Vyklízení půd | Dále bylo nařízeno vyklizení půd, aby na nich nebyly hořlavé věci jako sláma, starý nábytek, truhly apod. Také vnitřní okna musela býti odstraněna a bezpečně ukryta, aby se v případném náletu nerozbila skla. O sklo byla veliká nouze.
Návštěva ministra | 26. dubna byl v Kněževsi návštěvou ministr zemědělství Ad. Hrubý a prohlédl si statky čís. 55 a 56.
Opatrovna | V červenci byla zřízena na 4 měsíce opatrovna pro malé děti.
Úrazy | Dne 7. srpna se staly dva těžké úrazy v jednom dni. U mlátičky pomáhal pracovat dělník Ludvík Kotrba, který neopatrně sáhl do stroje, a byla mu utržena pravá ruka. V rakovnické nemocnici mu byla ruka v samém rameni odejmuta. To se stalo dopoledne. Večer pak, při svážení obilí do stodoly, pomáhal výměnkář Ludvík Černý z čís. 77 a byl při vjezdu do průjezdu nešťastnou náhodou zachycen a přišel pod kola plně naloženého žebřiňáku. Byl přejet a zakrátko potom skonal.
Požár | 19. března, právě v den sv. Josefa, vypukl z důvodů dosud nezjištěných odpoledne v 5 hodin požár ve stodole patřící Ant. Patrákovi, řediteli školy t. č. v Mutějovicích: Došková střecha rychle vzplanula a s ní též sousední stodola, rovněž došková Václava Englickýho, čís. 28. Obě stodoly shořely do základů a ve stodole p. Englickýho též dosti hospodářských strojů. Škoda asi 150 tisíc K částečně kryta pojištěním. Okolní budovy byly hasičským sborem z Chrášťan, Rakovníka, Přílep, Olešné, Kolešovic a Hořesedel zachráněny. Za 2 hodiny byl oheň lokalizován.
Nouze o tabák | Také kuřáci byli na tom špatně. Cigaret a tabáku bylo velmi málo. Příděly byly malé, po kuřáky dýmky někdy žádné. Kuřáci si vypomáhali, jak se dalo. Kouřili sušené listí, tabákový prach smíchaný s chmelem, usušenou kávovou náhražku (kávovinu) apod. Kdo měl zahrádku, pěstoval tabák doma. Domácí tabák se sušil, připravoval (pajcoval) a mnohdy se i dost vydařil.
Kulturní nečinnost | Kulturní a spolk. činnost úplně ustala. Nebyla žádná nálada. To, co chtěl hrát lid, bylo zakázáno, a co chtěli hrát Němci, to nechtěl hrát lid. Sokol byl rozpuštěn a zakázán a ostatní spolky, pokud zbyly, neměly chuti k podnikání. Taneční zábavy Němci vůbec zakázali.
Počasí | Počasí bylo v lednu hezké, jakoby jarní, v únoru a březnu padal sníh a mrzlo, duben byl stále ještě chladný. Polní práce byly zdrženy. Později bylo sucho a chladno, ve dne slunečno. Nic nerostlo. Léto bylo chladné, přes stálé, málo vydatné přepršky suché.
Sklizeň chmelu | Chmel se začal česat po 20. srpnu. Počasí ve chmelách teplé. Vedra až 53 stupňů na slunci. Na česání chmele přijelo mnoho školních dětí v průvodu učitelů a učitelek. Mnoho jich bylo ubytováno ve školách. 27. srpna zde byla úřední kontrola od ministerstva z Prahy přehlížet jak jsou děti ubytovány.
Učitelský sbor | Učitelský sbor: Ředitel V. R. Plechatý. Na obecné škole: Mil. Högrová, Kamila Voříšková, Jar. Pavlis, Hana Chalupová, uč. dom. nauk, a Jan Voříšek, výp. uč. jaz. německého. Na hlavní škole: Ant. Spurný Jos. Prchal, Frant. Štrossová, Stan. Laun, Fr. Buchberger, Jiří Blahna, uč. něm., Alois Zlatohlávek, uč. něm., Alois Mejstřík, pro IV. odb., a Jiř. Janoušková, uč. dom. nauk. Učitel Jan Voříšek přeložen na obecnou školu v Chrášťanech a místo něho dosazen Václ. Košťál. Uč. Blahna přeložen na obec. školu do Senomat. 5. 4. nastoupil výp. uč. Buchberger do práce k válečným úkonům do Glogau v Dol. Slezku. 21. bř. ustanovena na zdejší školu uč. Marie Krobová z Rakovníka místo uč. Buchbergra. 8. V. zatčen uč. Stan. Laun, místo něho nastoupil uč. K. Kindl. 2. VI. byl uč. Kindl přeložen do Šanova a místo něho nastoupili M. Kovářová. 1. X. byl na hlavní škole ustanoven uč. Vlad. Vaidiš a na obec. škole uč. Václ. Černý. 22. října byl zahájen kurs němčiny pro učitele. Z Kněževse a okolí se zúčastnilo 19 učitelů.
Epidemie | Od 5. XI. byla škola uzavřena pro epidemie spály a záškrtu.
Prodloužené prázdniny | Pro veliké zimy a pro nedostatek uhlí trvaly vánoční prázdniny od 22. prosince do 3. března. Bylo až -29 stupňů.
Kurs němčiny | Třetího listopadu zahájen kurs německého jazyka pod vedením místního osvětového sboru pro občanstvo. Dochází 22 účastníků.
Německé úřadování | Výnosem ministerstva zavedeno ve styku okresního úřadu se školami německé úřadování. Vnitřní úřadování se zatím nemění.
Výuka němčiny | Ve školách zavedeno vyučování němčině, a to 4 až 8 hodin týdně. Zavedeno též vyučování ručním pracím a vaření.
Oslavy | 15. III. oslaveno ve škole čtyřleté trvání protektorátu. Učitelstvo a žactvo se shromáždilo v kreslírně a vyslechlo slavnostní rozhlasové projevy prezidenta Dra. Emila Háchy, stát. sekretáře K. H. Franka, min. školství a osvěty E. Moravce a gen. řed. spolku pro výchovu mládeže Dra. Frant. Teunera. 20. 4. slaveny naroz. vůdce Hitlera.
Dar pro Červený kříž | 5. X. poslal uč. sbor na něm. válečný Červený kříž 276 K. 25. X. na týž účel vybráno žactvem 948,60 K.
Připomínka prezidentského výročí | 30. XI. vzpomenul český národ pěti let od zvolení Dr. E. Háchy státním prezidentem.
Nová školní rada | 21. října složila do rukou řed. škol slib nová školní rada. Předsedou zvolen Leo Hornof, místopřed. Jos. Rudolf.
Nemoci | Za účelem česání chmele sem poslal úřad práce mnoho studentů. Mezi dětmi vypukla spála. Některé třídy byly zavřeny. Též záškrt se objevil a skosil život žačky Jindřišky Cajthamlové.
Kampelička | Velkým příznivcem školy je místní kampelička, která poskytla škole palivo a více jiných potřeb.
Chmel | V tomto roce bylo u nás sklizeno 2 758 celních centů a 7 kg chmele. Cena byla 2 000 až 2 100 K.
Narození, úmrtí | Přirozená změna obyvatelstva. V naší obci se narodilo tento rok 42 dětí. Z těch 23 chlapců a 19 děvčat. Zemřelo 20 lidí. Z toho 9 mužů a 11 žen.
Rozpočet | Rozpočet na rok 1943: Úhrn řádné potřeby 425 388 K, úhrn řádné úhrady 151 957 K, schodek řádného rozpočtu 273 431 K, který bude uhrazen 132 % přirážkou k dani činžovní a 400 % přir. K ostat. daním přímým. Neuhrazeno zůstává 153 468 K, o jichž úhradu bude požádán zemský úřad z vyrovnávacího fondu. Mimořádné potřeby činí 50 000 K.
Ponocný | Tento rok byl dán dlouholetý ponocný Josef Němeček na odpočinek. Novým ponocným jmenován Rudolf Kameník.
Kronika ve formátu PDF (str. 153-156)
Pokračování
Návštěvnost:
ONLINE:1
DNES:22
TÝDEN:726
CELKEM:1195848
První zmínky o obci jsou asi z 10 až 11. století – podle pověsti o kněžně Libuši, dceři Krokově a její věštbě. Když tudy projížděla kněžna a na místě, kde určila, že bude založena Kněží ves se objevila posvátná žába Rosnička. Proto se také objevuje ve znaku obce uprostřed žába. …Více