Chmelnice | Výtěžnost chmelnic je stále větší a bude růst dále, protože rok od roku zakládají se nové chmelnice odrůd veliké úrodnosti a slabé chmelnice se odstraňují, protože jejich výtěžnost nebývá valná. Chmelnicím věnuje se hodně hnojiva, jak mrvy chlévské, tak umělých hnojiv. Chmelnicím věnuje se také hodně postřiků proti peronospoře, svilušce a mšicím. Pětkrát během roku se postřikují, a to pomocí malých traktůrků „holdrů“, které projíždějí v řadech chmelnic, a ještě letadlovým postřikem. Postřik provádí se i na kořenáče po jaru do otevřených záhonů.
Nové sušárny | Zařizují se nové velké sušárny a staré se modernizují, zejména střešní a vrchní ventilace se dělají. Má se tak vyhověti zásadě „Hodně vzduchu pod sušený chmel a páry z něho rychle odstranit pryč“. Poznalo se, že na sušení chmele načesaného mnoho záleží. Prodaný chmel se hodnotí na třídy, podle nich stanoví se cena a není-li průměr tříd menší než 3, vyplácí se na kupní cenu prémie a ta bývá značná a velmi ovlivní celkový čistý příjem za chmel.
Statistika | V roce 1959 bylo sklizeno 13 231 q zrnin místo předpokládaných 11 667 q, tj. o 13,5 % více. Proto lehce se plnila dodávka pro stát 4 135 q zrnin, 104,5 %. Na naturálie členů dáno 15 % sklizně, totiž 1 740 q obilí, ač strop na naturálie člena rodiny (nezaopatřeného) činil jen 4 q obilí. Krmivový fond v roce 1958 činil 4 363 q zrna, byl v roce 1959 zvýšen na 5 963 q zrna. Obilí sklízela hlavně četa s 5 kombajnéry a sklidili 360,22 ha a namlátili 11 990 q zrna. Většinu této práce provedly hlavně 3 kombajny ze zmíněných 5. Stahování a stohování slámy provádělo se novým způsobem „stahovacím ramenem“ pomocí 6 osob a 2 traktoristů a stahování slámy po kombajnech je úkol nesnadně splnitelný, vždyť v žádném jiném JZD v okol není po 1 ha tolik slámy jako v Kněževsi.
Siláž | Ač od jara do listopadu vůbec nepršelo, přece naplněny byly 2 velké silážní jámy na 8 000 q zelené hmoty, hlavně kukuřice, a přispěly tak k dobré krmivosti krav a ke značnému zvýšení dojivosti.
Brambory | Bramborů bylo všeobecně málo, ale u nás sklizeň poměrně dobrá a nejlepší na celém okrese, ačkoliv plán předpokládal na 1 ha 140 q, byl jenom 94 q.
Mechanizační středisko | V roce 1959 vytvořilo se při JZD mechanizační středisko. Družstvo přejalo a zaplatilo od Strojní traktorové stranice v Olešné veškeré stroje, zařízení a budovy. Byly to 2 pásové traktory, 6 kolových traktorů, 5 obilních kombajnů, vazače, valníky, pařící koloun a veškeré závěsné nářadí. Kromě toho má JZD 3 nákladní auta. Při mechanickém středisku byla zřízena opravářská dílna a pro ni vystavěna velká opravářská hala v čp. 24. Mechanizační středisko a zejména jeho kombajnéři se dobře osvědčili a opravářská dílna rovněž.
Dojivost | Dojivost krav vcelku byla zvýšena, tvrdí se, že to není zcela odvislé na výši a druhu krmiva, ale i na pečlivé obsluze. Pravda jeví se výrazně v péči o dojnice, třeba soudružka A. Hammerschmiedová. Mívala největší dojivost, když měla skupinu 12 krav v samostatné stáji, kde krmila i dojila. Ostatní krmičky říkávaly, že je to proto, že si tam opatřuje trochu píce mimo přidělené. Ona to popírala. V roce 1959 však pracuje ve společné stáji, kde jen dojí a dobytek čistí a ejhle, docílila ze všech dojiček nejvyšší dojivosti opět.
Odchov selat | Na péči záleží i v odchovu selat. Tak jedna družstevnice měla průměr v odchovu selat od jedné prasnice 15,5 selat, jiná 13,75 selat, další 3,3 selat.
Mzdy | Mzda u krmičů dobytka se dává podle přírůstku na váze, tak jako u dojení podle nadojeného mléka. Jsou přidělovány stejné dávky krmiv všechněm pracovníkům podle stejných kategorií a přece výsledky jsou značně rozdílné. Uvádím případ. Družstevník Tomeš na kus a den získává 65 dkg živé váhy, družstevnice Ulrichová 50 dkg, Zdeňka Veselá 50 dkg.
Výsledky hospodaření | Ještě přehled z výsledků hospodaření za celý rok: V roce 1958 bylo dodáno 382 246 l mléka na státní dodávku, v roce 1959 418 952 litrů, to je plnění na 109,59 %. V roce 1958 bylo dodáno hovězího masa 488,89 q, v roce 1959 659,42 q, to je plnění 134,80 % V roce 1958 dodáno bylo vepřového masa 464,53 q, v roce 1959 596,39 q, to je plnění 127 %. Tržby podle živé váhy v celku za rok 1958 činí 1 459 683 korun, v roce 1959 1 9190 750 korun. Veškeré tržby v živočišné výrobě za rok 1959 dosahují 21 % veškeré tržby JZD. Z toho plyne, že veškerá tržba JZD byla 9 098 800 korun.
Návštěvnost:
ONLINE:4
DNES:453
TÝDEN:2050
CELKEM:1183097
První zmínky o obci jsou asi z 10 až 11. století – podle pověsti o kněžně Libuši, dceři Krokově a její věštbě. Když tudy projížděla kněžna a na místě, kde určila, že bude založena Kněží ves se objevila posvátná žába Rosnička. Proto se také objevuje ve znaku obce uprostřed žába. …Více