Úroda chmele byla veliká, neboť se v obci vypěstovalo 4563 balíků. O chmelách bylo velice deštivé počasí, takže česáči velice zkusili. Chmel počal se prodávati za 130 K za 50 kg, klesal až na 100 K a pak cena jeho opět stoupla. V pozdější době málo jednotlivců prodalo i za 200 K.
Z popudu místního odboru Národní jednoty severočeské byla zaslána k ředitelství Buštěhradské dráhy stížnost, že tabulky v železničních vozech nejsou oboujazyčné, nýbrž toliko německy vedené.
Farář František Smrž žádal, aby obecní zastupitelstvo korporativně se zúčastnilo uvítání Jeho Eminence světícího biskupa Brusáka. Této žádosti nebylo vyhověno.
Pěstounka v opatrovně Růžena Slavkovská propouští se k vlastní žádosti ze služebního poměru. Vypsán konkurs na místo pěstounky. Místo toto obdržela Anna Šilánková.
Starosta Josef Stehlík vzdal se funkce starosty. Městská rada usnesla se, aby starosta byl osobně požádán, aby funkci starostenskou, jíž se vzdal, opět přijal. Než jednání bylo marné a proto vedl úřad starosty jeho náměstek František Patrák.
Silnice k Zavrchům byla dostavěna a uválcována a tím dostali jsme pěkné spojení se severní částí okresu.
Leodegar Hornof byl pověřen, aby jednal se zemským poslancem Mohlem o zřízení telefonní sítě z Rakovníka do Kněževsi.
Upraveny cesty na hřbitově. Zřízeno dětské oddělení a místo pro hrobky. Při cestách vysázeny pěkné břízy. Též opravena pumpa na hřbitově. Kostelík sv. Jana byl opraven a dán mu starobylý vzhled.
Sbírka ve prospěch válčících slovanských bratří za osvobození z tureckého jha vynesla 500 K.
Úprava částečná kanalizace v obci zadána staviteli Donátovi.
Husovu fondu 10 K, Nár. J. S. v Mostě 5 K, Matici školské 5 K, České besedě v Ústí n. L. 5 K, Husovu fondu v Praze 10 K, Řemeslnické besedě v Žatci 5 K, Nár. J. S. v Praze 5 K, na stavbu Českého domu ve Vídni 5 K, Nár. J. S. v Bílině 5 K, spolku Vlasta v Žatci 5 K, ve prospěch sanatoria na Pleši 5 K.
Ferdinandu Fricovi prodán obecní pozemek, a to čtvereční sáh za 5 K.
Odešel učitel Karel Cvak a na místo jeho nastoupil Adolf Truhlář. Josef Mudra vystřídal kaplana Antonína Hvízdala.
28. srpna shořelo vnitřní zařízení v sušárně Josefa Patráka, č. 9.
Léto v tomto roce bylo velice deštivé, takže rané obilí bylo velice špatné. Chmelnice byly napadeny mšicemi. Pilně se keře chmelové postříkávaly.
Stříkané chmelnice daly slušný výnos. Vypěstováno v obci 2341 balíků chmele. Cena chmele se pohybovala od 220 K až do 300 K za 50 kg. Od 23. srpna zavládlo krásné počasí, které bylo až do Martina. Ceny obilí: žito 100 kg 16-17 K, pšenice 20-22 K, ječmen 14-16 K, oves 12-13 K. Vykonány volby do obecního zastupitelstva a zvoleni: Starosta: Jakub Kučera, č. 210, I. radní: Josef Stehlík, č. 66, II. radní: Ludvík Wachtl, č. 80, III. radní: Josef Cédl, č. 84, IV. radní: Alois Ibl, č. 93, V. radní: Josef Klůc, č. 10, VI. radní: Alois Krejza, č 60. Členové výboru: František Patrák, č. 38, Dr. František Topka, č. 97, Jakub Štis, č. 79, František Šíma, č. 42, Josef Ransdorf, č. 22, František Klouček, č. 252, Josef Patrák, č. 9, Josef Hocký, č. 46, Josef Vrábík, č. 75, Jan Patrák, č. 65, Rudolf Fojtík, č. 17, Emil Fojtík, č. 63, Rudolf Ransdorf, č. 29, Ludvík Štros, č. 90, Adolf Tůma, č. 222, Antonín Hocký, č. 227, Bohumil Englický, č 201
Říšský poslanec František Kulich intervenoval v příčině zřízení telefonní sítě v Kněževsi.
Starosta zúčastnil se exkurze v Ražicích za příčinou získání informací ohledně zřizování elektráren.
Po zemřelém Němečkovi, který byl dlouhá léta ponocným, obdržel toto místo Tomáš Patrák.
Tohoto roku postavena a uválcována byla silnice k Chrášťanům. Tehdy se jednalo o rozšíření silnice, ale poněvadž tato myšlenka narazila na odpor některých majitelů pozemků při bývalé cestě, bylo od rozšíření silnice upuštěno. Dělníkům, zaměstnaným na stavbě, platilo se 20 až 24 h za hodinu práce.
Dne 20. ledna o 4 hodině ranní počalo hořeti obytné stavení čís. 101 (přeškrtnuto, červenou tužkou dopsáno „98“) vedle školy. Zakrátko trčely jen zdi – ostatní shořelo.
K žádosti místního odboru Národní jednoty severočeské byl koupen skioptikon a pořádána řada přednášek v obci i v okolních vesnicích.
Strašný je rok 1914 v paměti současné generace lidské. V neděli dne 26. července 1914 přijeli do obci s automobily, do Kněževsi též, aby rychle vyvěsili plakáty oznamující, že válka jest vypovězena a nastává mobilizace. Strašné ustrnutí na všech stranách! Nevěřil hned nikdo, že je to doopravdy.
Již v pondělí 27. července odjíždí mnoho synů kněževeských, svobodných i otců rodin, loučí se těžce se svými, aby mnozí nespatřili více svých drahých a nalezli těžkou smrt v cizině.
Nato ve středu 29. července odevzdávají se koně a vozy k válečným účelům. Mnohá rodina zůstala bez hospodáře i bez potahu.
Nikoho ani nenapadlo, že by mohlo během války dojíti k bídě a hladu. Avšak již dne 21. října 1914 c. k. okres. hejtmanství v Rakovníku nařizuje rekvizici ječmene, kterýž je vykupován za 21,50 K. Brzy nato obec Kněževes sama na vyzvání hejtmanství vykupuje 50 q pšenice pro účely válečné. Pak nařízen soupis žita a odvedení téhož v množství 60 q.
Již v roce 1914 mnoho kněževeských upadlo do zajetí v Rusku i v Srbsku.
Starostou obce tohoto roku byl pan Jakub Kučera z čís. 20.
Chmele toho roku prodalo se 4689 balíků a cena jeho byla 80 – 100 K za 50 kg.
Nové budovy během roku 1914 přibyly následující: č. 267, 268, 270, 271, 272 a 274.
Odbývání dobytčích trhů v Kněževsi za příčinou malého přílivu dobytka se na neurčito odložilo, avšak již 27. listopadu 1914 povoluje se obecnímu zastupitelstvu pořádání týdenních trhů, což se ale nevžilo.
Kronika ve formátu PDF (strany 89 - 92)
Pokračování
Návštěvnost:
ONLINE:3
DNES:121
TÝDEN:522
CELKEM:1171203
První zmínky o obci jsou asi z 10 až 11. století – podle pověsti o kněžně Libuši, dceři Krokově a její věštbě. Když tudy projížděla kněžna a na místě, kde určila, že bude založena Kněží ves se objevila posvátná žába Rosnička. Proto se také objevuje ve znaku obce uprostřed žába. …Více