109_kronika

Kronika městyse Kněževes

1959

Zemřelí | Zemřelí v Kněževsi v roce 1960:

1. Marie Sajdlová. Zemřela 21. ledna 1960, narodila se 29. 8. 1882 v Kněževsi. Byla vdova, bezdětná, sestra Františky Václavíkové.

2. Jan Hmmerschmied. Zemřel 23. 1. 1960, narodil se 24. 5. 1889. Manžel Anny Hammerschmiedové, krmičky dojnic v JZD.

3. Josef Fojtík. Narodil se 10. 2. 1873, zemřel 23. 3. 1960. Puškař, dělník, zemřel na sklerózu, mrtvice, manželka byla Božena.

4. Emil Rybáček. Narodil se 12. 3. 1895, zemřel 30. 1. 1960, obuvník, na záduchu, manžel Anny Rybáčkové, rozené Kühnlové.

5. Robert Zýbar. Narodil se 9. 8. 1898 v Janovicích, okres Sušice, dělník, zemřel 8. 3. 1960 oběšením, manžel Barbory, rozené Jiříkové z Janovic, okres Sušice.

6. Ladislav Skopec. Narodil se v Praze, zemřel 7. 5. 1960, svobodný, dělník, osamocený, příčina smrti – plicní srdce (?).

7. Josef Polák. Narodil se v Kněževsi 29. 1. 1889, zemřel 31. 5. 1960, obuvník, příčina smrti rakovina střev, manžel Polákové. Zemřel v rakovnické nemocnici.

8. Marie Vaicová. Narodila se 13. 8. 1889, zemřela 31. 5. 1960, příčina smrti mrtvice, manželka Adolfa Vaice.

9. František Sklenka. Narodil se v Kněževsi 28. 7. 1879, dělník, zemřel 6. června 1960, příčina smrti – mozková mrtvice, manžel Františky Sklenkové, rozené Vondráčkové.

10. Marie Šitinová. Narodila se 16. 5. 1887 na Velké Bukové, zemřela v Rakovníku 31. 10. 1960, byla vdova, důchodkyně po četnickém strážmistrovi.

11. Františka Martínková z čp. 215, manžel byl Antonín Martínek, zemědělský dělník v Kněževsi, narodila se v Modřejovicích 30. 8. 1887, okres Rakovník, příčina smrti – mozková mrtvice, zemřela v Rakovníku 26. listopadu 1960. Její syn je Václav Martínek.

Všem našim zemřelým zachováváme uctivou vzpomínku.

Zhodnocení roku | Příjmy obyvatel rok od roku vzrůstají, také kulturní život se všeobecně rozrůstá. Také porozumění pro kroniku se zvyšuje. Zájem jeví se jak u jednotlivců, tak i u korporací, novinářů, fotoreportérů a rozhlasu. Mnozí z těch, kteří tuto kroniku prohlédli, vychvalují práci našich kronikářů, kroniku hodnotí jako cenné kulturní dílo.

Tím uzavíráme rok 1959. 31. prosince 1959. Josef Hauner, kronikář.

1960

Z historie | Letos uvádím nejprve některé historické poznámky, týkající se Kněževsi a částečně i sousední obce Chrášťan. Jsou to záznamy uvedené jednak v Archivu Hlavního města Prahy (Praha I, Husova 20) a v knize Politický okres Rakovník.

V Archivu Hlavního města Prahy, v knize Památky archeologické a místopisné, díl XXIII, ročník 1908-1909 je na str. 547-564 článek Jana Telcmana o jeho potulkách archeologických po okrese rakovnickém. Telcman byl ředitelem cukrovaru a průzkumům archeologickým věnovati se mohl, byla to jeho velká záliba, od jara do podzimu, kdy bylo po cukrovarské sezoně a v cukrovaru se nepracovalo.

Archeologické nálezy | Na stránce 551 uvedené knihy se Jan Telcman zmiňuje o Kněževsi, kde sešel se se svým přítelem z doby studií, lékařem dr. Františkem Topkou, který mu daroval různé archeologické památky pro Zemské muzeum, neboť i on se sběrem archeologických památek zabýval a Jana Telcmana na jednotlivá naleziště historických památek upozornil. Podle zprávy dr. Topky byly při šachtování pole, kde měla být založena chmelnice, nalezeny žárové hroby. Tam byly nalezeny tyto předměty, jež odevzdány byly do Zemského muzea: okraj bronzové nádoby, úlomek bronzového plechu, železné nůžky 150 mm dlouhé, 3 železná dláta – 130, 140 a 150 mm dlouhá, jedno železné kopí 160 mm dlouhé, železný nožík, bronzová přezka s jazýčkem v průměru 35 mm, opatřená pěknými vystupujícími hlavičkami a ještě spodky dvou v ruce hnětených nádob. Dle charakteristiky těchto předmětů jeví se být naleziště asi pohřebištěm přináležejícím do periody císařství římského. Kopání a hledání tam je nyní nemožné, neboť je tam chmelnice. Zdá se, že by tam v těch místech nalezlo se podobných předmětů ještě více.

Mapka s vyznačením naleziště

Zápis ve formátu PDF (s. 321-322) (729.7 kB)

Pokračování