127_kronika

Kronika městyse Kněževes

1961

Natáčení ve škole | Oba rozhlasoví pracovníci prozkoumali poměry ve škole a dali pro rozhlas část učební hodiny z biologie. To učitel Jar. Junek vykládá látku, žáci se dotazují a vzájemně odpovídají. V první třídě zachycují z hodiny žáčků prvňáčků. Bývalého ředitele školy požádali, aby mluvil o práci ve škole s těmi, kteří dávno již školu opustili a přeci leckdy vzpomínají na ty dávné chvíle ve škole.

Natáčení v JZD | Pak šli do kanceláří JZD Rudý říjen a také do bytů družstevníků a také na jejich pracoviště. Rozhovory byly zachyceny a my je potom slyšeli v rozhlase. V bytech rozmlouvali s družstevníky, o tom též, že měli dobré výdělky, když z nich třeba během jednoho roku mohli si zakoupiti nábytek a celé zařízení do kuchyně a ložnice.

Viděli také místní prodejny a nově zařízenou samoobsluhu potravinářskou, říkali, že pražské samoobsluhy nejsou lepší.

Nejvíce péče věnovali poměrům družstva. Ukázali, jak družstvo vzniklo a kdy, kdo měl o ně největší zásluhu při založení a růstu, o práci a sklizních, čistém zisku, o vysokých čistých ziscích, o dobře placených pracovních jednotkách. Hlásalo se pak o Kněževsi jako o místu a okolí, kde roste dobře chmel, o Kněževsi jako družstvu, kde v celé republice roste a sklízí se nejvíce chmele. Promluvil pro rozhlas předseda JZD, předseda MNV a tajemník MNV Rudolf Vachtl. Předseda JZD Frant. Ledvinka a předseda MNV Karel Konvalinka.

Zájem o historii Kněževsi | I úryvky z historie Kněževsi uvedli, třeba že původní obyvatelé přirozeně byli Češi, roku 1318 král Jan Lucemburský právem zákupním dal nastěhovati sem Němce, kteří však odtud odešli za válek husitských. O tom, kdy počalo pěstování chmele, že již před husitskými válkami prodával se do ciziny, že za těchto válek pak pěstování chmele úplně ustalo.

Most přes Hájevský potok

Noví obyvatelé | Protože příjmy družstevníků JZD jsou mnohem větší, a to jak na penězích, tak v naturáliích, než mzdy průmyslových dělníků, ač i ty jsou velmi dobré, nastěhovalo se do Kněževsi mnoho lidí, kteří většinou stali se členy družstva. Uvádím je za údobí posledních 10 let.

Jasen Vladimír, nar. 28. 8. 1902 v Zálesí v SSSR, přesídlil z Údrže, Toužim, v roce 1957 s manželkou Olgou, narozenou také v Zálesí. Oba družstevníci.

Jeřábek Josef, nar. v Nymburce u Prahy 8. 4. 1934. Sem přesídlil z Mukoděl, okres Louny, v roce 1961 s manželkou Miladou, narozenou 25. 5. 1934, družstevníci.

Jelínek Luboš, narozen v Řevničově 7. 6. 1930, zaměstnán v dřevoprůmyslu, přistěhoval se v roce 1950. Manželka je Vlasta, narozená 18. 11. 1931 v Senomatech.

Junek Jaroslav, narozen 3. 1. 1921 ve Lhotě u Nového Strašecí, učitel s manželkou Růženou. Jsou tu od roku 1950.

Kadlec Vincenc, narozen 18. 1. 1929 ve Svojšicích, okres Blatná. Přišel z Příbrami v roce 1954 s manželkou Jarmilou, narozenou 23. 9. 1928, rozenou Jasanovou. Družstevníci.

Kauer František, narozen 12. 11. 1919 v Libkovicích u Žlutic, kočí v JZD, manželka je Emilie, narozená 2. 8. 1902.

Koula Bohumil, narozen 2. 6. 1908 ve Stochově, okres Slaný, katolický farář, přistěhoval se z Nižboru v roce 1946.

Kohout Jan, narozen 25. 6. 1922 v Křížanově, okres Milevsko, s manželkou Annou, narozenou 14. 7. 1929 v Kněževsi, zootechnik v JZD. Přistěhoval se v roce 1959 z Mariánských Lázní.

Kondelík Josef, narozen 16. 6. 1920 v Kralovicích, s manželkou Věrou, narozenou 14. 3. 1928 v Kocelovici, okres Blatná. Přišel jako účetní v roce 1958.

Kounovský Ferdinand, narozen 3. 6. 1912 v Janovicích, s manželkou Jaroslavou, narozenou 8. 6. 1925 v Kladně, horník, v Kněževsi od roku 1954. Přistěhoval se z Jáchymova.

Krajtl Mojmír, narozen 14. 11. 1911 v Stehlčevsi, okres Kladno, z Rakovníka 1950. Manželka Růžena, rozená Vracová, zaměstnán jako šofér ČSD v Rakovníku.

Zápis ve formátu PDF (str. 347-351) (1.75 MB)

Pokračování