Nálada | Tak jako po celém „Protektorátě“, i u nás padla stísněná nálada na obyvatele naší obce. Zprávy docházející z bojiště a které vysílá pražský rozhlas pod komandem Němců, přináší jen samá vítězství německé armády, která se pak musí v obci oslavovati vyvěšováním praporů, zvoněním atd.
Žádné plesy | Přirozeně, že za takovéto nálady nepořádaly se v zimě žádné plesy.
Kulturní činnost | Kulturní činnost se prokázala několika divadelními představeními. Tak učitelský sbor v Kněževsi uspořádal v sokolovně koncert dne 9. března „Za českou písní“. Byl to zájezd osmdesátičlenného sboru Pěvecko-hudebního spolku Vítězslav Novák z Rakovníka. Čistý výnos byl věnován škole. Divadelní odbor Sokola hrál též několik her, a to 24. a 25. března operetu „V tom našem kostelíčku“, 12. května „Šťastní otcové“ od Piskoře, 29. června „Loupežníka“ od Čapka a 29. prosince od Šamberka veselohru „Palackého třída č. 27“.
Zákazy a nařízení | Zatím docházely obci různé zákazy a nařízení. Tak mají být vykopány chmelnice, a to ze 40 %. 22. ledna byl odvod koní a bylo jich od nás odvedeno 13. Obci bylo nařízeno odbírati německý časopis Deutsche Algem. Zeitung. Pak byl proveden soupis stromů a keřů v obci. V únoru se museli přihlašovat slepice a odevzdávat vejce. V noci musí chodit hlídky, vždy dva a dva muži, kteří se z celé obce střídají. Mimo toho má obecní ponocný nařízeno po celý den státi u pošty. Také bylo hromadné fotografování občanů a vydávány nové, německo-české legitimace. Každému byl brán otisk prstu. 18. dubna nařízena sbírka kovů k 51. narozeninám „vůdce“. Na sobotu 20. dubna pak nařízeno vyvěsit prapory a vlajky. 27. dubna vyhlášeno schovávati a sbírati starý papír. 26. května se v obci vybíralo na německý červený kříž.
Výlet | Jako každoročně i letos podnikla církev česko-moravská v tento čas (Božího Těla), výlet s dětmi a jejich rodiči do lesa k hájovně. Účast byla hojná, ale odpoledne byla bouřka a vydatný déšť, na který se již toužebně čekalo, ale který výlet pokazil.
Další zákazy | Též přišlo nařízení, aby kovový štítek na Masarykově pomníku byl odstraněn (k tomu přiloženy jsou 3 obrázky – fota). Rovněž ve školách z tohoto nařízení musely být obrazy s prezidentem Masarykem odstraněny. Dále zakázány tyto obrazy ve veřejných místnostech, hostincích a obchodech. Zákaz byl vydán 24. června.
Události | Sedmého března bylo přísně zakázáno klásti kytice a věnce k památníku prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka, tj. v den jeho narozenin. U pomníku byl četník na stráži. 12. července byly poprvé na biograf vylepeny německo-české plakáty. 13. července nařízeno školním dětem, že musí sbírat klásky a odevzdat ve škole každý 1 kg obilí. 5. srpna přihlašován na obecním úřadě jatečný dobytek. Je velká nouze o sádlo a maso. Příděl uhlí na kmenové listy byl snížen o 50 %. Také na sušení chmele se uhlí nedostává. Úředně bylo nařízeno, aby chmelnice byly třikrát postříkány. Na školách byly umístěny německo- české nápisy. 15. září bylo nařízeno, že všechny orientační tabulky po ulicích i na křižovatkách cest musí býti německo-české.
Rozhraničování | V říjnu bylo nové rozhraničování našeho katastru od Sudet. Mnozí občané platili pokuty pro nedostatečné zatemnění oken, a to 50 až 100 K. 20. listopadu bylo odevzdáno 21 vagonů brambor. V říjnu bylo odevzdáno 22 kusů hovězího a vepřového dobytka. 17. září byl opět odvod koní.
Zásobování | Se zásobováním jsou veliké potíže. Nové brambory nejsou v žádném obchodě k dostání. V květnu zdraženo mléko, pečivo, chléb, mouka, máslo, maso, pivo a též obuv, oděv a prádlo. O mýdlo i jiné podobné potřeby je velká nouze. Brambory k sázení stojí 100 K metrák.
Odstranění pomníku TGM | Německá sveřepost ve své bezmezné zášti a nenávisti k českému národu a českému lidu si vymýšlela stále nová nařízení a rozkazy, kterými by co nejvíce český lid ponižovala, urážela a pokořovala. A tak byl také dán rozkaz k odstranění památníku T. G. Masaryka na náměstí před školou postaveném. Bylo to za jednoho smutného a zamračeného dne 7. října, kdy byl zakopán tento památník. Kronikář zachoval 6 fotografických snímků této události a přikládá je k tomuto zápisu na věčnou paměť budoucím potomkům v naší obci.
Těžká doba | Jak těžko bylo českému člověku v této době. Kněževeský občan potřeboval učiniti jen pár kroků na západ po kterékoliv silnici nebo cestě a ocitl se na hranicích, které nesměl překročiti. A přece před ním ležel ten krásný kraj plný úrodných polí, chmelnic, vrchů porostlých lesy, to vše od nepaměti patřilo zemi české a nyní se tam roztahoval úhlavní nepřítel nás Čechů a ještě i zde, za těmito hranicemi byl český člověk utlačen a zotročen.
Rusko-finské příměří | Třináctého března jsme se dověděli z rozhlasu, že Rusko s Finskem uzavřelo mír.
Události | Patnáctého března bylo nařízeno, aby tento den (zabrání Čech a Moravy Němci) byl oslaven. Všude nařízen klid práce a ve školách nebylo vyučováno. Na všech budovách se musely vyvěsit prapory. Bylo to na potupu našeho národa. A nyní následovaly vítězné zprávy z bojišť jedna za druhou, s velkým humbukem z pražského rozhlasu šířených: 9. dubna zabrání Dánska a Norska Němci. 10. května zabírali Belgii a Holandsko, což vyhlašovali jako veliké vítězství jejich zbraní. 5. června bylo nařízeno vyvěsit prapory a zvoniti od 12. do 13. hodin na oslavu velkého vítězství nad Francií. 10. června hlásí rozhlas, že Mussolini vypověděl válku Francii a Anglii. 14. června vtáhli Němci do Paříže. 15. června opět policejně nařízeno úřadům a majitelům domů vyvěsit prapory, a to po 3 dny. A dále dochází zprávy o velké porážce Francie.
Omezení | Jedenáctého července bylo v obci slyšeti z velké dálky ohromné výbuchy. Odkud to bylo, nikdo nevěděl. 28. září byl zrušen svátek sv. Václava a prohlášen za všední den. 8. října bylo zakázáno vytápěti knihovny, čekárny a podobné místnosti.
Zdražování | V říjnu byla opět zdražena mouka, chléb, housky, pivo a cukr. Na 20. října připadlo u nás posvícení. Bylo to ovšem posvícení velmi smutné, bez obvyklého tancování a podobných radovánek. Po obci bylo ticho. 23. října chytil při biografickém představení film a shořel. Bylo to při odpoledním dětském představení. Bohudíky k neštěstí žádnému nedošlo. Je stále velká nouze o byty.
Finanční stráž | Finančníci z pohraničí, kterých se do Kněževsi mnoho i s rodinami přistěhovalo, byli zbaveni služby a rozděleni po obcích za tajemníky a podobné úředníky. Od 25. listopadu byla otevřena rozdělovna mléka, dováženého z kačické mlékárny. O mléko byla stále nouze. Zejména před Vánocemi nebylo mnohé zboží ani na lístky k dostání.
Kronika ve formátu PDF (strany 141-145)
Pokračování
Návštěvnost:
ONLINE:2
DNES:450
TÝDEN:2047
CELKEM:1183094
První zmínky o obci jsou asi z 10 až 11. století – podle pověsti o kněžně Libuši, dceři Krokově a její věštbě. Když tudy projížděla kněžna a na místě, kde určila, že bude založena Kněží ves se objevila posvátná žába Rosnička. Proto se také objevuje ve znaku obce uprostřed žába. …Více