155_kronika

Pamětní kniha vojenských veteránů v Kněževsi

Založena roku 1884

Ve vojsku svolává se „Pozor! Hab acht!“ Nuže vojáci, i já v této slavnostní chvíli volám k vám: Pozor! A proto pozor, co vám s pomocí Boží povím. Pojednání. Úlohu, kterou vám nový prapor, ač není to prapor válečný, nýbrž pokoje, přiděluje, vypsal již náměstek Kristův, svatý Petr, těmito slovy: Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále v uctivosti mějte.“

Nuže vysloužilci i vy: Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Pán a spasitel náš dal Vám nové přikázání řka: Milujte se vespolek, jakož já jsem miloval Vás. Obsah pak této lásky vyložil dalšími slovy: Jakož chcete, aby Vám lidé činili, vy jim podobně čiňte, co jste učinili jednomu z mých nejmenších, mě jste učinili. Těmito slovy učil Kristus, abychom nikým nepohrdali, každého, byť pobloudilého co tvora Božího sobě vážili a jej milovali, a možno-li nám bez nebezpečí s ním i obcovali a na cestu pravou, na cestu spásy ho uváděli. Podle tohoto učení a vzorů Syna Božího i vy vojínové vysloužilci všecky ctěte, zvláště mezi sebou jeden druhého si všímejte a sobě važte, jeden druhého k dobrému nabádejte. Nikdo mezi vámi nebudiž vám příliš nízkým, nikdo příliš prostým, neboť často pod kabátem prostého vojína tluče srdce zlaté, srdce to nejkrásnější. Tak toho žádá na vás i láska křesťanská, která nikoho nevylučujíc, všecky zahrnuje, pročež všecky ctěte.

Všecky ctěte, ale bratrstvo milujte.

Ovšem my všichni jsme dítky téhož otce nebes, všichni jedněmi slovy k němu voláme „Otče náš“, všichni jsme bratři a sestry vespolek, ale u Vás, drazí vysloužilci, může se ono slovo bratrstvo vztahovati k užšímu kruhu vaší jednoty spolkové. Vy tvoříte jedno tělo duchovní, jste, jak dí svatý apoštol, „jedni druhých údové“. Ale jako v našem těle všickni údové v jeden celek dokonalý spojeni jsou a jako jeden úd slouží druhému, tak i vy milí vojáci máte býti jedno tělo duchovní, máte býti jedna mysl, jedno srdce, jedna duše, by vás spojovala láska ta nejušlechtilejší – láska bratrská byla zajisté také popřední pohnutka, když před třemi lety – 1881- pomýšleli jste na utvoření vašeho ctihodného spolku. A věru sloužit jeden druhému v nemoci a v stáří navzájem a podporovati se v počestném průvodu, až ku hrobu doprovoditi se, toť účel posvěcený již samou lidskostí, toť cíl šlechetný a bohumilý zároveň.

Ale již k jiné lásce vybízí vás ten nový krásný prapor váš, jenž v několika okamžicích zavlaje již nad hlavami vašimi. Všecky ctěte, ale bratrstvo milujte. S některými lidmi spojil nás dobrotivý Bůh tak, že více nám na nich záleží, že více na nich lpíme, nežli na jiných. Svazek, který nás v užší celek pojí, jest svazek rodinné lásky, svazek krve, svazek přátelství, svazek víry, svazek povolání, svazek řeči. Jest to láska k národu.

Zápis ve formátu PDF (s. 9-11) (544.47 kB)

Pokračování