Rakovnicko za třicetileté války | Roku 1621 bylo vojsko císařské v Rakovníku a bylo jej mnoho. Měšťané zle sužováni jsou berní a dávkou k obživě vojska. Roku 1622 propadl Rakovníku statek Senomatský za viny v odboji. Z 21 pánů a rytířů trestaných v Rakovníku jich 12 zemřelo za vzpoury.
Roku 1615 při berni Rakovničtí se přiznávají k 172 osedlým a roku 1620 jen k 151 osedlým gruntovníkům a 55 samostatným řemeslníkům. Roku 1630 však již toliko k 95 osedlým (zbytek asi po Bílé hoře z náboženských a jiných důvodů emigroval.)
Roku 1634 paní Ludmila Cukrová ze Šlovic neměla toho roku na Přílepích osedlého žádného, před nedávnem jich tam pět. Kryštof Jaroslav Kolovrat míval na Olešné 16-20 osedlých, teď jich má 5. Rakovník sám míval 100 i více osedlých a roku 1636 již jenom 48. Jediná živnost Rakovnických – pivovarství – v těch letech nemálo hynula. Vojáci vyhubili chmelnice a pak nebylo ani bezpečno pivo přes pole vystavovati. Poznámka: Vystavovati znamenalo voziti do jiných míst. Rakovnickým se v té době často stalo, že při pokusu vozit pivo byl povoz přepaden vojskem, pivo pobráno, často i povoz a koně, a vozka byl rád, že vyvázl holým životem anebo že nebyl zařazen do armády.
Zapisuji několik takových úryvků z okolí Kněževsi, neboť lze z toho soudit, že podobné strasti zažila i obec Kněževes.
Domy čp. 102 a čp. 24 | Nyní záznam týkající se Kněževsi, napsaný Antonínem Cechnerem v knize Politický okres Rakovnický (Soupis památek).
Dům čp. 102, nyní hostinec, dříve krčma náležející ke kněževeskému rychtářství, stojí na náměstí vedle na jihovýchod od kostela. Byla v něm již v 15. století zájezdní hospoda a je v něm doposud. V přízemní hostinské místnosti podporuje podvlak stropní kamenný sloup – pozdně gotického profilu.
Statek nyní čp. 24 – dříve rychtářství, jest typ zdejších starších statků, které měly vesměs štíty do silnice. Mezi stavbami vedl vchod do dvora, sklenutý půlkruhem. Štíty jsou jednoduše svislými prkny pobity, střechy doškové. Okénka ve štítu jsou vroubena lištami a některá ve tvaru střílen, nahoře kruhovitá. Ve dvoře nad záhrobím neb i místo něho vedou kolmo na směr silnice podél stavby pavlače na silných profilovaných trámcích; zábradlí pavlačí jest ze štíhlých profilovaných a točených sloupků.
Obě stavby byly uvnitř dvora užší než přední části a podél těch užších částí byly pavlače. Obě stavby vypadaly tak, jak níže na skice uvádím. Skicu uvedenou dříve dělal jsem podle skutečnosti, to tak ještě stála. Levá stavba zřítila se roku 1928, zadek pravé s pavlačemi roku 1930.
Podle Ant. Cechnera v článku knihy Politický okres rakovnický stavby čp. 24 byly dvě stejně vysoké, uvnitř dvora obě užší. Píše, že patřila k nim krčma čp. 102, kteráž existovala již v 15. století. Proto stavby čp. 24 (rychta) existovaly jistě dřív, neboť se uvádí, že rychtář roku 1380 byl Hinzl (kronika V. Kočky).
V roce 1926 zadní část pravé budovy s pavlačemi byla zachována a A. Pertl s rodinou tam bydlil. Přední její část nebyla již původní stavba, ale její zdivo bylo (i dnes je) původní. V levé budově bydlily 2 rodiny ještě v roce 1935.
Zadní konec levé budovy v roce 1926 nebyl již s pavlačemi celý, byl nižší, jen přízemní, byl to chlév a kolna na vozy. Tak tomu bylo již dlouhý čas předtím.
Levá budova měla uprostřed světnici se stropem klenutým a po jejích stranách po jedné světnici menší s malým oknem na náves.
Návštěvnost:
ONLINE:0
DNES:34
TÝDEN:738
CELKEM:1195860
První zmínky o obci jsou asi z 10 až 11. století – podle pověsti o kněžně Libuši, dceři Krokově a její věštbě. Když tudy projížděla kněžna a na místě, kde určila, že bude založena Kněží ves se objevila posvátná žába Rosnička. Proto se také objevuje ve znaku obce uprostřed žába. …Více