Znak a vlajka

Dne 5. dubna 2007 starostka Eva Janotová s místostarostkou Renatou Pickovou slavnostně převzaly v poslanecké sněmovně  od předsedy poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pana Miloslava Vlčka dekret o udělení znaku a vlajky obce Kněževes.

Celou ikonografii, návrh znaku a vlajky pro nás zpracovával pan Stanislav Kasík z heraldické kanceláře z Roudnice nad Labem. V září 2005 začal pan Kasík shromažďovat všechny důležité údaje k návrhu na znak i vlajku. Čerpal ze všech možných pramenů – z kroniky, z různých encyklopedií a kodexů. Počátkem prosince 2005  první návrh v Podvýboru pro heraldiku nebyl schválen.  Následovalo obhajování hradeb (hradbami byly obehnány jen města), dále podle Jiřího Čarka a jeho závazného „kodexu“ vůbec neuvádí znak obce Kněževes jako platný symbol. Je sice o něm zmínka, ale s jednoznačným odmítajícím odsudkem, který považuje znak za nepodařený pokus o zavedení znaku po povýšení na městečko. Padla i námitka, že díky zelené žábě a zeleným chmelovým větvím v modrém štítu, je porušeno základní heraldické pravidlo o barvě a kovu a znak je neschválitelný i z tohoto důvodu. Poté následovalo další hledání, zkoumání dokazování existence hradeb, žáby, busty muže a ženy. 13. prosince 2006 se podvýbor pro heraldiku opět zabýval naší žádostí o udělení znaku a vlajky a doporučil, aby byly symboly naší obci v navrhované podobě uděleny.

Ikonografie

První zmínka o obci je učiněna v listině českého krále Jana Lucemburského, vydané v Chebu dne 13. června 1327 pro premonstrátský klášter v Teplé. Král listinou udělil opatu i konventu patronátní právo ke kostelu sv. Jakuba Většího v Kněževsi. Ves byla založena na královském panství příslušném ke hradu Křivoklátu. Její význam zvyšovala poloha na významné zemské cestě vedoucí z Prahy k hraničním přechodům u Chebu, s pokračováním do Norinberka a s dálkovými cíli v západní Evropě. I když podací právo ke kněževeskému kostelu nějaký čas vykonával opat a konvent kláštera v Teplé, byla ves sama majetkem krále a patřila ke Křivoklátu. V roce 1685 koupil Křivoklát od české královské komory Arnošt Josef hrabě z Valdštejna.       

V zápise o prodeji je krom jiného zmíněna i ves Kněževes jako součást prodávaného statku. Když Arnoštův syn Jan Josef z Valdštejna v roce 1733 zemřel, dědila vše jeho dcera Marie Anna. Ta byla vdaná za Josefa Viléma knížete z Fürstenberku. Jejich potomci byli v Kněževsi vrchností až do roku 1850. Kněževes se rozvíjela jako obec s obyvatelstvem živícím se především zemědělstvím. Ve druhé polovině 19. století se zde naplno rozvinulo pěstování chmele a Kněževes se stala centrem pěstitelů této plodiny na Rakovnicku. V produkci chmele se zařadila na druhé místo v Čechách a to hned za Žatec. Růst hospodářského významu obce a nárůst počtu obyvatel vedl samosprávu k podání žádosti o povýšení na městečko. Císař František Josef I. tak učinil svým rozhodnutím ze dne 29.4.1897.

Nejstarším známým symbolem spojeným s Kněževsí je pečeť z počátku 19. století s vyobrazením žáby mezi mužskou a ženskou hlavou. Znamení provázejí písmena *Fz F* nad figurami a *H*T* pod nimi. Písmena lze vyložit jako zkratky slov „Fürst zu Fürstenberg“ (kníže ve Fürnstenberku) a Heren Torf (Herrendorf – německy Kněževes). Znamení z této vrchnostenské pečeti bylo přijato na kněževeská razítka po roce 1580. Po povýšení na městečko vznikl v Kněževsi znak, kterým byl štít s hradbami a věžemi, mezi které byla vložena znamení žáby, chmelové větévky a mužské a ženské busty. Znak nebyl Kněževsi nikdy oficiálně udělen. Přesto byl používán již na počátku 20. století a je tak užíván i nyní. V odborné literatuře se o tomto znaku jako o znaku městečka Kněževse psalo poprvé v roce 1938 (viz Erbovní knížka na rok 1938, kresba Břetislav Štorm).

Znak obce

Se shoduje s popisem: V modrém štítě stříbrná kvádrovaná hradba s cimbuřím a branou se zlatými zavřenými vraty na černých závěsech. Za hradbou dvě stříbrné věže s cimbuřím, každá se dvěma černými okny nad sebou a červenou stanovou střechou zakončenou zlatou makovicí. Mezi věžemi dvě přivrácené busty, muže a ženy, obě v přirozené barvě a ve stříbrném oděvu. Nad nimi zkřížené chmelové stonky s listy a šišticemi převýšené žábou, vše zlaté. Žába je symbolem spojeným s tradovanou pověstí o založení vsi bájnou kněžnou Libuší. Zlaté chmelové větévky symbolizují tradiční pěstování chmele a zlatá tinktura je odrazem rčení o chmelu jako zeleném zlatu. Busty jsou vykládány nejednoznačně jako hlava sedláka a jeho ženy. Hradby a věže mají oporu ve skutečnosti, že Kněževes ještě v závěru 19. století disponovala dvěma uzavíratelnými branami.

Vlajka obce

Její podoba: List tvoří čtyři vodorovné pruhy, žlutý, bílý, modrý a žlutý, v poměru 1 : 3 : 3 : 1. Modrý pruh má barvu štítu, bílý je odvozen od stříbrných věží a hradby, žluté pruhy mají oporu ve zlatých znakových figurách. Uprostřed listu je znak obce.