Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Mapová aplikace

mapová aplikace

 

 

Městys v mobilní aplikaci

mobilní aplikace

 

EU

 

mapový portál

 

Bezpečné Rakovnicko

Certifikát ověřené instituce

Městys Kněževes - idatabaze.czMěstské, obecní úřady - idatabaze.cz

Aktuální počasí

Počasí dnes:

20. 3. 2019

poloj

Bude skoro jasno až polojasno, odpoledne přechodně až oblačno. Denní teploty 6 až 10°C. Noční teploty 2 až -2°C.

Zobrazit více ...

Přehrát/Zastavit Další

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 18
DNES: 625
TÝDEN: 1448
CELKEM: 494325

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Kronika městyse Kněževes


1950

Velká drůbežárna | Protože drůbežárny jsou malé, nemohou vyhověti svému účelu, proto zakládá se drůbežárna velká, s velkými travnatými výběhy. Umísťuje se za velkými haldami hlíny starého dolu na uhlí, je to materiál vyvezený ze šachty, a to proto, že drůbež bude chráněna před severními studenými větry – a bude pěkně proti slunci. Terén určený pro slepice je několik ha velký, travnatý a je mírně skloněný k jihu. Po jeho severním obvodu je potok, jeho potočiště je výš, než je nejnižší úpatí pozemku, a proto voda prosakuje po svahu a pozemek zavlhčuje. Aby se celý tento terén vysušil, překládá se potočiště do nejužšího místa, na úpatí sklonu pozemku, a tak má nyní drůbež výběhy zcela suché a ke zdárnému chovu vhodné.

Založení JZD | Ještě je zapotřebí, aby zapsáno bylo v kronice, jak se družstvo zakládalo a v začátcích tvořilo. Když se pomýšlelo na založení jednotného zemědělského družstva v Kněževsi, utvořil se prozatímní výbor, svolala se několikrát schůze zájmců, aby se objasnily výhody obdělávání půdy ve velkých scelených lánech místo na malých pozemcích nebo docela maličkých polích, což doporučovala KSČ, MNV, zástupce okresního národního výboru. Mezi jinými výhodami družstevníků byl příděl záhumenky 1 ha velké a 15 a chmelnice, ovšem podle odpracovaných jednotek naturalie, tj. obilí, brambory, maso, mléko, máslo, mák a jiné plodiny. Příznivá nálada družstevníků byla ovšem poněkud rozdílná, někteří vstupovali nadšeně, někteří jaksi střízlivěji a jiní zdrženlivěji. Proto také ne všichni stejně pustili se do práce na společném díle, neměli proto stejný podíl na daru a úspěchu, ale také na výdělku. Vzniká proto jak pracovní nadšení, a to u většiny, tak i u jednotlivců méně porozumění.

Členství v JZD | Do jednotného zemědělského družstva vstupovalo se dobrovolně. Tomu nasvědčuje i tato příhoda: na veřejné zakládající schůzi v hostinci v čp. 102 proti kancelářím MNV (Jos. Hauner) hlásí předseda MNV ke konci schůze: „Ale připomínáme, že vstup do JZD je dobrovolný, kdo nechce vstoupit, nemusí.“ Tu vstává na schůdku v lokále před vedlejší místností přítomný Mirek Amler, syn z čp. 114, a říká: „Tak vám, pane předsedo, oznamuji, že do JZD nevstoupím a budu hospodařit samostatně.“ Přítomní se zasmáli. Avšak za 3 dni poté hospodář z čp. 114 přihlásil vstup do JZD s celým hospodářstvím o 9 ha polí. A pak se Mirek Amler ukázal jako velmi dobrý pracovník na polích JZD. Jako traktorista byl presidentem republiky vyznamenám Řádem práce.

Záhumenky | Po výše řečené schůzi vyzývalo se třikrát v různých dnech po sobě veřejným rozhlasem, aby každý, kdo nemíní vstoupit do JZD, oznámil to v kanceláři v čp. 55. Někteří tak učinili a byla jim vytýčena půda mimo družstevní hony a hospodařili samostatně, kupř. Ferd. Rolc z čp. 187 a Adolf Vaic, čp. 142, se 7,7 ha půdy, a jiní. První určitá neshoda se ukázala na veřejné shůzi za přítomnosti 165 družstevníků, když se hlasovalo o tom, aby se záhumenky zmenšily na 50 a místo 1 ha a sklizeň chmele z 15 a chmelnice záhumenkářů dala se do společné sklizně. Činilo se to proto, že se ukázalo, že některý družstevník věnuje se více záhumence než společnému dílu v JZD. Toto zmenšení doporučovala sama vláda. Tehdy z přítomných čtyři prohlásili, že oni s tímto návrhem nesouhlasí. Všichni ostatní hlasovali pro.

Organizace práce | U každého nového díla vzniknou nesnáze větší nebo menší. Ty ovšem je nutrno překonat. I tu vznkaly potíže a ty hlavně proto, že organizace práce nebyla ještě taková, aby se dovedlo zbránit tomu, aby se řádně neobdělala všechna půda, aby se dobře neoorávaly brambory a chmelnice, aby v nich nerostl plevel, zejména lebeda. Největší nedostatek jevil se v tom, že traktorová stanice neměla dostatek strojů a nářadí, bys družstvu vydatněji pomohla.

Kombajny | Ve žních šla práce dobře. Žita byla polehlá, sekala se samovazy, částečně kosami. V roce 1951 poprvé se sekalo kombajny. Přijely z Kolovrat, vedl je s. Malina, nositel Řádu práce. Sekali pšenici a ječmen, obilí se sypalo do pytlů, a ty padaly na strniště, práce šla zdárně, jen se vytýkalo, že je dlouhé strniště. Řepka byla neobyčejně pěkná, byla včas zaseta, dala průměrně po 1 ha 26 q.
V době česání chmele bylo pěkné počasí a česání šlo k veškeré spokojenosti. Česali většinou studenti za vedení profesorů a učitelů. Jejich pracovní morálka byla dobrá. Česali tu i prodavači a prodavačky z pražských obchodů, jejich pracovní morálka byla velmi nevyspělá.

Sklizeň | Sklizeno bylo 2218 žoků chmele, z toho připadá na JZD 1931 žoků chmele, na soukromý sektor 287 žoků. Cena chmele byla 4500 Kčs – 5000 Kčs. Váha chmele v JZD: Brutto 140 902 kg, tarra 13 122 kg, netto 127 799 kg. Soukromý sektor: Brutto 21 356 kg, tarra 1 480 kg, netto 19 876 kg. Podzimní počasí bylo velmi pěkné, proto brambory se vybíraly pohodlně, pomáhaly brigády z Rakovníka, pracovalo se přes poledne, obědy na poledne posílalo družtvo za pracujícími, aby se neztrácel čas odcházením v poledne domů. Rok byl suchý, organizace práce v JZD byla ještě nedokonalá, proto brambory zarostly plevelem a sklizeň průměrně jen 70 q bramborů. I podzim byl tak suchý, že pole zasetá žitem a pšenicí se vůbec nezazelenala, neboť obilí nevzešlo. Průměrná sklizeň po 1 ha 1951 jeví se takto: pšenice 26 q, žito 24,5 q, ječmen 20 q, oves 17 q, cukrovka 265 q.

Funkcionáři | Předsedou KSČ je s. Frant. Brabec, předsedou MNV s. Jos. Hauner, předsedou MAVNF s. Zdeněk Rolc, řed. střední školy Jos. Hauner, řed. nár. školy Frant. Procházka, poštmistrem s. Ant. Kácha, starostou Sokola Ant. Kácha, předsedou ONV s. Frant. Ledvinka z Kněževsi.

Kronika ve formátu PDF (strany 187-190)

Pokračování