118_kronika

Kronika městyse Kněževes

1960

Důvod sloučení | Dvě družstva se slučují hlavně proto, aby se doplňovala ve výrobě živočišné i rostlinné, aby se doplňovala i v organizaci práce a v organizaci celého řízení. Jestliže v Kněževsi všichni již samozřejmě nastupují ráno do práce v úsecích v 6 hodin a odpoledne ve 13 hodin, koňské potahy právě tak, proč v Přílepích nastupují až v 8 hodin ráno. To je proto, že organizace práce v Přílepcíh nedospěla patřičného stupně, ale je naděje, že při společném řízení se to změní k lepšímu i v Přílepích. Jiný úkaz nevalné organizace je vidět v tom, že je tam všechno odemčeno, každý si bere, co chce a kde chce pro sebe, pro záhumenkové krávy a prasata. V Kněževsi jsou sklepy, stodoly, sýpky uzamčené, neboť je to majetek společný, ten nelze rozkrádat jednotlivci. Tak to při společném hospodaření zařízeno a pochopeno bude i v Přílepích.

Hospodaření v Přílepích | V přílepském družstvu měli družstevníci, dřívější rolníci, koně dosud doma. To přináší družstvu mnoho zla. Vozí si pro ně píci domů a krmí jí i záhumenkové krávy. S brambory je právě tak, vozí je do sklepů domů a pak krmí jimi i svůj dobytek. To v Kněževsi bylo již dávno uspořádáno. Koně jsou ve společných stájích. Všechno se váží, co do družstva vchází, i to, co z družstva vychází. Proto přirozeně to tak bude i v Přílepích. Komise se usnáší, že v Přílepích se hned zařídí stáj pro společné ubytování 8 párů koní a záhumenkové krávy se postupně zruší.

Družstevníci | Z počátku, kdy byla utvořena družstva, měli družstevní rodiny část pozemku, výměra se ustálila, o velikosti 50 arů. Té záhumenky byla v době, kdy celková úroda družstva nebyla dosti výnosná, zapotřebí k zajištění obživy družstevníkovy rodiny. Živil si krávu, vepře, husy, slepice apod. Mělo to však také závadu pro družstvo jako celek. Mnoho družstevníků si založilo mnoho dobytka a jej dokrmovali z polí družstva. Další závadou bylo na počátku družstevní doby, že družstevníci leckdy místo, aby v údobí spěchu pracovali s urychlením na družstevních polích, nechávali je nepohodě a sklízeli nejprve svoje. Vadívalo i to, že potřebovalo se mnoho koní, aby oralo a sklízelo záhumenky.

Příjmy družstevníků | Proto tak v létech 1958, 1959, 1960 propagovalo se společné obdělávání záhumenek jak traktory, tak kombajny v době žní a výmlatu. To bylo výhodné pro samé družstvo i družstevníky. Družstevníci dostávali za 50arovou záhumenku podle průměrné sklizně družstva obilí, brambory, třeba 12 q pšenice, 10 q bramborů. K tomu ještě brali naturálie za odpracované jednotky. To bylo 2 kg za 1 odpracovanou jednotku. Měl-li družstevník 800 jednotek, bylo to 16 q zrna. Proto se ukázalo, že příliš zrna zůstává jednotlivci na úkor státu a samého JZD.

Pevné odměny | To vyvolalo na sjezdu družstevníků v Praze usnesení, že družstva postupně přikročí k zavedení pevné odměny za práci v družstvu a ke zvýšení důchodů a ke zrušení záhumenkového hospodářství.

Výdělky | Příjmy družstevníků v Kněževsi již několik let jsou značně vysoké. Kde pracuje muž, třeba jako traktorista a jeho žena jako krmička dobytka, dosahuje i 2000 pracovních jednotek. Je-li za jednotku 25 korun, k tomu 10 korun prémií, ještě 2 kg zrní na 1 jednotku jako naturálie, z toho v posledních letech dostane družstevník jen 4 q obilí v zrnu, ostatek se proplácí. Kromě toho má mnoho obilí, jak výše ukázáno, za záhumenek v zrnu skutečném, takže příjem jich, dvou družstevníků, je snadno 4 000 korun měsíčně. Někteří mají příjem menší, ale jsou jednotlivci, kombajnéři, krmiči dobytka, kteří v některých měsících vydělají ještě víc.

Srovnání platů | A jsou-li pracovníci v průmyslu velmi dobře placeni, jsou v družstvech a na státních statcích zemědělci odměňováni za práci ještě značně lépe.

Zápis ve formátu PDF (s. 337-338) (532.62 kB)

Pokračování