14_kronika

Kronika městyse Kněževes

1900

Tento rok byl velice suchý, takže od jara nepršelo, jen se dostavily malé přeháňky. Sklizeň píce o první seč ušla, ale další seč byla velice slabá. Sklizeň chmele jest prostřední a odváženo 2099 balíků. Počáteční cena chmele byla 85 zl., klesala, o dušičky se prodávala za 65 zl. a po Vánocích za 20 zl. 50 kg.

Počátkem měsíce února byly zavedeny týdenní trhy, a to ve středu a v pátek.

Obecní zastupitelstvo horlivě se zasazuje, aby projektovaná trať Rakovník – Louny byla blíže posunuta ke Kněževsi a aby nádraží bylo na katastru kněževeském. Dále navrhla obec, že by dala pozemky k zřízení nádraží za akcie dráhy ve stejné výši.

Z uložených tyček a sloupů na veřejném statku byl vybírán 1 kr. za 1 m².

Ustanovena nová regulační čára na jižní straně náměstí od čísla 55 až k číslu 125.

Silnice obecní v obci jsou štěrkovány. Koupeno v Lubné 50 m³ kamene po 30 kr.

Vypracován byl nový řád pro polní pych. Pořízeno 500 výtisků a do každé rodiny dodán 1 výtisk.

Proti osnově jazykového zákona pro státní úřady v království Českém, kterouž podalo ministerstvo Dr. Körbera říšské radě, poslalo obecní zastupitelstvo petici tohoto znění: 1. Říšská rada není kompetentní k úpravě jazykových poměrů v království Českém. 2. Navržená ustanovení křiklavě porušují platný právní řád v Čechách. 3. Předloženou osnovou ruší se jednota správy království Českého a řeči české neposkytuje plné, rovné právo ve všem úřadování. 4. Obecní zastupitelstvo vyzývá své poslance, aby všemi prostředky této osnově kladli odpor a proti vládě provozovali nejostřejší obstrukci.

Koupeny žulové mezníky po 70 kr. k ohraničení obecního majetku.

Vypsán konkurs policejního dozorce v novinách. Měsíční plat jest 30 zl. na 1 zkušební rok. Místo toto uděleno bylo Josefu Pitterovi, četnickému strážmistru ve výslužbě a pořízena mu uniforma a výzbroj nákladem obce.

Okresní výbor byl dotázán, jak hodlá podporovati stavbu okresní silnice k Přílepům.

Na vážení chmele se zakoupila nová decimální váha.

V obci vypukla u hovězího dobytka slintavka a kulhavka.

Vyskytl se škůdce, který podřezával lodyhy chmele, a proto bylo vypsáno 100 K odměny tomu, kdo by jej postihl neb udal. Konány též noční hlídky, sestavené z majitelů chmelnic, které obcházely obvod obce.

Poněvadž při pořádaných tanečních zábavách byly tropeny výtržnosti, bylo usneseno zábavy omeziti a v každé zábavě taneční budiž placená stráž 2 mužů.

K c. k. okresnímu hejtmanství podána žádost, aby obecní a školní přirážky byly vybírány berním úřadem v Rakovníce.

Vypravena žádost k c. k. ředitelství pošt a telegrafů v Praze, aby v obci byla zřízena telefonická stanice.

Večer 19. srpna vypukl oheň v sušírně na chmel Jakuba Štrosa uprostřed obce. Při tomto požáru poranil se Adolf Franěk, zedník.

Na nadílku matiční škole v Kolešovicích bylo darováno 20 K.

Při sčítání lidu byli jmenováni sčítacími komisaři: Josef Pitter, Karel Topinka, učitel, Emanuel Patrák a Jaroslav Cédl, obchodník. Výsledek sčítání lidu podle stavu 31. prosince 1900. Všech obyvatelů napočteno 1688, a to 804 mužů a 884 žen. Národnosti české 1687 a německé 1. Náboženství: 1684 obyvatel římsko-katolického, 3 obyvatelé starokatolického a 1 obyvatel bez vyznání. Vzdělání obyvatelstva: Umí čísti a psáti 1345, a to 651 mužů a 694 žen, umí jen čísti 18 žen, neumí čísti ani psáti 153 mužů a 172 žen. Počet zvířat: Kobyly 9, valaši 110, celkem 119. Hovězí dobytek: býci mladší 35, starší 24, jalovice 31, krávy 346, volů 17. Svině plem. 86, 5 kanců. Prasat do jednoho roku 337. 2586 slepic, 443 hus, 27 kachen, 10 jiná drůbež.

Přeměněna dosavadní pobočná třída 4b na pátou třídu postupnou a dosazen učitel Vojtěch Ledvinka.

Rozpočet na rok 1901: Předepsané daně činí 15 547 K 27 h. Schodek hradí se 90 % obecní přirážkou a 40 % školní.

Zemřelo 24 mužů, 18 žen. Narodilo se 47 hochů, 25 děvčat.

1901

Rok byl velice úrodný, neboť se vypěstovalo v obci 3516 balíků chmele. Cena se pohybovala od 70 K do 130 K.

Poněvadž hřbitov u nás jest vzdálen od obce, byl koupen pohřební vůz v Plzni. Stanoveny sazby pro půjčování vozu: 2 K, 4 K, 8 K dle zámožnosti zemřelé osoby. Chudým jest půjčován vůz zdarma. Když jest vůz půjčen mimo obec, stanoven jest poplatek 20 K až 40 K. Čištění a úklid vozu uloženo jest obecnímu strážníkovi, který obdržel 1 K za každé čištění.

Podaná žádost za zřízení telefonní stanice byla znovu urgována u c. k. ředitelství pošt a telegrafů v Praze.

Vážní lístek na žok chmele platí vždy kupec 60 h. Z tohoto obnosu připadne 40 h do obecní pokladny a 20 h obdrží důvěrník za vystavení lístku.

K c. k. místodržitelství byla podána žádost, aby četnická stanice jednomužová byla rozšířena.

Připravovaná stavba silnice k Přílepům v režii obce a koupeno 2000 m³ kamene ve skále v Přílepích. K tomu účelu bylo vypůjčeno 6000 K u spořitelny v Rakovníce.

1902

Hned z jara počala se stavěti první válcovaná silnice z Kněževsi do Přílep. Okresní výbor přispěl následovně: Parní válec zapůjčen byl zdarma, dále zaplatí mzdy strojníku a topiči, uhlí a mazadla. Ostatní výlohy hradila obec. Dělníkům na silnici bylo placeno 1 K 20 h za 9 hodin.

Obec zažádala, aby byla přijata do žateckého chmelního okresu.

Prvního května usneslo se jednomyslně obecní zastupitelstvo, aby podána byla žádost za zřízení měšťanské školy v obci, a zavázalo se nésti náklad s vydržováním školy.

Rakovnický Sokol pořádal v obci veřejné tělocvičné cvičení pod protektorátem obecního výboru.

Josef Šilhánek, policejní dozorce, byl definitivně jmenován.

Obě vozní stříkačky byly řádně opraveny.

Obecní zastupitelstvo pomýšlí odstraniti hřbitovní zeď kolem kostela a upraviti prostranství v sad. Byl na tyto práce povolen obnos 3000 K. Topoly kol rybníků se prodají ve veřejné dražbě.

V tomto roce se vypěstovalo a odvážilo 1716 balíků chmele. Počáteční cena byla 150 K a dostoupila až do 200 K.

1903

V tomto roce byly chmelnice napadeny mšicemi, takže chmel zčernal, a daly velice malou sklizeň. Chmel byl jen na těch chmelnicích, které na jaře byly mořeny dřepčíky, byly pozdní a daly slušný výnos. Sklizeno 636 balíků a prodávalo se 50 kg chmele od 330 K do 400 K.

30 topolů kol kostela, jež přes 50 roků kolem rybníka vévodily, byly poraženy a kmeny z nich za 900 K prodány.

Prostranství kol kostela, bývalý hřbitov, opraveno má býti tak, aby kostel náležitě vynikl. Obec Kněževes zavázala se patronátnímu úřadu, že svým nákladem dá hradební zeď odstraniti, získaným materiálem dá břehy rybníků vyzdíti. Kolem vysázeného sadu dá upraviti plot z drátěného pletiva a tento stále bude udržovati, aby byl k ozdobě obci.
 

Topoly u rybníka

Kostel se hřbitovní zdí
 

Vykonány byly volby a zvoleni: Starostou Josef Laun, č. 81, I. radním Ludvík Wachtl, č. 80, II. radním Vojtěch Mráz, č. 71, III. radním František Vaic, č. 142, výboři: František Pavelka, č. 76, Josef Cédl, č. 73, Josef Hocký, č. 46, Oldřich Amler, č. 67, Jan Modr, č. 68, Václav Bušek, č. 126, Jakub Tůma, č. 115, František Moravec, č. 112, Dr. František Topka, č. 97, Josef Kučera, č. 44, Jakub Štros, č. 124, František Patrák, č. 38, Ferdinand Pergler, č. 74. Členové místní školní rady: Ludvík Wachtl, č. 80, Josef Cédl, č. 73, František Vaic, č. 142, František Pavelka, č. 76, a Ferdinand Pergler, č. 74. Náhradníci do zastupitelstva: Rudolf Patrák, č. 82, Rudolf Fojtík, č. 17, Josef Hendrych, č. 19, Václav Fojtík, č. 74 (číslo škrtnuto, tužkou dopsáno „63“), Metoděj Fojtík, č. 239. Náhradníci do místní školní rady: Václav Vojáček, č. (neuvedeno), Josef Amler, č. (neuvedeno).

Dosavadní strážník Václav Fojtík byl propuštěn ze služby a zvolen strážníkem Josef Šídlo.

Z kontribučního peněžního fondu koupeny jsou nové hodiny a umístěny byly na věži kostelní.

Povolen příspěvek v obnosu 800 K na zřízení telefonní stanice.

12. října byla otevřena 1. třída měšťanské školy. Ředitelem byl jmenován Karel Hůlka a druhým učitelem byl ustanoven Karel Cvak.

Vláda povolila obci subvenci v obnosu 26 300 K k rozdělení mezi občany, pěstitele chmele. Tato podpora byla příčinou nesvárů mezi občany. Návrh Dr. Topky, aby ½ subvence se rozdělilo na všechny poškozené pěstitele a druhou polovinou poděliti zvláště zadlužené jednotlivce, kteří mají špatné rodinné poměry, padl. Rovněž nebyl přijat návrh Františka Patráka, aby se jednalo o každém veřejně a ne lístky hlasovacími. Odešli ze schůze Dr. Topka, František Patrák, Jakub Štros, František Pavelka a později Josef Kučera.

Počala se stavěti železniční trať Rakovník – Louny.

Staré akáty po obci byly prodány a poraženy a na místě nich vysázeny lípy.

Podpora 21 K byla zaslána pro obyvatelstvo jižních Čech, které bylo postiženo krupobitím. Matici školské posláno 20 K, spolku Vlasta darováno 10 K, spolku Krakovec věnováno 10 K, matiční škole v Kolešovicích posláno na nadílku 20 K.

Druhá polovina tohoto roku byla ve znamení požárů, neboť v krátké době bylo pět ohňů. Jakým způsobem ohně vznikly, zůstalo záhadou. Tak 5. července, když občané pálili hranici na přílepském vršku, spatřil, že ve východní části obce hoří. Byla to dřevěná stodola Konopáska, č. 125, a téhož večera vypukl požár ve stodole Františka Pavelky, č. 76. Večer 2. srpna shořely 2 stodoly, a to Jakubu Štisovi, č. 79, a Ludvíku Wachtlovi, č. 80. V noci 15. srpna shořelo staré obývací stavení Thunshorného, č. 4. Poté 18. srpna (přeškrtnuto, tužkou dopsáno „září“) vyhořela stará stodola Václava Černého, č. 62. 29. listopadu lehly popelem číslo 1 a 2, staré dřevěné stavení. Při všech ohních místní hasiči byli vždy brzy u ohně a tak zabránili, že se oheň nešířil, ačkoli pracovali s velikou námahou, neboť v blízkém sousedství byly doškové střechy. Sluší zaznamenati zvláště některé obětavé hasiče a jsou to: Adolf Kučera, rolník, Josef Kučera, rolník, Adolf Ransdorf, kovář, a František Saidl. Časté ohně způsobily, že majetníci domů s doškovými střechami tyto nahradili novou drážkovou krytinou.

Zemřelo 20 mužů a 23 žen. Narodilo se 31 hochů a 28 děvčat.

Rozpočet na rok 1904: Předepsané daně činily 15 878 K 53 h. Schodek 28 325 K 65 h uhrazen byl 1785 % obecní přirážkou a 9 % školní.

Kronika ve formátu PDF (strany 71 - 77)

Pokračování