53_kronika

Kronika městyse Kněževes

1950

Obdělávaná plocha | V roce 1950 ve společném obdělávání je již 412 ha zemědělské půdy s chmelnicemi včetně (ve výměře 112 ha).

Stáje pro dobytek | Dobytek svádí se do společných stájí. Nejprve do stáje v čp. 82 a v čp. 8, kde je umístěno 37 a 28 dojnic. Zařizují se i společné stáje pro vepře.

Chmelnice | V roce 1950 zakládají se velké chmelnice o prvořadé chmelové sádi ve velmi dobré půdě drenážními trubkami a kanálky odvodněné ve výměře 9 ha. Sloupy konstrukcí jsou impregnované. Tyto chmelnice jsou na jihozápad podél levé strany potoka od mostu přes Hájevský potok počínaje.

Slavnostní zahájení sklizně chmele | Letošní česání chmele zahajuje se slavnostně, a to 13. srpna 1950. Je to v neděli, a tato neděle je jako velký svátek. Na zahájení česání přijel sám předseda vlády Antonín Zápotocký. S ním přijeli ještě jiní zástupci vlády: minstr Dr. Gregor, ministryně Lud. Jankovcová, viceministři. Předseda vlády a zástupci vlády sami první začali s česáním chmele za přítomnosti vekého množství občanů. Slavnosti byli přítomni pozvaní zástupci obcí a jednotných zemědělských družstev rakovnického okresu, také vysokoškolští studenti, i Korejci, Číňané a jiní, také zástupci chmelařských organizací.

Pohoštění | Pro zástupce vlády a pozvané hosty dávalo pohoštění zdejší jednotné zemědělské družstvo, dalo 140 obědů.

Průvod | Průvod s předsedou vlády šel obcí do parku, odkud z tribuny k občanům promluvil předseda vlády a někteří vládní činitelé.

Česáči | V sezoně česání chmele přicházejí česati chmel do Kněževsi ponejvíce studenti se svými učiteli a také zaměstnanci některých závodů. Do Kněževsi přichází jich na 3000. Jsou ubytováni slušně, čistě ve škole, na prostorných sýpkách, v bytech a podobně.

Zdravotní středisko | Pro ně v sezoně zřizuje se zdravotní středisko. Zdravotní sestry prochází po chmelnicích, aby byly k dispozici onemocnělým. Pracovní morálka česáčů bývá většinou dobrá a také velmi dobrá. Jednotné zemědělské družstvo vypisuje soutěžní odměny pro ty skupiny, které mají nejlepší pracovní výsledek. Vyskytují se skupiny studentů s průměrným výkonem 11 i více čtvrtek. Stravování česáčů je vemi dobré: snídaně, přesnídávka, oběd, svačina a večeře, vždy masitá.

Plnění dodávek | Plnění kontingentů pro státní potřebu bylo pozorouhodné: do konce září bylo již odevzdáno na 108 % dodávek, mléka na 112 %. Sklízelo se 99 ha žita, 92,5 ha pšenice. Na zvláštní vyzvání bylo dobrovolně na dodávku přidáno 3750 l mléka.

Sklizeň chmele | Letos bylo celkem sklizeno 2073 žoků chmele. Cena chmele podle jakosti je 4500-5000 Kčs. Čistá váha chmele byla 150 677 kg.

1951

Poměry | Celý rok 1951 liší se velmi od předchozích let, od celé doby staré v letech nedávných i od těch již hodně vzdálených. V našem státě, v Československé republice, kde socializace je v plném proudu rozvoje, zvláště v průmyslu a v obchodě, zahajuje také zemědělství nový způsob zemědělského hospodaření, totiž kolektivní obhospodařování polí a společné obhospodařování dobytka. Některé vesnice založily již jednotná zemědělská družstva, jiné je zakládají a další se připravují k jich založení. V Kněževesi, jak již bylo zaznamenáno v této kronice za rok 1950, je již založeno a dále se rozvíjí. Kolektivní obhospodařování ve výrobě rostlinné i živočišné je nový úkaz velkého dosahu a významu a slibuje zemědělcům snadné obdělávání polí a také větší výtěžek a pohodlnější a blahobytnější život vesnických lidí.

Traktorová stanice | Proto se zakládají státní traktorové stanice. Kněževes patří zatím, než bude míti stanici samostatnou, k pobočce STS v Kolešovicích. STS mají provádět orbu, setbu, sekání píce a obilí, sázeti a vyorávati brambory a řepu apod.

Situace v družstvu | Všichni rolníci v Kněževsi, střední rolníci, kromě jednoho, Adolfa Vaice, se zapojili všichni do JZD. Odevzdávají vozy, nářadí k společnému používání a dobytek ke společnému ustájení. Velké a větší stroje předávají se pro STS. Někteří menší nebo docela drobní zemědělci vyčkávají ještě. Ovšem, a to je přirozené, vyskytují se jednotlivci, kteří zatím s novým způsobem obhospodařování nesouhlasí, zvláště ti, kteří mají svoje pole, jako tovární dělnící a železničáři, k získání vedlejšího, druhého příjmu.

Nedostatek pracovních sil | V roce 1951 zvládá se těžce obhospodařování pozemků, zejména chmelnice, vyžadují mnoho úsilí a mnoho pracovních sil, a těch není dostatek. Vždyť továrny pracují naplno, Kněževeských na 160 dojíždí do práce mimo Kněževes, do Rakovníka a na státní statek do Hořesedel a jinam, na 60 lidí pracuje ve stájích a jedna třetina, těch mladších, v r. 1945 se vystěhovala do pohraničí. K tomu všemu STS není dosud zcela vypravena potřebnými stroji, nářadím a traktory a tak STS nemůže  obdělati všechnu půdu, a tak dobře, jak by měla býti obdělána.

Brigádníci | Zatím vypomáhají pracovní brigády, dojíždějí do Kněževsi zaměstnanci z rakovnických továren a studenti ze škol, přijíždějí také brigády z Prahy. Nejnaléhavěji je brigád zapotřebí v době řezu chmele, natahování drátku, zavádění prutů chmelných, v době žní, v době česání chmele a též v době sklizně brambor a řepy.

Družstevní kuchyně | Pro brigádníky a pro družstevníky zřizuje se v čp. 8 kuchyně se skladištěm a jídelnou. Vždyť v době česání chmele vaří se pro více než 3000 lidí. První družstevní kuchyně v čp. 55 ukázala se v r. 1950 jako velmi malá pro potřebu tolika lidí.

Ústředí družstva | V r. 1951 upravují se i stáje pro společné ubytování koní, hovězího a vepřového dobytka. Statek čp. 55 stává se ústředím, kde se soustřeďuje veškeren život JZD v Kněževsi. Jsou tu sýpky s velkými skladovacími plochami pro obilí a zejména chmel. Po přestěhování majitele z čp. 55 do čp. 75, jehož majitelem je syn jeho Milan, kdež také v jednom bytě bydlí, ubytovává se v čp. 55 6 párů koní, též ve stájích, kde předtím bývalo 12 krav. Statek čp. 55 míval 45 ha polí, 1 traktor, 2 páry koní, 12 krav. I v čp. 45 zřizuje se ze stáje doposud nepoužívané stáj rovněž pro 6 párů koní, v čp. 38 také pro 6 párů, v čp. 76 pro 5 párů, ve statcích čp. 65, 66 a 67 spojených dvory rovněž pro 6 párů.

Ustájení dobytka | Hovězí dobytek je společně ustájen v čp. 82 a v čp. 8, v čp. 32 je 38 krav, v čp. 8 je jich 27. Přestavují se stodoly v čp. 76, 75, 74, 73, 72 a 71, jsou stáje na 160 krav. Ta stáj je dlouhá (údaj chybí) m. Do stáje je zavedeno strojové dojení, napáječky, je tam řezárna a míchárna krmiva.

Vepříny | Upravují se vepříny, a to v čp. 64 a 65, 46 a 74, předělávají se většinou ze stájí dříve používaných pro hovězí dobytek a koně.

Stodoly | Za družstevním skladištěm a stodolami v čp. 55, kde je velká zahrada, chovají se slepice, jejich kolem dvou set. Slepice jsou také v čp. 76, je tam 300 slepic. Slepice ošetřuje M. Jelínková, odchov kuřat je svěřen A. Balašové. Mezi slepicemi se rozšířila infekční choroba (slepičí mor), mnoho jich onemocnělo a uhynulo. Kontingent vajec v r. 1951 se proto nesplnil.

Kronika ve formátu PDF (str. 185-8)

Pokračování