Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Mapová aplikace

mapová aplikace

 

Městys v mobilní aplikaci

mobilní aplikace

EU

mapový portál

Bezpečné Rakovnicko

Certifikát ověřené instituce

Městys Kněževes - idatabaze.czMěstské, obecní úřady - idatabaze.cz

Aktuální počasí

Počasí dnes:

8. 12. 2019

obl

Bude polojasno až oblačno. Denní teploty 4 až 8°C. Noční teploty 5 až 1°C.

Zobrazit více ...

Přehrát/Zastavit Další

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 1
DNES: 8
TÝDEN: 743
CELKEM: 598721

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Kronika městyse Kněževes

Historie dolování uhlí v Kněževsi

Počátky | V Kněževsi při kopání studní přišlo se občas na slabší vrstvy uhlí. Takové poměrně tenké vrstvy uhlí třiceti nebo čtyřiceticentimetrové a podobné vrstvy černého uhlí objevily se i v hloubce 3-4 m. Leckde na poli, zejména mezi Kněževsí a Přílepy - „Za palouky“ a v „Tenclích“, při orání ukázaly se vrstvičky uhlí, které vycházely až k povrchu. To přirozeně vedlo k tomu, že za takovými žilkami uhlí šlo se hlouběji a tak vznikaly malé povrchové jámy, v nichž se uhlí kopalo. V nich tu a tam pracovalo málo lidí, třeba také jen dva nebo tři, leckde jen krátký čas, protože vrstvy, po nichž se šlo, zmizely.

Staří lidé vyprávějí kupř. o uhlí, které majitel hospodářství čp. 98 kopal v perni ve stodole, když si chtěl zatopit (u Krejčiříků). Jiní o tom vypravují poněkud jinak. Říkají, že si tam kopali uhlí, ke kterému přicházeli dírou ve stěně studny v hloubce asi 3-4 metry. Že takto uhlí získávali, tajili, neboť si je kdokoliv kopat nesměl.

Studna u čp. 304 | Když kopali studni u obecního domu čp. 304, přestali v hloubce 11 m, poněvadž přišli na takzvané stařiny, ale na vodu nepřišli. Za tou by byli musili hlouběji a nebyla by bývala k požívání způsobilá a byla by i zapáchala. Tak zapáchala v Kněževsi voda občas v různých studních, byť i zcela čistá.

Průzkumníci radili ponechat ji v nádobě, třeba v otevřeném vědru asi hodinu a zápach vyprchal. Jinak prohlašovali ji k požívání za nezávadnou.

V roce 1948 kopali u téhož domu studni druhou, od té dřívější o 15 m dále. Skončilo to však právě tak jako u té první. V roce 1956 kopala se pro tento dům studně třetí. Tentokráte od domu asi 200 m k severu. Tak poradil proutkař Jaroslav Kulhánek z Řevničova, okres Nové Strašecí. Hledal tehdy kolem domu a nejvhodnější místo nalezl právě to severně od domu. Říkal, když budete kopat 14 m, nesmíte dále, neboť hlouběji narazilo by se na stařiny. A dodával, že ve 14 m bude dobré vody dost a dost. Ukázalo se, že měl pravdu.

Ty stařiny i plyny, které způsobují, že ve studnách občas voda zapáchá, jsou prý svědectvím, že ve spodních vrstvách jsou vrstvy uhlí.

Hornické domy | Od Kněževsi při silnici k Rakovníku ve vzdálenosti 1 km stojí bývalý hornický dům „Staré hory“, dnes rozdělený na 4 čísla popisná, a to čp. 140, 308, 309 a 310. Tam, jak staří vypravují, býval důl asi 25 m hluboký. V letech asi 1880 otevřeli tam šachtu bratři Fantové z Vídně, kteří byli majiteli ještě jiného dolu, někde mimo Čechy.

Postavili tu pro horníky dům zvaný nyní „Staré hory“ o 15 světnicích a až u samotné Kněževsi vystavěli druhý dům jednopatrový pro rodiny horníků o 16 světnicích, nyní čp. 349 a 189, zvaný dnes a jistě i tehdy „Kolonie“. V tomto dole pracovalo asi 50 horníků, někteří občané z Kněževsi a z okolních obcí. Voda ze šachty čerpala se strojem. Strojem vytahovalo se i uhlí. Dolovalo se hlavně pro domácí potřebu a pro cukrovar v Kolešovicích. Uhlí rozváželo se, do Kolešovic také, koňskými potahy. Důl držel na rozvážku několik párů koní, vypravují 8-10 párů. Jezdilo se částečně po měkkých cestách a ty bývaly ve špatném stavu. Pracovalo se tam až do roku 1898.

Staré hory
Staré hory

Kolonie
Kolonie

 

Konec dolů | Bratři Fantové občas přijížděli na kontrolu. Dolování bylo pravděpodobně zastaveno proto, že nebylo dosti výnosné. Lidé v šachtě zaměstnaní však vyprávěli, že účetní a vedoucí podniku schválně nechali důl zatopiti, aby se nepřišlo na podvody, kterých se dopouštěli.

Haldy | Halda u „Starých hor“ dodnes nasvědčuje, že se tam uhlí dolovalo. Ty haldy, to je země z vrstev nad poměrně slabými vrstvami uhlí, jež se vyvážela proto, aby havířům nepřekážela. Od „Starých hor“ asi 300 m k jihu je také taková menší halda. To je svědectvím, že i tam se dolovalo. Takové ještě menší haldy bývaly tak před 25 lety za „Palouky“, v „Tenclích“ a „Na Obecním“. To byly malé jámy, také podniky bratří Fantů, kde se uhlí vytahovalo pomocí rumpálů. Ty menší haldy byly postupně rozvezeny, aby nepřekážely při orbě polí. Z těch malých dolů byl největší tam, kde je dnes křižovatka rakovnické silnice a železnice, odtud nedaleko za silnicí vpravo na straně ke Kněževsi. Důl byl 9 m hluboký.

Vražda | Vypravuje se ještě dnes mezi lidmi, jak nedaleko od této šachty zastřelil občan svého známého, „Kaprála“, když se v noci vracel z Prahy a nesl si peníze, jež si na knížku v Praze vybral, aby o ně ve spořitelně nepřišel. Čekal na něho, zastřelil jej ranou do týlu z bezprostřední blízkosti. Peníze mu vzal a jeho mrtvolu zatáhl a hodil do této jámy, kde už se tehdy nepracovalo. Později byla objevena.

Důl František | Za 1. světové války, když byla bída o uhlí, otvírá v Kněževsi nový důl bývalý havíř František Šmíd, t. č. majitel mlýna v Rakovníku, důl zvaný František, nedaleko havířské kolonie, o níž je zmínka vpředu, asi 200 m od Kolonie k východu, tam, kde stojí dodnes strojovna, jejíž skicu přikládám.

Tam vystavěli strojírnu s vysokým cihlovým komínem, aby stroje spouštěli a vytahovali těžní klec s náklady a zaměstnanci. Odtud závod zříditi si dal vlečku na kněževeské nádraží, aby nákladní vagony přisunovati se daly až k jámě samotné. Dobývalo se černé uhlí. Pracovalo se tu až do roku 1924. Po dolu František zbyla velká halda hlíny.

Strojovna dolu František
Strojovna dolu František


Důl Karel | Již v roce 1920 založil František Šmíd nový důl, zvaný Karel, tak jako se jmenoval nejstarší jeho syn. Od jámy František byl přímo na sever, tak 250 m vzdálen. I po dolu Karel zbyla halda hlíny, menší však než u šachty František. Podle vyprávění havířů byl důl František 50 m hluboký, důl Karel tak 35 m.

Dům čp. 276 | Pro potřebu těchto dolů vystavěn byl dům čp. 276, pro úřadovny a bydlení. Dosud je to dům hornický, bydlí v něm většinou horníci.

Vzpomínáme na laciné uhlí, zejména krupici a ořech. Bylo to velmi levné a dobré palivo. Dováželi je závodními potahy na objednávku až do domů. Nejdéle tu jezdil kočí Bureš.

Vila čp. 283 | Tehdy František Šmíd vystavěl i vilku čp. 283 v Kněževsi.

Pozůstatky dolů | Utichl ruch na dole František i na dole Karel, ticho tam, kde bývalo plno života. Havíři se rozešli. František Šmíd zemřel. Ani Karel Šmíd již nežije. Kolejnice vlečky jsou již vytrhány a roztaveny, aby v nové podobě sloužily lidem dál. Z vysokého komína nevalí se již dým, komín celé dny a noci rozhlíží se po okolí a tiše připomíná, že i on býval činný a pracoval rád.

Kolonie, svědek dřívějšího ruchu a hlučného života, skrovný útulek mnoha lidí, dnes jen tiše a vytrvale sleduje nebývalý, rychlý silniční shon a spěch sem a tam.

Zápis ve formátu PDF (269-273)

Pokračování