69_kronika

Kronika městyse Kněževes

1956

Složení MNV | Místní národní výbor. Složení místního národního výboru je právě takové, jaké bylo loňského a předloňského roku. Předsedou je Alois Vrábík. Členy rady jsou: předseda MNV, Rudolf Vachtl, tajemník místního národního výboru, Josef Patrák, čp. 210, a Josef Pavlovič. Dalšími členy MNV zůstávají: Zdeněk Růžička, Frant. Louda, Zdeňka Třísková, Alena Vachtlová a Josef Kučera z čp. 167.

Nový člen ONV | Protože v r. 1955 zemřel Josef Závora z čp. 223, kterýž byl členem okresního národního výboru, volen byl za něho jiný zástupce Kněževsi. Za člena okresního národního výboru zvolen byl Rudolf Vachtl, tajemník místního národního výboru. Volba byla provedena 4. března 1956.

Schůze | Rada místního národního výboru se scházívá pravidelně jednou týdně. Jednou za 2 měsíce konávají se schůze plenární a jednou za čtvrt roku veřejné schůze MNV. Schůze pléna MNV konají se v budově MNV, schůze veřejné v hostinci naproti, čp. 102.

Severní strana kněževeské návsi kolem roku 1880.

Rozpočet | Všechna činnost MNV se řídí podle směrnic KSČ a podle usnesení vlády Československé republiky, a to v ohledu politickém, hospodářském i kulturním. Práce MNV, pokud se týče výstavby, údržby, oprav a podnikání v obci, je závislá na rozpočtu obce. Protože rozpočet je značně příznivý, umožňuje značné podnikání.

Příjmy | Předpokládané příjmy 193 570 Kčs jeví se takto:

Daň domovní – 40 000 Kčs

Daň z představení – 4 000 Kčs

Poplatek ze psů – 1 800 Kčs

Poplatky z hospodářských zvířat – 12 000 Kčs

Poplatky z míst – 300 Kčs

Poplatky hřbitovní – 700 Kčs

Ošetřovné a stravné (škola) – 42 000 Kčs

Výdaje | Výdaje jeví se takto:

Místní komunikace a příslušenství – 2 900 Kčs

Veřejné osvětlení a hodiny – 13 600 Kčs

Akce na zvelebení obcí – 24 000 Kčs

Péče o obytné domy – 24 000 Kčs

Na mateřskou školu – 5 700 Kčs

Na osmiletku – 27 000 Kčs

Na školní jídelnu – 60 600 Kčs

Družina školní mládeže – 2 500 Kčs

Osvětová činnost – 3 800 Kčs

Požární ochrana – 6 000 Kčs

Správa národního výboru – 18 005 Kčs

Členové a pomocné orgány – 22 420 Kčs

Vodohospodářské zařízení – 7 000 Kčs

Výdaje celkem – 193 570 Kčs

Úpravy v obci | Podle rozpočtu provádějí se v obci různé úpravy a opravy, zejména z částky „na zvelebení obcí“ – u nás 24 000 Kčs, z částky „péče o obytné domy“ – 24 000 Kčs, ze zvýšené částky na osmiletku – 27 000 Kčs. Stará se o to především s. Fr. Louda, předseda finanční komise, s radou MNV.

Nová studna | U čp. 304 zřizuje se nová studně – je na ni povoleno 7 000 Kčs. Je to již třetí studně, která se zřizuje u čp. 304 během té doby, kdy byl dům čp. 304, asi před 25 lety, původně jako chudobinec, vystavěn. První studna byla na dvoře. Měla nečistou a zapáchající vodu, neboť při hloubení jí prošlo se do stařin (vrstvy nad uhlím). Druhá studně vyhloubena byla tak před 10 lety u jihozápadnío rohu budovy. Dosáhli hloubky 11 metrů. Když pozorovali, že dotkli se stařin, nehloubili více a studně takřka neměla vody. Proto místní národní výbor pozval letos znovu „proutkaře Jaroslava Kulhánka z Řevničova. Ten našel silný pramen vody na sever od budovy ve vzdálenosti 5 m v hloubce 14-18 m. Skutečně, když studnař Frant. Kučera z Heřmanova čp. 4 se dostal do hloubky 15 m, dosáhl silných pramenů vody. Nyní má dům čp. 304 hojnost zdravé vody. Za zřízení studně, přenesení pumpy z druhé studny, zamontování jí, vytahání několika skruží z dřívější studny a zasypání této, přivezení a nakládání dalších skruží bylo studnařům zaplaceno 7 000 Kčs. Nová studně je vyskružena až ke dnu.

Čištění rybníků | Vyházeno bylo bahno z rybníků u kostela. To byla práce, do jaké se nikomu původně nechtělo. Předseda MNV dotazoval se, zda by se nedalo to provésti pomocí bagrů anebo podobných nynějších strojů. Dostal jen různé sliby a nic více. Vyhazování ručně, nejprve se zdálo, bylo by moc drahé a zdlouhavé. Pak se smluvili Boh. Vápeník, Jos. Pavlovič, V. Holm a Jos. Tůma a přijali tu práci akordně. Polovinu severní že vyházejí za 4 800 Kč, polovinu druhou za 5 500 Kč. A skutečně bahno zcela všechno vyházeli. Pomocí strojů bylo by se musilo zaplatiti více, protože strojům bylo by bývalo těžce přístupné.

Přesun plotu | U školy byl pořízen podél severní strany dvora železný plot, místo plotu již úplně sešlého, takový jaký jest kolem školních zahrad na jižní straně budovy. Ten, který se postavil na severní straně školy, pochází z čp. 124, kde býval jako plot zahrady, a to před domem, jež sahal do veřejného prostranství 4 m daleko od budovy čp. 124 a provozu překážela. Proto byla zrušena a její plot takto lépe využit. Je to železný, tyčový plot, pevný a vkusný. Přenesení plotu se zaděláním do ovrubníků provedli Boh. Vápeník a Jos. Tůma z čp. 169 za 800 Kčs. Je (neuvedeno) m dlouhý.

Čp. 123 v roce 1956 před přestavbou.