67_kronika

Kronika městyse Kněževes

1955

Kulturní osvětová beseda | Kulturní osvětová beseda. Předsedou je Ant. Trešl, zaměstnanec Jednoty (výrobní a spotřební družstvo v Kněževsi), ke konci roku je to Josef Seifrt, učitel zdejší osmiletky. Osvětová komise řídila během roku různé akce, jako přednášky, divadla, taneční zábavy, oslavy. Režisérem divadel bývá Frant. Klaban, zdejší čs. farář. Hlášení v rozhlase vede tajemník MNV Rud. Vachtl. Pro rozhlas byly zakoupeny nové elektronky do 4 zesilovačů za 2345 Kčs.

Sál v čp. 102 | Osvětová beseda velmi získala tím, že Jednota upravila velmi vhodně vnitřek hostince čp. 102, kde velká místnost je napojena novou úpravou na zvýšenou vedlejší místnost, kteráž se dá používati jako jeviště. Hostinská místnost s tímto jevištěm je vhodná pro účast tak 150-200 lidí. Pro větší podniky je dobrá zdejší sokolovna s divadelním jevištěm.

Nově upravená pohostinská místnost v čp 102, vhodná nyní
i pro kulturní potřeby.
 

Knihovna | Knihovna: Knihovníkem je Frant. Louda, úředník Okresního národního výboru v Rakovníku. Vede knihovnu již 9 let. O ni se dobře stará. Za svoje pomocníky zapracovává hochy ze školy, což je k všeobecnému prospěchu.

Z historie knihovny | Letos je tomu 85 roků, co byla knihovna založena. Založil ji spolek Vesna, v jehož čele stál učitel Václav Hornof. Knihy začali půjčovati 23. října 1870 s počtem 400 knih. Ve vedení knihovny vystřídalo se 8 knihovníků: Vác. Hornof, Fr. Urban, Fr. Sutner (byl knihovníkem 32 roků), Josef Pravda, Fr. Klouček, Fr. Kučera, Jindř. Junek starší a Jindř. Junek mladší. Nynějšímu knihovníku Františku Loudovi byla knihovna předána 6. května 1948.

Sloučení knihoven | Dne 14. 2. sešli se zástupci 13 spolků ke schůzi, jíž předsedal místní lékař Dr. Fr. Topka, a na níž bylo ujednáno, že všechny svoje spolkové knihovny předají do obecní knihovny.

Národní fronta | Národní fronta: Předsedou Národní fronty je Adolf Ransdorf, kovář zdejšího JZD. Jejími členy jsou předsedové všech místních organizací: Fr. Ledvinka, Al. Vrábík, Kar. Konvalinka, Jar. Englický, Vlad. Bíža, Fr. Kulovaná, Jos. Králička, Jos. Kučera, Hel. Ledvinková, Jos. Urban, Jos. Trčka. Konávají schůze podle potřeby v místnostech národního výboru.

SČSSP | Svaz československo-sovětského přátelství: Předsedkyní byla Helena Ledvinková, ke konci roku byl zvolen jako předseda Vác. Hejda z čp. 33. SČSSP každoročně věnuje velkou péči akci Měsíc ČSSP. Pořádá přednášky, oslavu výročí Velké říjnové revoluce, filmy, štafety, divadla apod.

Rodičovské sdružení | Při škole je rodičovské sdružení. Jeho předsedou je Josef Králička, vedoucí holičského komunálního podniku. Rodičovské sdružení pečuje o potřeby žactva a hlavně je spojením, vede styk rodičů se školou.

Výbor žen | Při místním národním výboru pracuje výbor žen za předsednictví Fr. Kulované. Pořádávají oslavy Mezinárodního dne žen.

Svazarm | V Kněževsi je ustanoven též Svazarm – vede jej Milosl. Hammerschmied, Ant. Vrábík, Jar. Junek.

Svaz mládeže | Svaz československé mládeže vedou Mil. Hendrich a Ing. Jos. Černohlávek.

Požárníci | Požární sbor: Předsedou je E. Havránek. Letos získal požární sbor novou automobilovou stříkačku. Je umístěna v kolně u místního národního výboru. Požární sbor je dobře vypraven a svědomitě si vede. Hasičská zbrojnice je v ulici k sokolovně. Členové sboru brigádně vypomáhali na opravě rybníka.

Sokol | Předsedou Sokola je Jar. Englický, dělník Stadionky v Rakovníku. Při Sokole jako odbor čile si vede odbor zimního hokeje. Letošní svoji činnost zakončil maškarním plesem. Činnost Sokola v r. 1955 se více rozvíjí, cvičí žactvo.

Spartakiáda | Letos konala se spartakiáda. Je to státní velký sportovní podnik, který se dobře vydařil. Žáci zdejší školy zúčastnili se aktivně spartakiády, a to v Praze, okresní v Rakovníce, místní uspořádala škola sama za sokolovnou pro místní a i obyvatelstvo ze sousedních obcí.

Za dospělé cvičil na spartakiádě jen Vl. Bíža, kterýž vystoupil za Sokol v Olešné.

Škola | Škola: Ředitelem školy byl Jaroslav Junek. Učitelský sbor tvořili: Jar. Junek, Frant. Procházka, Jos. Seifrt, V. Černý, Milada Procházková, Kamila Voříšková a Ant. Kopecký. Učilo se v 6 učebnách, 3 z národní školy, 3 ze střední školy. Ve školní jídelně vařilo se pro žactvo, strava byla vydatná, vydalo se jídel za 60 600 Kčs. Podávaly se jen obědy.

Pokusné pole | Pro školu byla zřízena jako pokusné pole zahrada za stodolou čp. 8. a 9. I letos na újmu školy bylo v sezoně chmelové umístěno žactvo, jež přijelo česati chmel, v učebnách zdejší školy. Letos to byly jen dívky: Jejich chování bylo uspokojivé.

Z historie školy | Z historie školy: První školou, o které dnes víme, byla škola v čp. 98. Učebnou byla 1 nevelká, nízká světnice s malinkými okny. Ta okénka byla pro stáří dřevěného domku celá nakřivo, jistě dávala jen málo světla. Do ní chodily děti kněževeské, z Chrášťan a Přílep. Potřebný nábytek školní učebna neměla, vždyť tam naň nebylo beztak dosti místa. Žáci jistě posedali ponejvíce po podlaze a ani k tomu nenbylo dobře kam, světnice byla malá. Vedle této světnice byla jedna ještě menší jako byt pro učitele. A v této světnici učilo se až do r. 1834. Pak obec prohlásila, že domek hrozí sesutím, ač stál ještě potom až do rou 1865. Toto prohlášení bylo spíše učiněno proto, aby domek na zboření vypadal, aby obec stavěti mohla školu novou.

Nová škola měla čp. 121. V ní byla 1 pohodlná učebna, uvnitř jen 2 m vysoká, bohužel, s okny poměrně skrovnými na třech stěnách. V druhé polovině byl pohodlný byt pro učitele, byt o 3 místnostech. Tento dům byl později prodloužen, ale nikoliv pro potřeby školy. Škola tato se později rozšiřovala, v roce 1860 na školu dvoutřídní, v r. 1877 na trojtřídní. Učebny pro 2. třídu, pro 3. třídu hledali po staveních ve světnicích. Bývaly v čp. 81, 37, 13, 117, jako učebny byly zcela nevhodné.

Zápis ve formátu PDF

Pokračování