22_kronika

Kronika městyse Kněževes

1924

Od r. 1886 snažili se Kněževeští o úpravu Hájského potoka, neboť břehy jeho jsou velmi nízké a tok příliš křivolaký, k tomu tu a tam vrbovím zarostlý. Proto často po bouřích voda z břehů vystoupila a zatopila celé okolí, při tom ovšem nadělala značných škod.

Konečně teprve v roce 1924 došlo k úpravě Hájského potoka a jeho přítoků. Největší zásluhu o regulaci má pan Jakub Kučera z čísla popisného 210. Využil svých cenných životních zkušeností a s plnou obětavostí a největším pochopením zasadil se o zřízení I. vodního družstva.

Práce ty provedeny byly za finanční podpory Ministerstva zemědělství republiky československé a Zemského správního výboru. Dozor technický vykonal p. Ing. vrchní stavební rada Karel Papoušek.

Nad mostem položeným přes Hájský potok na silnici od Kněževsi ke Kolešovicům as 1 km po vodě výše zřízeno bylo koupaliště za 12 000 K.

Regulace potoka s jeho přítoky vyžádala si celkem nákladu v obnosu přes 2 000 000 K.

Hájský potok před regulací.

Po regulaci.
 

Při té příležitosti občané kněževeští dali odvodniti pozemky podél Hájského potoka, neboť mnohé byly velmi mokré a užitek skýtaly pranepatrný. Odvodnilo se v tomto roce a i následujících též mnoho polí za Vrchy, a tak se celé komplexy polní značně zhodnotily.

V roce 1924 stavěn chudobinec čp. 304 o 11 světnicích za 140 000 K.

Téhož roku zakoupena motorová stříkačka a předána hasičskému sboru.

V parku před číslem 35 staví trafikant Kar. Filip prodejnu tabákovou.

Trafika p. Filipa.
 

Nové stavby přibývají, cena materiálu stavebního klesá. Vystavělo se čp. 294, 295, 296, 297, 298 a 299.

Chmele sklidilo se 3 300 balíků a dosáhl ceny  3 800 K.

1925

Obec již v předchozím roce jednala o provedení elektrizace obce. Jednání konečně úspěšně bylo dovršeno. Zřízení elektrické sítě a přípojek k jednotlivým domům provedla firma Ves za obnos celkem 287 000 K.

Téhož roku obecní domek č. 19 byl poněkud předělán na poštovní dům.

Cesta do Háje vedoucí již několik let byla v příšerném stavu. Konečně letos přistoupilo se na úpravu její. Úprava ta vyžádala si nákladu 60 000 K.

V ulici k sokolovně vedoucí vysázeny jsou kulovité akáty Okrašlovacím spolkem.

Dne 29. května 1925 vyhořely Staré Hory, hornická bývalá kolonie při silnici k Rakovníku (po straně pravé, když se jede do Rakovníka). Kolonie ta byla zrestaurována, byla však při té příležitosti rozparcelována.

V roce 1925 odstraněna byla kaplička proti hřbitovu. Tam na rozcestí cesty hájské a cesty vedoucí k Hořesedlům stávala celé věky kaplička s obrazem sv. Konráda. Kaplička byla opravována dříve, později sešla a byla proto zbořena.

Kaplička sv. Konráda.

Po několik poválečných let byli Kněževeští velmi šťastni, chmel velmi platil. Dopřáti si mohli nyní, co předtím nebylo lze. I budovám svým, chlévům, sušárnám věnovány značné obnovy a Kněževes náhle zevnějšek svůj změnila. Ku př. číslo 65. Staveb přibývá jako hub po dešti, občanstvo i drobní lidé získali krásných, nečekaných peněz za chmel. Mohou stavěti. Kněževes zvětšuje se o čp. 300, 301, 302, 303, 304, 305, 306, 307, 308, 309 a 310.

Chmele sklidilo se 2107 balíků, nejvyšší cena byla 2900 K – 4000 K.

1926

V obecním domě čp. 121 bývala kolna na pohřební vůz. Ta však přeměněna byla na obecní knihovnu. Vůz pohřební delší čas stával venku i na dešti. Konečně bylo nutno, aby vůz byl opraven a uložen. Z té příčiny stavějí proň kolnu v ulici k sokolovně, vedle kolny na obecní stříkačku. Kolny ty jsou úplně stejné.

P. Jakubovi Tůmovi z čp. 115 prodána část obecního rybníka, aby vystavěl si tam stodolu.

Na obecné škole staré tašky byly značně sešlé, takže na několika místech i trámy musily se obnoviti a na celou školu dány nové tašky. To stálo 25 000 K. Nad vchodem do obecné školy byl na střeše ozdobný štít; ten byl při opravě odstraněn.

Tohoto roku u mostu „kolešovického“ vysázel Okrašlovací spolek skupinu stromů po obou stranách mostu (olše, topoly, smuteční vrby a jiné).

Současně právě taková skupinka stromů založena na místě bývalé kapličky, o níž je zmínka v r. 1925.

Bývalý „klášter“ v Kněževsi – pravděpodobněji rychta. Klášter jen podle lidového podání. Pravděpodobně to byla rychta, v níž snad nějaký čas bydlila skupina premonstrátů. Majitelem čp. 24 je nyní p. JUDr. Fr. Lamač; před ním p. Jak. Štros a dříve ještě Fr. Kraupner. Podle mylného náhledu budovy tyto bývaly „klášterem“. Byly dosti rozsáhlé. Byly to dvě do dvora se táhnoucí budovy asi 35 m dlouhé, uprostřed byla vrata. Ve dvoře budovy obě měly ozdobné pěkné pavlače. U „kláštera“ bylo hojně obytných komor, chlévů dosti a velký sklep. Nyní jsou již na sesutí, část levá ve dvoře se zřítila před několika lety a předek, zdá se, brzy se zřítí. Pravá část je poněkud lépe zachovaná a udržela se po opravě střech. Majitel nynější nedává však budovy opravovati, ani střechy, a tak rychle chátrají.

Klášter – podle lidového podání – historicky ne však zdůvodněného – podepřeného tím, že král Jan postoupil premonstrátům z Teplé za statky tam jím uchvácené, aby je odškodnil, patronát v Kněževsi. A i zvláštní budovy u čp. 24 vyvolávaly u lidu  mínění opředeného tajemnostmi, že tu byl ubytován kněžský řád, snad nějaký čas.

Čp. 24. Bývalý "klášter". Levá část s vraty je původní.

Čp. 24, pohled ze dvora.
 

Vedle křižovatky silnice ke hřbitovu a k Zavrchům stával domek čp. 34. Byl neobyčejně sešlý a překážel veřejné komunikaci. Proto jej obec vykoupila a zbořila. Studnu před ním zasypala.

Dům čp. 34.
 

Chmelnic neobyčejně přibylo a cena se přece drží. Dosahuje opět  4 000 K. Zdejší pěstitelé se usmívají. Kéž jim to dlouho potrvá! Celkem loni i letos přijímá obec naše pokaždé za 1 rok kol. 20 000 000 K. Sklidilo se letos 2 782 balíků.

Nové domky mají čp. 311 – 321, celkem letos 11 nových.

Kronika ve formátu PDF (strany 101-109)

Pokračování - připravujeme