Menu
Městys Kněževes
MěstysKněževes

34_kronika

Kronika městyse Kněževes


1940

Nálada | Tak jako po celém „Protektorátě“, i u nás padla stísněná nálada na obyvatele naší obce. Zprávy docházející z bojiště a které vysílá pražský rozhlas pod komandem Němců, přináší jen samá vítězství německé armády, která se pak musí v obci oslavovati vyvěšováním praporů, zvoněním atd.

Žádné plesy | Přirozeně, že za takovéto nálady nepořádaly se v zimě žádné plesy.

Kulturní činnost | Kulturní činnost se prokázala několika divadelními představeními. Tak učitelský sbor v Kněževsi uspořádal v sokolovně koncert dne 9. března „Za českou písní“. Byl to zájezd osmdesátičlenného sboru Pěvecko-hudebního spolku Vítězslav Novák z Rakovníka. Čistý výnos byl věnován škole. Divadelní odbor Sokola hrál též několik her, a to 24. a 25. března operetu „V tom našem kostelíčku“, 12. května „Šťastní otcové“ od Piskoře, 29. června „Loupežníka“ od Čapka a 29. prosince od Šamberka veselohru „Palackého třída č. 27“.

Zákazy a nařízení | Zatím docházely obci různé zákazy a nařízení. Tak mají být vykopány chmelnice, a to ze 40 %. 22. ledna byl odvod koní a bylo jich od nás odvedeno 13. Obci bylo nařízeno odbírati německý časopis Deutsche Algem. Zeitung. Pak byl proveden soupis stromů a keřů v obci. V únoru se museli přihlašovat slepice a odevzdávat vejce. V noci musí chodit hlídky, vždy dva a dva muži, kteří se z celé obce střídají. Mimo toho má obecní ponocný nařízeno po celý den státi u pošty. Také bylo hromadné fotografování občanů a vydávány nové, německo-české legitimace. Každému byl brán otisk prstu. 18. dubna nařízena sbírka kovů k 51. narozeninám „vůdce“. Na sobotu 20. dubna pak nařízeno vyvěsit prapory a vlajky. 27. dubna vyhlášeno schovávati a sbírati starý papír. 26. května se v obci vybíralo na německý červený kříž.

Výlet | Jako každoročně i letos podnikla církev česko-moravská v tento čas (Božího Těla), výlet s dětmi a jejich rodiči do lesa k hájovně. Účast byla hojná, ale odpoledne byla bouřka a vydatný déšť, na který se již toužebně čekalo, ale který výlet pokazil.

Další zákazy | Též přišlo nařízení, aby kovový štítek na Masarykově pomníku byl odstraněn (k tomu přiloženy jsou 3 obrázky – fota). Rovněž ve školách z tohoto nařízení musely být obrazy s prezidentem Masarykem odstraněny. Dále zakázány tyto obrazy ve veřejných místnostech, hostincích a obchodech. Zákaz byl vydán 24. června.

Události | Sedmého března bylo přísně zakázáno klásti kytice a věnce k památníku prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka, tj. v den jeho narozenin. U pomníku byl četník na stráži. 12. července byly poprvé na biograf vylepeny německo-české plakáty. 13. července nařízeno školním dětem, že musí sbírat klásky a odevzdat ve škole každý 1 kg obilí. 5. srpna přihlašován na obecním úřadě jatečný dobytek. Je velká nouze o sádlo a maso. Příděl uhlí na kmenové listy byl snížen o 50 %. Také na sušení chmele se uhlí nedostává. Úředně bylo nařízeno, aby chmelnice byly třikrát postříkány. Na školách byly umístěny německo- české nápisy. 15. září bylo nařízeno, že všechny orientační tabulky po ulicích i na křižovatkách cest musí býti německo-české.

Rozhraničování | V říjnu bylo nové rozhraničování našeho katastru od Sudet. Mnozí občané platili pokuty pro nedostatečné zatemnění oken, a to 50 až 100 K. 20. listopadu bylo odevzdáno 21 vagonů brambor. V říjnu bylo odevzdáno 22 kusů hovězího a vepřového dobytka. 17. září byl opět odvod koní.

Zásobování | Se zásobováním jsou veliké potíže. Nové brambory nejsou v žádném obchodě k dostání. V květnu zdraženo mléko, pečivo, chléb, mouka, máslo, maso, pivo a též obuv, oděv a prádlo. O mýdlo i jiné podobné potřeby je velká nouze. Brambory k sázení stojí 100 K metrák.

Odstranění pomníku TGM | Německá sveřepost ve své bezmezné zášti a nenávisti k českému národu a českému lidu si vymýšlela stále nová nařízení a rozkazy, kterými by co nejvíce český lid ponižovala, urážela a pokořovala. A tak byl také dán rozkaz k odstranění památníku T. G. Masaryka na náměstí před školou postaveném. Bylo to za jednoho smutného a zamračeného dne 7. října, kdy byl zakopán tento památník. Kronikář zachoval 6 fotografických snímků této události a přikládá je k tomuto zápisu na věčnou paměť budoucím potomkům v naší obci.

Těžká doba | Jak těžko bylo českému člověku v této době. Kněževeský občan potřeboval učiniti jen pár kroků na západ po kterékoliv silnici nebo cestě a ocitl se na hranicích, které nesměl překročiti. A přece před ním ležel ten krásný kraj plný úrodných polí, chmelnic, vrchů porostlých lesy, to vše od nepaměti patřilo zemi české a nyní se tam roztahoval úhlavní nepřítel nás Čechů a ještě i zde, za těmito hranicemi byl český člověk utlačen a zotročen.

Rusko-finské příměří | Třináctého března jsme se dověděli z rozhlasu, že Rusko s Finskem uzavřelo mír.

Události | Patnáctého března bylo nařízeno, aby tento den (zabrání Čech a Moravy Němci) byl oslaven. Všude nařízen klid práce a ve školách nebylo vyučováno. Na všech budovách se musely vyvěsit prapory. Bylo to na potupu našeho národa. A nyní následovaly vítězné zprávy z bojišť jedna za druhou, s velkým humbukem z pražského rozhlasu šířených: 9. dubna zabrání Dánska a Norska Němci. 10. května zabírali Belgii a Holandsko, což vyhlašovali jako veliké vítězství jejich zbraní. 5. června bylo nařízeno vyvěsit prapory a zvoniti od 12. do 13. hodin na oslavu velkého vítězství nad Francií. 10. června hlásí rozhlas, že Mussolini vypověděl válku Francii a Anglii. 14. června vtáhli Němci do Paříže. 15. června opět policejně nařízeno úřadům a majitelům domů vyvěsit prapory, a to po 3 dny. A dále dochází zprávy o velké porážce Francie.

Omezení | Jedenáctého července bylo v obci slyšeti z velké dálky ohromné výbuchy. Odkud to bylo, nikdo nevěděl. 28. září byl zrušen svátek sv. Václava a prohlášen za všední den. 8. října bylo zakázáno vytápěti knihovny, čekárny a podobné místnosti.

Zdražování | V říjnu byla opět zdražena mouka, chléb, housky, pivo a cukr. Na 20. října připadlo u nás posvícení. Bylo to ovšem posvícení velmi smutné, bez obvyklého tancování a podobných radovánek. Po obci bylo ticho. 23. října chytil při biografickém představení film a shořel. Bylo to při odpoledním dětském představení. Bohudíky k neštěstí žádnému nedošlo. Je stále velká nouze o byty.

Finanční stráž | Finančníci z pohraničí, kterých se do Kněževsi mnoho i s rodinami přistěhovalo, byli zbaveni služby a rozděleni po obcích za tajemníky a podobné úředníky. Od 25. listopadu byla otevřena rozdělovna mléka, dováženého z kačické mlékárny. O mléko byla stále nouze. Zejména před Vánocemi nebylo mnohé zboží ani na lístky k dostání.


Kronika ve formátu PDF (strany 141-145)

Pokračování

Městys

Informace o koronaviru

Kniha o Kněževsi

Mapový portál - středočeský kraj

mapový portál

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:2
DNES:450
TÝDEN:2047
CELKEM:1183094

Překlad (translations)

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Informace od nás

Smart info

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů

Chci se zaregistrovat

Projekty
Městys Kněževes

První zmínky o obci jsou asi z 10 až 11. století – podle pověsti o kněžně Libuši, dceři Krokově a její věštbě. Když tudy projížděla kněžna a na místě, kde určila, že bude založena Kněží ves se objevila posvátná žába Rosnička. Proto se také objevuje ve znaku obce uprostřed žába. …Více

Mobilní aplikace

Aktuální informace od nás
Přímo ve vašem telefonu
Více o aplikaci
Stáhněte si naši mobilní aplikaci na