59_kronika

Kronika městyse Kněževes

1953

Slavnostní veřejná schůze|Ke dni 9. května 1953 k výročí 9. května 1945, osvobození Československé republiky slavnou sovětskou armádou, pořádal MNV slavnostní veřejnou schůzi místního národního výboru v hostinci čp. 102, kdež s kulturní vložkou opět přišli pionýři, hlavně ve zpěvu.

1. máj|Na 1. máje konána byla večer lidová veselice, dopoledne 1. května místní občané zúčastnili se velkého slavnostního průvodu v Rakovníku.

Nepříznivé počasí|Počasí v roce 1953 vcelku úrodě nebylo zcela příznivé, rok 1953 vyznačuje se velkým suchem. Je to již osmý rok trpící suchem, již osmý rok jsou od jara do zimy velká sucha, ba ani v zimě nepadá dosti sněhu, proto není spodní vláhy, mnohé studny nemají vody. V těchto letech jsou zřídka občasné bouřky, skoupě svlažují zemi.

Podivuhodný jev|V měsíci dubnu 1953 překvapil nás podivuhodný zjev. Bylo to v druhé polovině dubna. Tehdy, když se rozednívalo, spatřili jsme koruny plně kvetoucích švestek a později kvetoucích třešní obalené zmrzlým sněhem při vycházejícím slunci se lesknoucím, jako křišťálové jiskřičky by to byly. Přes poledne zmrzlý sníh roztál, ale druhý den ráno byly stromy opět, stejně jako den předtím, obaleny zmrzlým lesknoucím se sněhem. Všichni lidé se domnívali, že květy pomrzly a ovoce nebude. K velkému však našemu podivu se ukázalo, že všechny takto postižené stromy měly tolik ovoce jako nikdy dříve. Větve švestek se lámaly pod neobyčejnou tíhou úrody. Zajímavé je, že občan Oto Mrhal z Přílep, který sníh setřásl ze slabších stromů v domnění, že květy zachrání, pochybil. Pravda, sníh setřásl, ale i s květem a jeho švestky neměy pak ovoce vůbec.

Nedostatek slámy|Jednotné zemědělské družstvo sklidilo v roce 1952 málo slámy. Se slámou pro dobytek vydrželo jen do března 1953 a potom slámu kupuje, a to pro 600 kusů vepřů a 600 kusů hovězího dobytka. To je značná potíž, neboť je všude slámy málo. Traktory družstva dojíždějí pro slámu až ku Praze nebo na Příbramsko a podobně. Dobytek se podestýlá pilinami z místní pily. Ozimé směsky se sečou již v květnu a tím jsou velmi vhod.

Špatná organizace odvozu slámy|Ve žních v r. 1953 se sečou jařiny všechny, také pšenice a kratší žita, kombajny. Tak se obilí rychle vymlátilo, odvezlo do sýpek, vlhké se vysušilo na zvláštních mlatech, ale sláma zůstala na poli na řadech nebo na hromádkách. Její odvoz byl nedostatečně organizován, a tak se stalo, že zůstala na polích až do října a listopadu, ale deště nepřišly a tak se svážela až na podzim a pomocí brigád byla sklizena. Rovněž odvoz suché píce z bud se zpožďoval během celého roku, jen brigády pomohly, aby se píce zachránila.

Výměna úsekáře|V 1. úseku vyměněn byl úsekář. Totiž úsekář Ant. Šorsák ze zdravotních důvodů se vzdal úsekářství a za něho úsekářem byl zvolen František Ledvinka, který dosud byl předsedou okresního národního výboru a letos byl vystřídán V. Opatem. František Ledvinka z Kněževsi z čp. (neuvedeno) byl od roku 1946 při okresním národním výboru zemědělským referentem a v poslední době pak předsedou ONV. V roce 19(neuvedeno) byl též předsedou okresního výboru komunistické strany.

Výsledky sklizně|Sklizeň v r. 1953 se jeví takto:

Pšenice po 1 h dala průměrně 27,5 q zrna,

žito po 1 ha dalo průměrně 26 q zrna,

ječmen po 1 ha dal průměrně 22 q zrna,

Oves po 1 ha dal průměrně 19,5 ha,

řepa 400-500 q, brambory jen 112 q. Řepka, protože byla pozdě zaseta, byla špatná a její výnos malý.

Problémy ve chmelnicích|Chmel pro nedostatek lidí nemohl býti důkladněji postříkán proti peronospoře, a proto mnohé chmelnice daly chmele zažloutlé a začervenalé, jak se říká strakaté. To ovšem znamená, že cena chmele byla značně nižší. Nejdéle vydržely pěkně zelené hlávky za chudobincem (za čp. 304), ač se česaly, když už všechny jiné byly očesány.

Sklizeň chmele|Chmele se sklidilo 1925 žoků. Cena chmele průměrná. Váha brutto 151 463 kg, tara 12 408 kg, netto 139 057,5 kg. Za chmel nadkontingentní byly ceny značně vyšší.

Problémy s orbou|Protože orání na podzim nebylo z velké části dokončeno, prý proto, že traktory byly často polámány, neboť bylo velké sucho, oralo se k jařinám a na chmelnicích až na jaře 1953, objevilo se mnoho plevele, hlavně lebedy a bodláku. Brambory vybíraly se pohodlně, protože počasí bylo suché a jasné právě tak jako ve chmelách a ve žních. Orání k ozimům bylo těžké, oralo se pozdě, žito a zvlášť pšenice byla zaseta také pozdě a do půdy nepřeorané (některé pšenice se sely až 3. listopadu), není naděje na dobrou sklizeň. I řepka se sela až 10. října místo v srpnu. Agrotechnické lhůty pro setbu hrubě dodrženy nebyly.

Úmývárny pro česáče|Letos poprvé používali česáči chmele veřejné umývárny, zřízené ve stavbě místního národního výboru v budově čp. 123. Je tam 8 větších kabin se sprchami a 2 s vanami.

Dobré zkušenosti s mladými česáči|Žákovské a studentské skupiny při letošním česání chmele se vcelku dobře osvědčily. Škola v sezoně chmelové opět osazena byla česáči chmele.

Smrt J. V. Stalina|V roce 1953 dožíváme se velmi smutné skutečnosti. Po krátké nemoci, když dožil (neuvedeno) let věku, zemřel nejlepší a největší žák slavného učitele lidstava V. I. Lenina J. V. Stalin, předseda rady, ministr Nejvyššího sovětu SSSR. U přijímačů s úzkostí sledovali jsme zprávy o průběhu jeho nemoci, až došla smutná zpráva, že dne 5. 3. 1953 nastala smrt.

Smuteční projev|V Kněževsi pořádá se velký veřejný smuteční projev, vzdává se pocta velkému Stalinovi.

Zápis ve formátu PDF (s. 199-201)

Pokračování