30_kronika

Kronika městyse Kněževes

1937

Toho roku byl jmenován MUDr. Topka čestným občanem, viz zápis o řádné schůzi obecního zastupitelstva dne 14. listopadu t. r.: Obecní zastupitelstvo usnáší se jednomyslně, aby státní obvodní lékař MUDr. František Topka byl za dlouholetou práci o dobro a rozkvět obce jmenován čestným občanem městyse Kněževsi a aby mu byl předán diplom. Dále bylo usneseno, aby městský park v západní části náměstí byl pojmenován „Sady Dra. Topky“.

MUDr. František Topka
 

Počátkem roku byla ve všech městech, městysích a obcích na celém území ČSR, a tedy i v naší obci, zřízena Civilní protiletecká ochrana (CPO). Desátého června byla první ustavující schůze na obecním úřadě, kde zvolen výbor a určena příprava k dalším pracím této instituce.

Předseda: starosta obce p. Jos. Vrábík, představitel výkonné moci obce. Náměstek: Jos. Šitna, vrchní četnický strážmistr v. v., velitel: Jaroslav Vaněrka, vrchní četnický strážmistr v. v., lékaři: MUDr. Fr. Topka, obvodní lékař, a MUDr. Ferd. Janoušek, lékař, oba služba samaritní. Velitelé služebních čet: Jos. Cédl, služba zpravodajsko-spojovací, Jan Hinz, služba poplachová, Václ. Pichrt, služba požární, Fr. Horejš, policejní revisor, služba bezpečnostní. Další členové výboru: Jos. Šídlo, zástupce velitele, Lad. Štis, Jos. Řepík, Em. Havránek, Jan Hlaváček, řed. škol, Jos. Hauner, učitel, a jeden člen místní četnické stanice.

První cvičný poplachový sraz byl konán 13. června o 20 hodině večerní. Počasí toho dne bylo pěkné. Všecky složky služební byly pohotově během 20 minut. Cvičný poplach měl průběh bez závady.

Druhý cvičný poplachový sraz spojený se zatemněním světel v celé obci a kontrolou vojenských letců, byl konán z nařízení okresního úřadu o 3 dny později 16. června, též o 20 hodině večerní. Zúčastnilo se 105 členů všech služebních čet, 6 sokolských dorostenců a několik dorostenek požární služby. Kontrola všech služebních čet byla provedena jednotlivými veliteli a starostou obce. Kontrola vojenským letcem provedena nebyla. Cvičení potrvalo až do ranních hodin, jeho průběh byl bezvadný.

Z nařízení Okresního úřadu v Rakovníku ve srozumění se Zemským úřadem v Praze a posádkovým velitelstvím v Plzni provedeno bylo v noci 23. června poplachové cvičení, spojené se zatemňováním celé obce. Cvičení trvalo až do 24. června do 18 hodin. Hlídky byly stále v permanenci a zatemnění bylo úplné. Oznámený nálet vojenských letadel proveden nebyl.

Průběh cvičení musil býti oznámen Okresnímu úřadu v Rakovníce. Veškerých vyzvání, týkajících se těchto cvičení, bylo občanstvem uposlechnuto.

Všecky složky CPO cvičí dál.

Místní spořitelní a záloženský spolek Kampelička, který doposud úřadoval v místnosti, najaté v obecním domě čp. 121, přestěhoval se do svého vlastního domu, který si postavil, zakoupiv již dříve k tomu účelu starou budovu č. 21 za 110 000 Kč. Toto staré stavení bylo zbořeno a na jeho místě byla vystavena nová krásná budova, která je pýchou záloženského spolku a nemalou ozdobou obce. Byla postavena nákladem 270 000 Kč.

Staré stavení (uprostřed), které bylo rozbouráno
a na jehož místě se vypíná dnešní krásná
budova Kampeličky

Budova Kampeličky v roce 1937
 

V předsednictvu t. č. zasedali: Krejza Jar., starosta, Bušek Václ., místostarosta, Hornof Milom., Modr Rudolf a Fojtík Vend., členové představenstva. V dozorčí radě byli: Dr. Topka Frant., předseda, Cédl Jos., místopředseda, dále: Konopásek Em., Stehlík Ant., Hocký Jos., Brabec Jos., Trešl V., Najč Č., Rabas Jos.

Stavbou nové budovy byli pověřeni pp. Černohorský a Langer. Projekt zhotovil inženýr J. Vopršal z Rakovníka. S bouráním bylo započato 1. dubna a hned nato se počalo stavěti. V prosinci se přestěhovala Kampelička již do své budovy, kde od té doby denně úřaduje. Byla to jediná stavba v obci tohoto roku.

Z učitelského sboru obecné školy odešli: Lad. Procházka a Fr. Štrossová. Z učitelského sboru měšťanské školy odešla odborná učitelka Růžená Beránková na své definitivní místo v Litni u Berouna. Do učitelského sboru obecné školy vstoupil Ant. Brunclík, jenž byl ustanoven definitivním učitelem na zdejší obecné škole. Do učitelského sboru měšťanské školy vstoupila Emilie Waendlerová a za onemocnělého odborného učitele Jos. Haunera vyučoval na měšťanské škole Stanislav Laun od 1. listopadu 1936 do 31. března 1937.

Na obecné škole vyučovalo se v tomto roce ve 4, na měšťanské škole také ve 4 třídách.

Dne 8. 4. 1937 v noci vloupali se neznámí pachatelé do školní budovy, vnikli do ředitelny, kde odcizili ze stolu 130 Kč vybraných od dětí na vlastivědný sborník. Pachatelé zůstali nevypátráni. Při vánoční nadílce bylo poděleno 47 dětí novou obuví.

Pro nedostatek místa ve školní budově byla zrušena opatrovna. Bude opět zřízena, jakmile obec získá vhodnou místnost.

Obecní knihovna byla v tomto roce přestěhována do větší místnosti, uprázdněné po vystěhování Kampeličky, která každým rokem pamatuje nějakým darem na obecní knihovnu. Kampelička ponechala knihovně celé zařízení inventární, tj. velmi vkusnou a praktickou přepážku, 2 veliké psací stoly, židle, obrazy atd. Knihovna získala nejen prostornou místnost, nýbrž i zařízení, čímž se řadí mezi nejlépe zařízené venkovské knihovny v okrese. Výpůjček bylo 5275 od 223 čtenářů (154 mužů a 69 žen). Nových knih přibylo 80. Celkem má knihovna 2452 svazky. Obec přispívá ročně 600 Kč na udržování knihovny a poskytuje: místnost, otop, světlo.

Knihovna v čp. 121. Na snímku z roku 1946
knihovník Junek se svými pomocníky
 

Starosta obce p. Jos. Vrábík má dostávati od obce 1000 Kč ročně služného. Tento obnos věnuje p. starosta každoročně místním chudým již od r. 1923 po celý čas svého starostování. Z tohoto obnosu dostávají místní chudí občané 500 Kč a na vánoční školní nadílku chudým dětem, místní školní rada rovněž 500 Kč. Za 15 roků daroval celkem 15 000 Kč. Pan starosta dává tím zajisté vzorný příklad občanské ctnosti.

Obecní rozpočet na běžný rok 1937: Potřeba 212 259 Kč, úhrada 128 715 Kč, schodek 83 544 Kč bude uhrazen 132 % přirážkou k dani činžovní a 300 % přirážkou k ostatním daním přímým.


Kronika ve formátu PDF (strany 131-134)

Pokračování