79_kronika

Kronika městyse Kněževes

1957 - pokračování

Soukromý sektor|Soukromý sektor v Kněževsi obdělává 112,64 ha, JZD 1061,29 ha. Hospodaření soukromého sektoru je však rázu úpadkového, neboť čerpá ze svého zemědělství, co se dá, ale investice nevkládá, kupř. plochu chmelnic stále zmenšuje, nové chmelní plochy nezvyšuje, konstrukce chmelní udržuje chatrné, také stav dobytka zeslabuje. JZD oproti tomu stále rozšiřuje plochu chmelnic novými výsadbami, a to sádí nejlepší jakosti, dává nové konstrukce chmelní, stále je důkladně opravuje, stavy dobytka zdokonaluje, stavy koní jsou nejlepší jakosti, staví nové kravíny a prasečníky, zřizuje nové důkladné sušírny chmele. Dodávky podle rozpisu dobře plní. Mnoho nám napoví přehled o hektarovém výnosu a celkové sklizni.

Hektarový výnos|Hektarový výnos:
Plodina – plán/skutečnost
Pšenice – 27/28,9
Žito – 25/22,7
Řepka – 14/24,5
Ječmen – 25/22,6
Oves – 23/21
Brambory – 130/158,2
Krmná řepa – 500/550
Cukrovka – 300/584
Kukuřice – 300/334
Zimní směska – 200/205
Chmel – 8,5/9,7
Směs na zrno – 23,75/22,30
Vojtěško-tráva – 55/44

Celková sklizeň|Celková sklizeň
Plodina – plán/skutečnost
Pšenice – 3308/3541
Žito – 1840/1672
Řepka – 77/135
Ječmen – 3001/2719
Oves – 1356/1238
Brambory – 10530/13125
Krmná řepa – 4300/4709
Cukrovka – 600/1169
Kukuřice – 3600/4008
Zimní směska – 4200/4305
Chmel – 1440/1212
Směs na zrno – 704/1099
Vojtěško-tráva – -/7964

Vedení JZD|Předsedou družstva je opět Ing. Jos. Černohlávek, agronomem Kar. Konvalinka, vedoucím I. úseku Mir. Ulrich, II. úseku Frant. Ledvinka, III. úseku Konrád Fojtík.

Sušení chmele|Závažnou roli při celkové sklizni u chmele mělo sušení. Počasí bylo částečně vlhké, někde se poukazovalo na uhlí málo kvalitní. Ale kde sušení věnovali péči a porozumění, dosáhli 1., 2. a 3. jakostní třídy a dobré ceny, nechť to byl chmel od česaček nebo česáčů.

Výsledky podle úseků|Výsledek dokumentují údaje z jednotlivých úseků:
1. úsek
40 478,5 CC – průměrná cena 2238,10 Kčs – tržba 905 952,-
2. úsek
42 582 CC – průměrná cena 2 447,30 Kčs – tržba 1 042 138,-
3. úsek
38 121 CC – průměrná cena 2413,40 Kčs – tržba 920 035,--
Celkem
121 181,5 CC – průměrná cena 2366,80 Kčs – tržba 2 868 126,-
Z toho patrno, že nejúspěšnější byl II. úsek.

Sklizeň|Celková sklizeň zrnin byla 10 260 q.
Povinná dodávka mimo plnění chmele byla 2471 q.
Na státní nákup bylo prodáno 1048 q.
Na naturálie pro STS dodáno 441 q.
Do fondu osiv přiděleno 878 q.
Do fondu krmiv přiděleno 3484 q.
V naturáliích na jednotky členům 1848 q.
Prodáno nečlenům 131 q.

Žír vepřového dobytka|Plnění plánu u žíru vepřového dobytka bylo 44 dkg denně, plán v odchovu selat splněn nebyl, neboť místo plánovaných 11 selat na prasnici bylo jich 10,1.

Dojivost|Ač dojivost se značně zvýšila, přece nebylo dosaženo plánované výše. Za rok 1957 mělo se nadojit 462 290 litrů mléka, nadojilo se 415 185 litrů, tj. plnění na 89 %.

Nejlepší dojička|Družstevnice Anna Hamršmídová dosahuje u svěřených jí krav průměrně 2460 litrů na krávu a rok. Má nejlepší dojivost v JZD v roce 1957. Je však zapotřebí, aby ostatní družstevnice naučily se od ní houževnatosti v práci i hospodaření s krmením. Ona je skutečně vzorem v pracovním úsilí ostatním. Na 1 krávu bylo plánováno 1900 l na kus. Nadojilo se v celku 1744 hl mléka za rok, 4,71 l na 1 kus denně.

Snáška vajec|Snáška vajec byla plánována 116 vajec na 1 kus, dosaženo 132 vajec.

Povinné plnění|Na povinné plnění bylo dodáno 436 q hovězího masa, vepřového 363 q, mléka 180 140 l a 81 360 vajec. Nad to bylo dáno na státní nákup 115 q vepřového masa, 159 501 l mléka a 31 980 vajec. K tomu ještě pro STS místní bylo splněno 28 q vepř. masa a 28 000 vajec.

Odměna|To byl také důvod, proč již v pololetí bylo družstvo Krajským národním výborem odměněno rudou standartou a 3000 Kčs.

Jednotka|Jednotka na penězích dosáhla 24 Kčs. Dobře byly vybaveny fondy, tak kupř. kulturní fond 60 000 Kčs. A ještě velké stavby: V roce 1957 provedlo družstvo stavbu dvojsušárny v čp. 123 a ještě adaptaci sušárny v čp. 176. V čp. 55 byl rozšířen polní mlat.

STS|Práce kněževeského střediska STS byla velmi dobrá. To se projevilo v hektarových výnosech jednotlivých plodin. Z nich je viděti, že v roce 1957 traktoristé pracovali docela úspěšně. Ve velké míře se zasloužili o podstatné překročení výnosu bramborů. Zvlášť dobře si vedli v jarních pracích. Práce ve žních byla daleko lépe organizovaná, než tomu bylo kdykoliv předtím. V roce 1957 pracovalo středisko jen pro JZD v Kněževsi.

Soutěž pěstitelů chmele|V soutěži pěstitelů chmele získalo JZD I. místo v Pražském kraji s odměnou 25 000 Kčs.

Soutěž pěstitelů kukuřice|V soutěži pěstitelů kukuřice umístilo se JZD na III. místě v kraji s odměnou 1000 Kčs.

Rekreace|Na rekreaci byly vyslány družstevnice: Marie Raková, Věra Palkosková, Marie Šímová a Emilie Fojtíková.

Zájezdy|JZD pro své členy uspořádalo výlety a zájezdy: do Českého ráje, na Orlík a Hlubokou, k Máchovu jezeru, dvakrát na divadlo do Prahy, také na přehradu ve Slapech.

Zápis ve formátu PDF (253-257)

Pokračování