36_kronika

Kronika městyse Kněževes

1941

Sokol | 13. a 14. dubna byla úředně zabrána budova zdejší sokolovny. Sokolu pak zastavena všechna činnost a spolek byl rozpuštěn.

Prapory | 20. dubna museli občané opět vyvěsiti prapory na oslavu nějakého vítězství. Toto vyvěšování praporů bylo pak nařizováno velmi často a lidé mnohdy nevěděli ani proč.

Pád Jugoslávie a Řecka | 25. dubna se dovídáme opět z rozhlasu, že Jugoslávie a Řecko kapitulovaly před Němci. Tato zpráva byla s patřičně velkým hlukem, bubnováním, troubením atd., jak už to měli Němci ve zvyku, vyhlašována několikrát za den pražským rozhlasem.

Nouze | V květnu nastala velká nouze o maso a mléko.

Národní pomoc | 15. června bylo vybíráno po obci na tzv. národní pomoc.

Králíci | Nouze o maso donutila mnoho lidí ku svépomoci. Počali si chovat králíky, aby alespoň trochu masa se občas do domácnosti dostalo. A tak byl 16. června založen v obci spolek pěstitelů králíků. Spolkovou místnost měl v hostinci „Ve mlýnku“.

Nejstarší občan | 17. června zemřel t. č. nejstarší člověk v naší obci, 92 roků starý Fr. Modr, výměnkář.

Přepadení SSSR | Dne 22. června dovídá se náš národ historickou událost. Hitler ve svém šílenství po moci nad celým světem přepadl Sovětský svaz svými fašistickými horami bez vypovězení války. Tímto okamžikem nastává teprve opravdu druhá světová válka. Našim občanům, kteří již podléhali ponuré beznaději, vysvitla nová naděje na osvobození naší vlasti. Po stálém vytrubování Němců o svém vítězství skládá se nyní všechna naděje do Sovětského svazu. Mezi lidmi se živě tato událost přetřásá. Všem se zdá, že nadchází nová a rozhodující fáze války, která povede k porážce fašismu a ke konečnému našemu osvobození.

Vyhlazení Ležáků | 24. června byla v novinách uveřejněna ohromující zpráva, že malá česká obec Ležáky byla vyhlazena. Gestapáci postříleli všechny tamější muže a ženy i s dětmi odvezli do vězení. Celou obec pak vypálili a do základů zničili. Tato zpráva učinila na všechny zdejší obyvatele strašný dojem.

Mléko | V říjnu byla na rozkaz okresního úřadu zavedena zde rozdělovna a sběrna mléka.

Odvod | V tomto měsíci byl také konán odvod mladých lidí 20-21 letých. Odvedeni byli 4 mladíci.

Smrtelný pád | Občan Vorlíček, starší již člověk, spadl 8 pater a po několika dnech zemřel, aniž nabyl vědomí.

Kulturní činnost | Kulturní činnost samozřejmě za těchto pohnutých a chmurných dob nebyla velká. Nebylo ani chutě, ani nálady něco podnikati, a to tím spíše, že úřady z rozkazů německých kruhů, které zde vládly, spíš veškerou činnost spolkovou potlačovaly. Také žádné taneční zábavy se nekonaly, neboť byly zakázány.

Divadlo | 16. února, ještě před tím, než byl Sokol zakázán a rozpuštěn, hrál jeho divadelní soubor v sokolovně Jiráskovu hru Lucerna. Bylo to v rámci jakési soutěže, o jejímž výsledku nebyla však podána žádná zpráva. Pak v hostinci u Posledníků bylo hráno divadlo. Usídlila se tam Divadelní společnost českých měst a sehrála tam několik představení. Tím byla všechna kulturní činnost u nás skončena.

Spolková činnost | Též všechna jiná spolková činnost ustala. Sokol byl rozpuštěn a ostatním spolkům schůze i činnost byla zakázána.

Stavební ruch | Stavební ruch v obci se omezil v tomto roce na postavení jednoho domu, který postavila firma Baťa u nás pro svůj filiální sklad.

Škola | V tomto školním roce vyučoval na zdejších školách tento učitelský sbor: Josef Hauner, ředitel škol. Na obecné škole: Milada Hegrová, Kamila Voříšková, učitelé Jaroslav Pavlis a František Procházka. Na škole hlavní: Odb. uč. Antonín Spurný, Josef Prchal, Františka Štrossová, Alois Mejstřík, Stanislav Laun, Jiří Bláha, František Vydra a Jarmila Kalinová; uč. dom. nauk Emilie Milčicová a uč. němčiny Marie Kovářová. Šestého září dán na odpočinek ředitel Josef Hauner, ale 22. září se opět vrátil do činné služby. V této době byl ředitelem škol zde Stanislav Hauner.

Počasí | Jaké bylo počasí v tomto roce? Hned z počátku roku velmi mnoho sněžilo. Ještě v únoru byly všude veliké hromady sněhu, který stále ještě přibýval. Ze 7. na 8. dubna napadlo opět na půl metru sněhu. Ke konci dubna (24.) bylo stále ještě hanebné počasí: zima a mokro, nemohlo se síti ani v polích pracovati. V květnu byla stále ještě zima, sníh a déšť. Také byl v té době velký nedostatek uhlí; koncem května stále ještě pršelo, v polích vázla práce. Brambory nebyly ještě zasázeny na mnoha polích, a též setí bylo tím nečasem zdrženo. Léto bylo celé chladné a deštivé, teprve o česání chmele se vyjasnilo, bylo krásně a pak nastala dokonce i vedra. Teploměr ukazoval až 40 °C. Nato přišlo zase velmi suché počasí, dlouho pak nepršelo. Následkem toho sucha byly malé brambory a urodil se malý burgán a řepa.

Chmel | V tomto roce bylo sklizeno 1530 žoků chmele o váze 125 625 kg hrubé váhy, tj. 2501 celních centů po 50 kg. Cena chmele se pohybovala od 1450 K
do 2000 K.

Narození, úmrtí | Přirozená změna obyvatelstva: V tomto roce zemřelo 18 lidí.
Z těch bylo 9 mužů a 9 žen. Narodilo se 23 dětí, a to 17 chlapců
a 6 děvčat.

Obecní rozpočet | Obecní rozpočet na tento rok: Řádná potřeba 284 577 K, řádná úhrada 121 554 K, schodek 163 023 K. Schodek bude uhrazen 130 % přirážkou k dani činžovní a 400 % přirážkou k ostatním daním a nově zavedenými dávkami a poplatky. Neuhrazeno zůstává 52 475 K, o jichž úhradu bude požádán zemský úřad.

Kronika ve formátu PDF (s. 147-149)

Pokračování