134_kronika

Kronika městyse Kněževes

1961

KSČ | V roce 1961 československá komunistická strana měla tyto organizace: vesnická organizace, družstevní organizace JZD Rudý říjen, školská organizace, komunistická organizace vojenského útvaru v Kněževsi, organizace zaměstnanců pekáren v Kněževsi. Všechny tyto organizace mají svoje výbory a pracují samostatně a činnost všechněch je usměrňována celkovým výborem místní komunistické strany. Její výbor tvoří: Rudolf Vachtl, tajemník místního národního výboru. Ledvinka František, předseda JZD Rudý říjen. Frýbert Václav, normovač v továrně. Dlouhý Josef, důvěrník za dřevařský podnik v Kolešovicích. Kaut Zdeněk, účetní STS v Olešné. Novák František, zástupce ředitele pošt v Rakovníku. Němec Ladislav, tajemník MNV v Přílepích. Tůmová Anežka, důvěrnice za Chemu. Zýbarová Barbora, za JZD Rudý říjen. Růžička Zdeněk, normovač za Stavební podnik Rakovník. Izaj Michal, poručík NB. Panoška Vojtěch, za JZD Rudý říjen. Ransdorf Adolf, předseda. Hacmac Karel, předseda vesnické organizace v Přílepích. Holý Karel, za JZD Rudý říjen. Výbor vesnické organizace tvoří: Novák František, tajemník organizace. Králička Josef, holič v Kněževsi. Cop Adolf, důchodce. Šenfluk Kar., vedoucí mlýna v Kněževsi. Vrábík Alois, tesař. Měkuta Jan, důchodce. Kučera Josef, nadporučík okres. požární služby.

Kritika| Dosud ještě vyskytuje se osobní prospěchářství i tam, kde už by mělo jít jen o prospěch a zájem společnosti. Tak Rudé právo o tomto zjevu. Uvádím výpis článku jen proto, že dobře ještě vystihuje takové úkazy dnešní doby. Píší: Kam až dokáže dovést některé lidi prospěchářství, sobectví, pohled na vše jen přes otázku - Co z toho Já budu mít? Není pochyb, že třeba dojičky dobře vědí, jak se neplnění státního nákupu mléka odráží ve veřejném zásobování, znají i důsledky, které pro naše národní hospodářství znamená každé zvýšení dovozu másla a jiných mléčných produktů ze zahraničí. Ženy - a jistě jsou mezi nimi i matky - pro osobní pohodlí a prospěch zůstaly - mírně řečeno - lhostejné k tomu, zda budou mít děti ostatních matek dost kvalitního mléka, másla, sýrů...

Nežádoucí jevy | Kolik je ještě u nás jevů, o nichž bezpečně víme, že do naší socialistické společnosti už dávno nepatří. A přece k nim z různých důvodů mlčíme, rázně proti nim nebojujeme. Někdy je to z podceňování jich významu, většinou však z pohodlnosti, ze snahy udržet si svůj klid a být s každým zadobře. Máme stovky zemědělských závodů, kde jsou dobré výsledky, jinde to není. Je to v lidech, v jejich přístupu k práci a poměru pro společnost. Srovnejme třeba péči o krávu v družstevním kravíně s péčí o krávu záhumenkovou. Jaký tu bývá rozdíl. Docházívá k tomu, že záhumenková kráva má a pro družstevní krmivo není. Proč stejní lidé doma leccos dokáží a v JZD ne? A proč třeba i záhumenkové krávy dojí pro státní nákup tak rozdílně? Je patrno, že základním kamenem naší vesnice a lidí v ní je společné hospodaření v JZD a nikoliv záhumenek.

Srovnání | Tak několik faktů: Na 100 ha záhumenkové půdy se uživilo 95,5 záhumenkových krav. V družstvu však připadá na stejnou výměru jen 25,8 krav ze společného chovu. Je vidět, že každá družstevní kráva by měla mít téměř čtyřikrát tolik krmení, ale ve skutečnosti pro družstevní krávu je jej málo, ale pro záhumenkovou víc než dost. A tak vycházíme-li z této podivné skutečnosti, měly by k zásobování mlékem přispívat nejvíc záhumenkové krávy, avšak výsledek je zcela jiný, vždyť na Slovensku dala každá družstevní dojnice něco přes 1100 litrů mléka, záhumenková jen 181,5 litru.

Zápis ve formátu PDF (strany 359-361) (542.97 kB)

Pokračování