23_kronika

Kronika městyse Kněževes

1927

Dobrá chmelová konjunktura blahobyt občanů zvyšuje nečekaně a kněževeští dopřáti si mohou i toho, co jim dříve nebylo přístupno celá desetiletí. Pro své pohodlí zřizují nové budovy nebo i staré přestavují a upravují pohodlněji. Jen v roce 1927 provádí se následující stavby a přestavby:

V čísle 170 (maj. J. Klaub) stavějí sušírnu chmelovou se sýpkami.
V čísle 239 (Hauner Bedř.) stavějí udírnu.
V čísle 41 (Jos. Patrák) – stáje, kolny, sušírna.
V čísle 229 (Šnajberk Rudolf) – stodola.
V čísle 59 (Franěk Rudolf) – stodola a kolna.
V čísle 125 (Eman Konopásek) – kolna.
V čísle 30 (Ing. Zdeně Patrák) – stodola.
V čísle 76 (Adolf Truksa) – kolna.
V čísle 73 (Ibl Václav) – stáje a sýpky.
V čísle 9 (Josef Patrák) – stodola.
V čísle 10 (Josef Klůc) – sušírna chmelová a kolny.
V čísle 66 (Ant. Stehlík) – zvyšuje sýpky.
V čísle 228 (Julie Klaubová) – stodola.
V čísle 305 (Rud. Kejla) – stodola.
V čísle 80 (Frant. Stehlík) – stodola a sušírna.
V čísle 43 (Frant. Modr) – stodola.
V čísle 187 (Ferd. Rolc) – zvýšení obytného stavení.
V čísle 243 (Josef Holm) – sušírna.
V čísle 15 (Václav Vašek) – zvýšení obytného stavení.
V čísle 34 (Josef Šilhánek) – obytný domek.
V čísle 77 (Ludvík Černý) – zvýšení obytného stavení.
V čísle 132 (Frant. Posledník) – přístavba hostince.
V čísle 90 (Ludvík Štross) – obytný dům.
V čísle 323 (Jaroslav Mach) – obytný domek.
V čísle 63 (Emil Fojtík) – obytné stavení.

Rakovnická Masarykova nemocnice zařídila sanitní auto a zdejší obec přispívá částkou 2 500 Kč.

V roce 1927 povolena drogerie zde a zřízena byla panem
R. Formanem.

Okrašlovací spolek vysazuje řadu bříz po pravé straně silnice ke Chrášťanům v Masarykově aleji, v níž předtím poraženy byly topoly. Alej topolová k Chrášťanům doplněna byla v r. 1920 břízami a jasany a nazvána okrašlovacím spolkem Masarykovou alejí.

Dne 10. prosince 1919 zasadil okrašlovací spolek před číslo 10 Lípu svobody. Ta však uschla. Proto v r. 1922 byla tam zasazena nová lípa. Ani ta však nevyrostla a obnovena byla podruhé (tedy třetí již) v r. 1926.

Kněževes poprvé vysazuje břízy na hřbitově v horní části u kostelíka v r. 1911. V nové části hřbitova r. 1919.

Vodní družstvo, které regulovalo Hájský, postavilo u kolešovického mostu pískovcový památník. Tam vysazena skupina stromů různých se 2 převislými vrbami v r. 1926. Téhož roku podobná skupina zasazena na rozcestí „hájovské cesty“ a cesty vedoucí do Hořesedel na místě bývalé kapličky vyobrazené vpředu v této pamětní knize.

Sklizeň chmelová byla velmi dobrá. I cena chmele skvělá, dosáhla opět 4 000 Kč. Vyprodala se jej většina tak od 3 300 Kč výše. Prodalo se celkem 2782 žoků chmele. Chmelnic se vysazuje kvapně více a více. Zdá se, že toto překotné zakládání nových chmelnic přivodí katastrofu. Mnozí to konstatují, věří však, že nepřijde náhle. Kněževes přijímá opět řadu milionů, všichni jsou nadšeni od posledního domkáře až do největšího statku. Blahobyt je všeobecný.

Dne 1. listopadu 1927 vyhořela stodola v čp. 38 (u Ing. Zdeňka Patráka). Stodola byla dřevěná a došky krytá. Dne 12. listopadu 1927 vyhořela stodola zděná, taškami krytá v čp. 108 (p. Karla Berana). Požáry zakládal pyromaniak Holub, který byl dán do ústavu pro choromyslné, byl však odhalen až za rok, po požárech stodol u Štrosů, Mrázů a Pernetů. Zásluhu na jeho odhalení měla pí. Palkosková-Slivoňová, která jej viděla utíkat do vsi ze zahumen, a když se zeptala, kam běží, řekl, že se jde podívat na oheň, ačkoliv v tom momentě dosud nikdo nic netušil, a plameny nebyly vidět, neboť byly založeny uvnitř dvou doškami krytých stodol. Pak u něj našli seznam stodol, krytých došky, které se chystal ještě vypálit.

1928

Chmelaři, a těmi jsou všichni takřka, žijí v blahobytu, zakládají proto chmelnice nové, potřebují větší sušírny a sýpky, a proto se stavějí po celé Kněževsi. Nové stavby nebo přestavby provádějí se v r. 1928 v následujících číslech:

V čísle 77 (Ludvík Černý) stavějí stodolu.
V čísle 41 (Patrák Josef) – stodola.
V čísle 183 (Karel Šmíd) – skladiště.
V čísle 43 (Frant. Modr) – stáje, sýpky.
V čísle 102 (Emil Franěk) – krám řeznický.
V čísle 260 (Josef Václavík) – stodola.
V čísle 266 (Ant. Vrabec) – truhlářská dílna.
V čísle 72 (Frant. Pernet) – stodola.
V čísle 55 (Jos. Vrábík, t. č. starosta obce) – veliká, moderní
sušírna s rozsáhlými sýpkami.
V čísle 338 (Frant. Česal) – rodinný domek.
V čísle 330 (Ant. Pertl) – rodinný domek.
V čísle 325 (Barb. Fojtíková) – rodinný domek.
V čísle 327 (Václav Rajgl) – rodinný domek.
V čísle 331 (Václav Klaub) – rodinný domek a stodola.
V čísle 324 (Václav Kocourek) – rodinný domek.
V čísle 334 (Frant. Šála) – rodinný domek.
V čísle 333 (Tomáš Pikeš) – rodinný domek.
V čísle 332 (Václav Pastor) – rodinný domek, stodola.
V čísle 326 (Emil Rybáček) – rodinný domek.
V čísle 329 (Jarosl. Vaněrka) – rodinný domek.

Sušárna a sýpky ve Vrábíkově statku.
 

A v chudobinci obecním obec vystavěti dala noclehárnu
za 25 000 Kč.

V r. 1928 zasadil okrašlovací spolek převislé vrby u rybníka proti čp. 90.

Náměstí před číslem pop. 9 a 10. až čp. 15 bylo dosud neosázeno a proto okrašlovací spolek vysázel tam akáty kulovité a břízy.
V r. 1928 hned po vánočních svátcích udeřily mrazy, které dostoupily až 36 °C pod nulou a trvaly nepřetržitě přes 2 měsíce. Krajina přikryta byla celou tu dobu vrstvou sněhu 30 – 40 cm vysokou. Ptactvo z lesů a polí odstěhovalo se k příbytkům lidským. Na stromech po obci nocovali vrány, kavky, havrani a před nikým neodletovali. Hoši i dívky u školy je krmívali. Na zahradě školní odmeten byl sníh a tam donášely děti potravu, ke které se sletovalo celé dva měsíce nejméně sto havranů, vran a kavek. Jakmile sníh začal táti, zmizeli během dvou dní úplně od školy i ze dvorů.

Letos cena chmele dostoupila jen 2450 Kč. Pak cena klesla až na 1800 Kč a 1400 Kč a ještě níže. Poptávka po chmeli byla mnohem menší, jistě jen proto, že chmelnic založilo se příliš mnoho. Přece však i letos zřizují se nové. Chmel, který se nevyprodal, kupovali z jara 1929 za 600 Kč. Sklizeň za r. 1928 obnášela celkem 2441 q.

V roce 1928 vyhořela dřevěná stodola v čp. 41 (p. Jos. Patráka) a 9. října vyhořely stodoly, rovněž dřevěná a vesměs došky kryté (jen v čp. 123 přezděná), v čp. 71, 72 a 123. Stodola v čísle 71. a 72 byla obnovena, v čísle 123 nebyla více stavěna.
 

Kronika v PDF (strany 109 - 112)

Pokračování (1929 - 1931)