131_kronika

Kronika městyse Kněževes

1961

Sklizeň chmele | Také sklizeň chmele provádí se jinak, docela jinak, než třeba jen před deseti lety, zejména však před padesáti lety. Před padesáti lety ještě česal se chmel, jehož pruty ovinuty byly na dřevěných tyčích, jen ručně a sušil se na plátěných lískách na slunci. Tehdejší způsob sušení nepřipouštěl zakládání velkých ploch chmelničných. Avšak také sušení chmele před deseti lety, kdy chmelnice byly v soukromém držení, nebylo tak snadné jako v letech nynějších. V dnešní době každá sušárna je upravena tak, aby odstraněna byla co nejvíce lidská námaha. Každá sušárna má nyní elektrický výtah, dříve se žočky načesaného chmele vytahoval přes kladku ručně. Při sušení zavedeno větší proudění vzduchu a tak získává se usušený chmel zelenější a hlavně s nepřipraženou chmelní moučkou. A největší změna při sklizni chmele jeví se v tom, že staví se již stroje na česání chmele, zvané krátce česačky. JZD v Kněževsi má takové čtyři. Stojí hned za Kněževsí při silnici ke hřbitovu. První jsou dovezeny z Anglie. Očekává se, že tyto česačky během příštích let budou ještě více zdokonaleny a pak by ruční česání chmele odpadlo vůbec.

Péče o česáče | Organizace práce česačů chmele, jichž bývá jen v Kněževsi kolem tří tisíc, vyžaduje důsledné řízení. Rovněž organizace zásobování jídlem a nápoji není jen tak snadná. Obojí, jak práce česáčů a zásobování jídlem i pitím, je již po předchozích zkušenostech tak dobře připraveno, že češe se pilně, správně, v soutěžních skupinách. Zásobování jídlem a pitím obstarává Jednota Rakovník svým odborem „Restaurace a jídelny“. Dodají si sami svoje řezníky a kuchaře i kuchařky, číšníky atd., že všechno jde přesně, hravě a včas. Zásobování vyhovuje, a to oboustranně, jak JZD Rudý říjen, tak i lidem na chmelnicích. Jsou s jídlem spokojení, ač jsou to většinou studenti Pražáci.

Plán | Zajímavé a pozoruhodné je plánování na rok 1962. Plán JZD na rok 1962: Orné půdy 1368 ha, chmelnic 258 ha, 19 ha chmelového výsazu. Hektarové výnosy plánují se takto: pšenice 42 q, žita 28 q, ječmene 32 q, ovsa 33 q, směsky na zrno 30 q, jarní pšenice 29 q, brambory 160 q, kukuřice 450 q, krmná kapusta 310 q, vojtěška 70 q, jetel 50 q, krmná cukrovka 410 q, směska ozimá 220 q.

Živočišná výroba | V živočišné výrobě takto: na 1 dojnici 240 litrů mléka, přírůstky u skotu za den 65 dkg, u vepřů 46 dkg, na 1 slepici 120 vajec za rok.

Finanční plán | Ve finančním plánu má být: roční příjem 17 809 000 Kčs, tj. na 1 ha půdy 2850 Kčs, na celku se podílí rostlinná výroba 70 %, živočišná 27 %. Výrobní náklady na 1 ha 5,36 Kčs.

Výstavba | Plánuje se dále čtyřkomorová sušárna za 1,2 milionu Kčs, na fond odměn 4 450 000 Kčs, na prémie 330 000 Kčs, na další teletník na 127 kusů za 390 000 Kčs. Ještě dostavba druhé stáje na 240 kusů za 440 000 Kčs, výstavba nových chmelnic za 1 103 000 Kčs, nákup nových strojů za 550 000 Kčs, nákup chovných krav za 100 000 Kčs, plemenných prasnic za 45 000 Kčs, odstavených telat za 10 000 Kčs, 4 koně za 46 000 Kčs.

Kino | Promítání filmů dosud se vede v sokolovně. Doposud nadarmo mluví se o tom, že by kino mělo mít vlastní promítací sál, že by to provozu bylo velmi prospěšné, neboť sál sokolovny nedá se dobře vytopiti, protože je 7 m vysoký a proto v zimě sedí lidé raději doma a příjmy kina jsou malé, naplánovaných příjmů se nedosahuje. Letos uzavírá se smlouva mezi TJ Sokol a JZD Rudý říjen, a to že sokolovna na 20 roků se pronajímá družstvu s podmínkou, že středa, sobota a neděle se dávají k dispozici kinu, další dny sokolské jednotě pro tělesná cvičení. Družstvo bude udržovat budovu a může ji pak využívat i pro veřejné schůze družstva.

Zápis ve formátu PDF (str. 355-356) (539.87 kB)

Pokračování