby nedošlo. Plány byly hotové a stavba rozpočtena je na 1 a ¼ milionu Kčs. Staví se od potoka proti nádraží. Tam vyúsťuje jedna část kanalizace. Roury jsou o světlosti 80 cm v průměru a jsou na počátku 2 m hluboko. Na některých místech jsou ve hloubce více než 2 m. První část stavby jde od potoka až k čp. 144, kdež se rozděluje ve dvě ramena. Jedno je vedeno ulicí k východu až k čp. 305, druhé jde na západ a končí proti čp. 12, kde bydlí Josef Stehlík. V čp. 144 bydlí Karel Bazika a v čp. 305 Václav Hocký. Sklepy, které mívaly vodu a nedaly se dobře využíti, i když často vodu v konvích vynášeli, po stavbě kanalizace vodu ztratily. V r. 1947 vydalo se na stavbu kanalizace 250 000 Kčs. O stavbu hlavně pečoval tehdejší předseda místního národního výboru Josef Hauner. Ztěžka se sháněli lidé na kopání kanálu i na dovoz cementových rour. Roury vozily se z Lužné a ze Žatce. Druhý díl kanalizace vyúsťuje rovněž do potoka, a to ze záhumenky čp. 124, jehož dvorem je vedena kolmo přes obě silnice až k čp. 23, kde se opět rozděluje na 2 ramena, jedno je vedeno k východu až proti čp. 13, druhé na západ k čp. 30, kde bydlí Václav Trešl. V čp. 13 bydlí rolník Emil Amler.

Stavby vůbec | Jiné stavby domků nebo hospodářských budov se nevedou, protože se staví velké stavby továren a jiných velkých objektů, opravují se rovněž podniky a stavby za války zbořené.

Poštovní budova | Ředitelství pošt požaduje, aby místní národní výbor opatřil jiné kanceláře pro místní poštu, protože prohlašují, že místnosti, kde je doposud, totiž v čp. 19, jsou nedostatečné.

Ponocný | Do roku 1947 býval v Kněževsi obecní ponocný, který vedl noční hlídky po obci. Nyní se tato služba zrušuje, protože Kněževes je v noci osvětlena elektrickým světlem.

Budova místního národního výboru | Místní národní výbor úřaduje dosud v čp. 121. Je to skrovná budova a MNV má k dispozici pro sebe jen 2 místnosti. To na potřeby místního národního výboru je příliš málo. V domku čp. 121 je ještě byt tajemníkův o 3 místnostech, lidová veřejná knihovna a v 1 místnosti se provádí sběr mléka.

Zásobování mlékem | Mléko z celé Kněževsi se odevzdává vždy brzy ráno zde. Přijíždí vůz mlékárny z Kačic od Kladna, složí egalisované mléko, naloží mléko plnotučné a odjíždí. Tak to činí denně. Egalisované mléko dostávají občané na potravinové lístky na mléko.

Práce na MNV | Na místním národním výboru pracuje se daleko intensivněji, než bývalo za obecního zastupitelstva, kdy starosta přicházel tak jednou týdně, kdy schůze zastupitelstva se konaly tak jednou za čtvrt roku. Nyní do kanceláře místního národního výboru přichází předseda a členové MNV často. Předseda bývá přítomen denně, dopoledne i odpoledne a také večer. Schůze jsou týdně, ne-li častěji. Je tu mnoho nových zájmů politických, hospodářských, budovatelských, pracovních, zásobovacích, k životu hlásí se všichni a zejména ti, které dřívější kapitalisticko-buržoazní řád zatlačoval. Tajemníkem místního národního výboru je Jindřich Junek, pochází z čp. 98, kde jeho otec je holičem.

Kronika ve formátu PDF (str. 169-172)

Pokračování