Menu
Městys Kněževes
MěstysKněževes

29_kronika

Kronika městyse Kněževes

1937

Počasí v tomto roce bylo velmi příznivé, jaro i léto mělo normální průběh. Na kněževeském katastru nebylo ani sucho, ani zvlášť mokro, takže úroda byla dobrá.

Sklizeň obilí a bramborů byla uspokojivá, rovněž chmele se načesalo dosti. Podzimní mírné počasí potrvalo do půli prosince, pak trochu mrzlo, o Vánocích však byla obleva, hodně dešťů a bláta. Ke konci roku opět umrzlo, bylo stálé náledí, takže chůze byla obtížná.

Chmele bylo 3178 balíků. Platilo se hned na počátku sezony na 50 kg nejvíce 900 Kč, avšak cena potom stále klesala až na 500 Kč, ba i o něco méně, takže pěstitelé měli spíše škodu než užitek.

Sokol konal v roce celkem 18 přednášek a 5 pochodových cvičení. 28. 9. se jednota zúčastnila srazu veškerého sokolstva, 28. X. štafetového běhu předsletového. 26. 12. uspořádána vánoční nadílka sokolským dětem.

Tohoto roku stal se v naší obci zvláštní případ úmrtí. Zemřel totiž 23. srpna nejstarší občan v Kněževsi, výměnkář na statku č. 25 Rudolf Mikš ve stáří 90 roků. Zvláštním řízením osudu zemřel náhle, raněn byv mrtvicí, jeho 62letý syn Ludvík Mikš, hospodář na tomtéž statku, a sice za tři týdny po otci, dne 16. září. Mezi oběma pohřby nikdo v obci nezemřel, takže syn bezprostředně následoval otce.

Letos zemřelo 21 osob a narodilo se jen 15 dětí.

Dne 14. září tohoto roku rozletěla se po celé naší vlasti, ba i po celém vzdělaném světě, pro náš národ smutná a bolestná zpráva, že ve 3 hodiny 29 minut v noci zemřel náš prezident Osvoboditel T. G. Masaryk.

Tato bolestná zpráva stihla do naší obce týž den ráno o 7 hodině rozhlasem a působila na všechny zdejší občany hlubokým dojmem.

Starosta našeho městyse pan Josef Vrábík svolal týž den již o 10 hodině dopolední poradní schůzi místní osvětové komise, na níž byl usnesen program uctění památky našeho prezidenta Osvoboditele způsobem co nejdůstojnějším. Státní vlajka u obecního úřadu byla stažena do půli žerdě a z mnohých budov vlály černé smuteční prapory.

Smuteční projev všeho občanstva našeho městyse byl stanoven na pondělí 20. září, den před pohřbem prezidenta Osvoboditele ve 20 h 30 m večer v sokolovně, která nákladem obce byla vkusně smutečně dekorována.

Krásný, procítěný proslov k hojně četnému obecenstvu promluvila pí. PhDr. Pešková-Kounovská, který byl vyslechnut v pietním tichu.

Po tomto projevu sestavil se dlouhý průvod, v jehož čele nesena státní vlajka, zahalená smutečním flórem, před níž kráčel legionář, nesoucí rozžatou pochodeň, za ním šlo celé obecní zastupitelstvo, místní legionáři, sokolové a hasiči v krojích, školní mládež a zdejší občané obého pohlaví. Průvod se zvolna přiblížil k pomníku prezidenta Osvoboditele, postaveném v parku před měšťanskou školou, kde byl položen krásný věnec se stuhami a mnoho kytic. Pí. Dr. Pešková – Kounovská měla pak krátký doslov, po němž zapěla státní hymny školní mládež, řízená p. ředitelem škol Janem Hlaváčkem, čímž byla smuteční tryzna ukončena. Po celou noc před pomníkem, který byl smutečně zahalen černou látkou, hořela pochodeň a kolem stála čestná stráž, v níž se střídali legionáři, hasiči a sokolové. Také druhý den po celý čas konání pohřbu prezidenta Osvoboditele, stála zde čestná stráž.

Mnoho zdejších občanů odjelo do Lán, kde byl zesnulý prezident Osvoboditel vystaven, dříve nežli byl odvezen do Prahy, aby vzdalo poctu mrtvému a v tichém žalu se s ním rozloučilo.

Rovněž do Prahy odjelo mnoho lidí zdejších i okolních, aby se zúčastnilo pohřbu. Mezi nimi i zdejší legionáři v uniformách.

V neděli dne 19. září o 10 hodině dopoledne konala se smuteční schůze obecního zastupitelstva, na kterou pozváni též zástupci ředitelství škol, farních úřadů římsko-katolického a československého, TJ Sokol, četnické stanice, sboru dobrovolných hasičů, místní odbočky legionářů, civilní protiletecké ochrany, místní osvětové komise a kampeličky.

Starosta obce p. Jos. Vrábík uvítal přítomné hosty a členy obecního zastupitelstva, požádal je, aby povstal a vyslechli smuteční projev. Před bustou prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka zahalenou černým flórem, vylíčil procítěnými slovy nedozírné zásluhy prvního prezidenta československé republiky o národ a stát československý.

Po té poděkoval přítomným za účast a schůzi ukončil. Místnost, v níž se konala tato schůze, byla smutečně dekorována.

Smutné bylo ráno v úterý dne 14. září 1937. Prezident Osvoboditel Dr. T. G. Masaryk, budovatel naší demokracie a moudrý učitel národa, zemřel toho dne ve 3 hodiny 29 minut ráno, právě když naplnil 87 let, 6 měsíců a 7 dní svého života.

Celá naše republika a celý vzdělaný svět vzpomínaly se zarosenýma očima jeho slavného díla, v němž bude žíti navěky. Jeho světlá postava bude nejkrásnějším příkladem veřejného i soukromého života, příkladem občanské čistoty a obětavosti.

Když bylo v úterý 14. září rozhlasem oznámeno úmrtí páně prezidentovo, bylo svoláno všechno žactvo do tělocvičny, kde promluvil ředitel Hlaváček o životě a zásluhách prezidenta Osvoboditele, načež na znamení smutku přerušil vyučování.

V pátek dne 17. září sešli se všichni žáci o 10 hodině dopolední v kreslírně školní a vyslechli smuteční projev ministra školství a národní osvěty Dr. Emila Frankeho, vysílaný rozhlasem. Odpoledne toho dne se nevyučovalo.

V předvečer pohřbu prezidenta Osvoboditele zúčastnilo se žactvo i učitelstvo smuteční tryzny v sokolovně. Žáci měšťanské školy zapěli při tom státní hymnu.

Pohřeb prezidenta T. G. Masaryka konal se v úterý dne 21. září 1937 z Pražského hradu do Lán, kde byl zesnulý prozatímně pohřben. Celý tento den bylo na škole prázdno.

Od 14. do 21. září 1937 vlál na školní budově smuteční prapor.

Pokračování

Kronika ve formátu PDF (strany 127-131)

Městys

Informace o koronaviru

Kniha o Kněževsi

Mapový portál - středočeský kraj

mapový portál

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:3
DNES:259
TÝDEN:986
CELKEM:1109879

Překlad (translations)

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Informace od nás

Smart info

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů

Chci se zaregistrovat

Projekty
Městys Kněževes

První zmínky o obci jsou asi z 10 až 11. století – podle pověsti o kněžně Libuši, dceři Krokově a její věštbě. Když tudy projížděla kněžna a na místě, kde určila, že bude založena Kněží ves se objevila posvátná žába Rosnička. Proto se také objevuje ve znaku obce uprostřed žába. …Více

Mobilní aplikace

Aktuální informace od nás
Přímo ve vašem telefonu
Více o aplikaci
Stáhněte si naši mobilní aplikaci na