75_kronika

Kronika městyse Kněževes

Masný krám

Masný krám|Ke krčmě patřil i masný krám. Stál mezi domem čp. 121 a 101. V letech 1800-1887 byl to dřevěný domek s okenicí, která se otvírala do vodorovné polohy, a na ni řezník lidem maso kladl. Poslední řezník, který tu maso prodával, byl Bed. Düršmíd. Masný krám stával zde pravděpodobně již dávno před rokem 1800 – třeba již na počátku 14. století.

Byl asi 4 m dlouhý, 3 m široký a 2 m vysoký k okraji střechy. Vchod byl ve stěně proti okenici.

Mezi domem čp. 121 a masným krámem byl starý domek a v něm šatlava. Na jeho dvorku byly jatky. Když obec prodlužovala dům čp. 121, zbořen byl masný krám asi roku 1887 a i starý domek, na jich místě vystavěna další část domu čp. 121, ale šatlava zůstala. Krčmu výsadní s krámem masným r. 1605 koupil Sismertl (=Süs Martin = Sladký, č. 46), 1608 dcera Kristina vdala se za Blažeje Cvaka, který 1622 umíraje, odkázal krčmu záduší. Rychtářka Zuzana Štěpanická 1634 krčmu vyplatila, její syn Kašpar 1652 prodal ji Janu Fraňkovi, který ji připojil k rychtě.

Masný krám. Půdorys rychty, krčmy
a masného krámu

Historie domu čp. 24 – pravděpodobně bývalé rychty

K historii čp. 24 patří jen úryvky podle zápisů a studií kronikáře Kočky, podrobnosti nedají se zjistit. Roku 1380 byl rychtářem Hinzl, r. 1405 Jan (příjmení neznámo), 1530 Martin Knížek, r. 1542 Bubla, jeho syn byl Havel, umřel r. 1578. Po něm Jan Havlovic. Ten r. 1603 prodal rychtářské louky a 1605 prodal 9 jiter a krčmu s krámem masným Martinu Šísovi (=Sísmertl). K rychtě patřil lán dědin svobodných (podle záznamu z r. 1318) a 18 jiter, krčma výsadní s majestátem, při ní řezník s krámem masným a pekař. Také louka pro výživu jízdního koně.

Hejtman hradecký prodal pro dluhy rychtu 1611 Blažeji Cvakovi. Jan Havlovic směnil rychtu Petru Kořínkovi za statek č. 41. Roku 1624 koupil rychtu Kašpar Štěpanický, zemřel r. 1634. Od vdovy Zuzany koupil zpustošenou rychtu Jiří Kořínek. 1638 ke vdově Lidmile přiženil se Emil Franěk, 1642 ujal se bratr Jan, 1652 syn Jan.

Ke vdově Dorotě Kochanské 1668 přiženil se Šimon Vagner. Ten rychtu zlehčil a dal se na vojnu.

Hejtman dal r. 1678 zápis Janu Fraňkovi, který vedl živnost pekařskou.

Je nám známo, kde byla krčma, patřící k rychtářství (dosud je v dobrém stavu, je jednoposchoďová, má v 1. patře 10 světnic, dole výčepní místnost a kuchyni, je nám známo, kde stával masný krám, pekařství snad bývalo v budově pravé, neboť není jasno, k čemu budova byla. Později tam bylo pekařství, ještě v roce 1926. V levé budově jistě bydlel rychtář.

Budovy rychty – budovy po levé straně od vjezdu a níže, budovy po pravé straně od vjezdu. Vpředu světnice, vzadu komory, k nimž se chodilo po pavlačích. Budovy počaly se bořiti již roku 1926. Spodek budov byl zděný a velmi starý, pravděpodobně z počátku 14. století. Vršek budov bylo možné po případném požáru na zdivo přízemní snadno obnovit. Krytina byla z došků. Poslední majitel dr. Lamač střechy nechal zpustnouti. V roku 1926 nebyla budova již celá – zadní část byla nižší.

Nejprve sesuly se budovy s pavlačemi vlevo, poněkud později budovy s pavlačemi vpravo a pak přední část obytné budovy.

1957

Kanalizace|Místní národní výbor pokračuje v pracích započatých v roce 1956. Tak v ulici u sokolovny směrem na západ navezeny byly v roce 1956 cementové roury. Letos se tam staví kanál hlavně na svod vrchní vody. Odvodní však i vody ze sklepů. Tam bývaly sklepy všech domů zaplaveny vodou, proto občani se zavázali, že si kanál postaví sami. První začal Václav Čech z čp. 213. Následuje Fr. Němeček z čp. 214 a Václav Martínek z čp. 215.

Topoly|V roce 1956 za jarních mrazíků zmrzly kanadské topoly vysázené asi před 50 lety kolem rybníka po vnější straně. Bylo jich 27. Protože jich větve zůstaly většinou suché, byly topoly poraženy a jejich kmeny byly rozřezány na prkna a fošny.

Váha|Před kostelem u křížku z roku 1842, postaveném Hátou Štýbrovu, majitelkou hostince čp. 102 s polnostmi, zřídilo JZD novou mostovou váhu, kteráž liší se od předešlé tím, že je větší a má větší nosnost.

Úpravy domků|Letos provádějí se úpravy domků a u četných domků vyměňují se stará okna za nová mnohem širší než dřívější.

Volby|Národní výbor připravuje volby do místního, okresního a krajského národního výboru. Konati se budou 19. května. Dne 3. 4. 1957 na podkladě paragrafu 53 zákona o volbách ustavila rada MNV okrskové volební komise pro volby. Okrsková volební komise skládá se z těchto členů: Pelce Adolfa, Procházkové Milady, Nováka Františka, Staňka Václava, Štrosové Anny, Vladimíra Rudolfa a Hejdy Jaroslava.

Volební komise|Dne 27. března 1951 rada MNV jmenovala obvodní volební komise: Bylo jich 18 v tomto složení:

• Volební obvod č. 1 – Mráz Zdeněk, Urban Josef, Trešl Antonín a Palkosková Růžena.
• Volební obvod č. 2 – Černohlávková Marie, Podracký František, Draždík Jaroslav a Patrák Adolf.
• Volební obvod č. 3 – Brabec František, Závorová (Františka) Anežka, Kroupa Karel a Staňková Marie.
• Volební obvod č. 4 – Pikeš Vojtěch, Kulovaná Františka, Bradáč Josef a Bazika František.
• Volební obvod č. 5 – Ransdorf Václav, čp. 37, Bazika Alois, Worschová Eva a Česal Josef.
• Volební obvod č. 6 – Riedl František, Patrovský Josef, Reiserová Dáša a Kučera Rudolf.
• Volební obvod č. 7 – Brabec Václav, čp. 280, Hejda Václav, Jiřík František a Rohr Josef.
• Volební obvod č. 8 – Kučera Josef, čp. 247, Brož Karel, Patrák Antonín a Frýbert Václav.
• Volební obvod č. 9 – Hauner Josef, čp. 268, Čechová Zdeňka, Šitina Josef a Martínek Václav.
• Volební obvod č. 10 – Bíža Vladimír, Malina Vladimír, Rolcová Bohumila a Trčka Josef
• Volební obvod č. 11 – Procházka František, Nágl Josef, Jelínek Luboš a Šála František
• Volební obvod č. 12 – Vrabec Antonín, Růžička František, Vlk Slavomil a Hauner Josef, čp. 183
• Volební obvod č. 13 – Fišer Václav, Ludvík Karel, Hamršmídová Drah. a Vaněk František.
• Volební obvod č. 14 – Kühnel Josef, Šenfluk Karel, Kameník Ant., Hocký Václav.
• Volební obvod č. 15 – Dlouhý Josef, Kuklík Karel, Kaut Zdeněk a Tůmová Anežka.
• Volební obvod č. 16 – Zástěra Karel, Prošek Jaroslav, Fraňková Libuše a Kec Ota.
• Volební obvod č. 17 – Klaban František, Šedivá Helena, Konvalinková Světla a Fröhlich Václav.
• Volební obvod č. 18 – Králička Josef, Frelich Josef, Kreislová Jiřina a Loudová Květa.

Volební obvody|Kněževes proto byla rozdělena na 18 volebních obvodů. Pro každý obvod stanoven byl Národní frontou jeden kandidát pro členství v novém místním národním výboru. Na schůzi voličů každého volebního obvodu představil se navržený kandidát, voliči zaujali stanovisko k němu a případně činili námitky proti němu.

Zápis ve formátu PDF (str. 243-248)

Pokračování