Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Mapová aplikace

mapová aplikace

 

 

Městys v mobilní aplikaci

mobilní aplikace

 

EU

 

mapový portál

 

Bezpečné Rakovnicko

Certifikát ověřené instituce

Městys Kněževes - idatabaze.czMěstské, obecní úřady - idatabaze.cz

Aktuální počasí

Počasí dnes:

15. 9. 2019

poloj

Bude skoro jasno až polojasno. Denní teploty 19 až 23°C. Noční teploty 10 až 6°C.

Zobrazit více ...

Přehrát/Zastavit Další

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 2
DNES: 174
TÝDEN: 4038
CELKEM: 586641

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Kronika městyse Kněževes

1957 - pokračování

Finanční komise|Finanční komise pracovala podle rozpočtu, který na rok 1957 byl upraven takto:

Příjmy|Příjem (částky jsou v tisících):
Domovní daň – 37,4
Daň z představení – 4,9
Poplatek ze psů – 1,9
Poplatek z hospodářských zvířat – 22
Poplatek z míst – 0,1
Poplatek hřbitovní 1,7
Zrušené dávky a příspěvky – 0,3
Z holičství – 33
V jídelně školní – 25
V kinu – 28,050
Za vnitřní správu 2,05
Státní příspěvek – 81,5
Na akci Z – 8
Celkem – 240,05

Vydání|Vydání:
Na místní komunikace – 2,9
Na veřejné světlo a hodiny – 12,2
Na technické služby – 23,9
Na akci Z – 8
Na obytné domy – 17
Vodní hospodářství – 4
Mateřská škola – 5
Osmiletka – 26
Jídelna – 52,6
Kino – 29,6
Platy funkcionářů a zaměstnanců – 22,6
Správa národního výboru – 15,9
Odvody do vyššího rozpočtu – 20,35
Celkem – 240,05

Účetnictví|Účetnictví a pokladnictví vedou František Louda, jako vedoucí finanční komise, Josef Hauner, jako pokladník.

Zemědělská komise|Zemědělská komise starala se o to, aby hospodářské úspěchy Jednotného zemědělského družstva, jakož i soukromě hospodařících rolníků byly co nejlepší. Soukromníkům byla dána k dispozici 1 mlátička, aby byli včas hotovi s výmlatem a pro postřik chmele 1 „Holder“. JZD jich mělo 8, protože postřikům věnovala velkou péči.

Rampa|Pro potřeby zemědělství zřízena byla proti kostelu při zdi dvora hostince čp. 102 rampa k nakládání a vykládání dobytka. Nákladní auto přisune se až k rampě a dobytek pak pohodlně nastupuje a vystupuje. Místní národní výbor za ni zaplatil 990 Kčs, za zábradlí k ní 750 Kčs.

Dodávky|Dodávky obilovin, masa a vajec, píce byly splněny v celku nad 100 %, hlavně u JZD, tak u řepky v družstvu nad 200 %. Soukromý sektor dodává v celku: vepřového masa 80 q, hovězího 50 q, mléka 19 000 litrů, vajec 50 000 ks, pšenice 50 q, žita 18 q, ječmene 20 q, sena 2 q, chmele 120 centů.

Brigády|V Jednotném zemědělském družstvu, protože je tu mnoho chmelnic, vypomáhaly brigádní čety. Vypomáhaly hlavně v jarních pracích, ve žních a v době sklizně chmele. Přijížděli sem studenti a studentky zemědělských škol, a ti se plně osvědčili. Jejich výkony byly dobré a vydatné. Tak uvádím jeden příklad: V době natahování drátku na chmelnicích měli průměrně ve výkonu 23 kop za den, kdežto v době, kdy se pracovalo u rolníků, mívali domácí lidé, té práce znalí, jen 12-13 kop. Nejen jejich výkony, ale i chování bylo vzorné. Studenti v době česání chmele byli také dobře vedeni svými učiteli, a proto česání chmele ke vší spokojenosti zvládli.

Počasí|V roce 1957, v době česání chmele, bylo dobré počasí. Je-li toto údobí bez dešťů, práce za veselé nálady úspěšně se daří. Musí-li česáči v sezoně chmelové pro déšť zůstati třeba i v promoklém šatě na ubytovnách, je po dobré náladě a mnozí snaží se odcestovati domů. Horší počasí bylo ke konci žní. Jak pěkně se sklízelo na počátku žní za pěkného počasí, tak ti, kteří se sklizní se opozdili, zle na to doplatili. Jaro bylo dosti studené. Stromoví jen málo kvetlo a i to málo květů pomrzlo, takže sklizeň ovoce byla velmi slabá. Ta slabá sklizeň ovoce zaviněna i tím, že v roce 1956 zjara stromoví pomrzlo a mnoho stromů se vůbec již k životu neprobudilo. Také zavedený chmel pomrzl.

Sklizeň|Sklizeň první píce prošla velmi dobře, druhá seč pro deštivé počasí byla obtížná a píce ne tak kvalitní, třetí seč měla slušné počasí bez dešťů. Sklizeň bramborů měla pěkné počasí, po bramborech sela se dobře pšenice.

Zmrzlé stromy|Doplňuji zmínku uvedenou již vpředu. V roce 1956 zmrzly i okrasné stromy. Tak kanadské topoly kolem vodní nádrže u kostela tak pomrzly, že musely být poraženy. Byly již skoro 50 let staré. Za ně vysázeny budou topoly pyramidální. Pomrzly i vazy (habrovitý strom), pěkné, silné již.

Stavba sušárny|Na dvoře MNV staví Jednotné zemědělské družstvo sušárnu na chmel, předělává totiž starou, s povolením rady MNV. Byla pronajata na 20 let. Při bourání staré a stavbě nové zbylo mnoho materiálu, který zaměstnanci JZD rozhazovali po celém dvoře. Tím zvýšila se rovina dvora až o 40-50 cm, což vyvolalo takový stav, že dešťová voda, zejména za bouřek, dostala spád do kolny a chlévů a stodoly. Pomýšlí se proto na to, že všechen ten materiál bude postupně vyvezen, aby rovina dvora byla v patřičné dřívější výši. Provádí se rekonstrukce sušárny v čp. 76, zvyšuje se o 1 poschodí.

Lavičky|Po obci zřízeny byly lavičky na betonových podstavcích, chodníky byly upraveny a posypány pískem. Před 30 lety byly zřízeny přenosné lavičky, na železné konstrukci, ty však se všechny ztratily.

Finanční přebytky|Na některé účetní kapitole zůstaly nevyčerpané peněžní částky, zejména vznikly přebytky na podnicích místního hospodářství, zvláště na holičství a kinu – celkem 21 500,36 Kčs, jež byly použity podle dodatkového rozpočtu, tak na zařízení holírny 5 000 Kčs, místního národního výboru 3 000 Kčs, na psací stroj, na školu 7 500 Kčs, na zemědělství 1375,36 Kčs, na nemocnici v Rakovníku 1500 Kčs.

Místní výrobny|Místní hospodářství ustavuje místní výrobny pro službu obyvatelstvu jako holičství, veřejnou prádelnu, kino, výmlat obilí a pomýšlí ještě na stavební údržbu apod.

Hrobník|Protože hrobník zaměstnán je jako soukromník, přijala jej obec jako svého zaměstnance s pracovní dobou 4 hodiny denně, aby udržoval na hřbitově chodníky a podobně.

Úmrtí prezidenta|Ve středu 13. listopadu 1957 zemřel prezident republiky Antonín Zápotocký. Tato smutná zpráva překvapila, neboť jeho lékaři oznamovali předtím, že zdravotní stav prezidenta republiky je již opět dobrý. Vedení komunistické strany, vláda Československé republiky a Národní fronta vyhlásily smutek až do dne pohřbu, do 19. listopadu včetně.

Smutek|V Kněževsi byly vyvěšeny na státních budovách, na budově místního národního výboru, na škole, na JZD a STS, na spořitelně, na farách, poště, sokolovně, na zdravotním středisku smuteční prapory.  Národní fronta v Kněževsi uspořádala podpisovou akci. Na listinách s černou orámkou podepsalo se v agitačním středisku 460 občanů. Také ve škole podpisovalo se žactvo na kondolenční listiny.

Přenos z pohřbu|V den pohřbu upravena byla místnost v obecním hostinci, byla smutečně vypravena a vyslechnut tam přítomnými kněževeskými občany průběh konaných smutečních obřadů. Podle prezidentova přání bylo jeho tělo sežehnuto v krematoriu a urna s popelem předána pražskému mauzoleu.

Zápis ve formátu PDF (strany 249-252)

Pokračování