Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Mapová aplikace

mapová aplikace

 

 

Městys v mobilní aplikaci

mobilní aplikace

 

EU

 

mapový portál

 

Bezpečné Rakovnicko

Certifikát ověřené instituce

Městys Kněževes - idatabaze.czMěstské, obecní úřady - idatabaze.cz

Aktuální počasí

Počasí dnes:

20. 3. 2019

poloj

Bude skoro jasno až polojasno, odpoledne přechodně až oblačno. Denní teploty 6 až 10°C. Noční teploty 2 až -2°C.

Zobrazit více ...

Přehrát/Zastavit Další

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 17
DNES: 623
TÝDEN: 1446
CELKEM: 494323

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Kronika městyse Kněževes


1943

Propaganda | Zajímavé je, jak si Němci ve své vítězstvím zpité radosti někdy až nejapně počínali. Tak kupříkladu nechali natisknouti spousty větších i menších plakátů s velkým „V“ a nařídili tyto plakáty vylepit do všech oken, na zdi apod. Mělo to značit „Viktoria“ – vítězství. Plakáty se prodávaly na obecním úřadě a občané si je museli opatřit a je vylepovat. Tím chtěli Němci přesvědčit tvrdohlavé Čechy, že vítězství je jejich. Či snad chtěli touto akcí vítězství přilákat? Neboť přesto, že téměř celou Evropu drželi ve svých spárech a severní Afriku dobývali kus po kuse, toto „V“ ku škodolibé radosti všeho českého lidu ne a nechtělo se dostaviti. Plakáty „V“ se brzy objevily ve všech oknech. Škola jimi vyzdobila všechna okna. Mnoho jich bylo také ve výkladních skříních, v soukromých domech a na zdech. V jedné odlehlé uličce (v Hokůvku) jsem viděl ohromné „V“ namalované i na vratech jednoho domku. Den 15. 3. i narozeniny „vůdce“ musely býti oslavovány, ovšem za přísného dozoru četníků, vyvěšením praporů, ale vítězný konec stále nebyl. A lidé ponuře snášeli těžký válečný život, který se táhl ve své neutěšenosti dál do nového roku 1944, který již již nastával.

1944

Kronika | V těchto válečných létech nebylo možno zápisy do této kroniky činiti. Přišlo totiž úřední nařízení, aby všechny obecní kroniky a pamětní knihy byly odevzdány okresnímu úřadu v Rakovníce. Nastala tudíž veliká starost, jak uchrániti naši velmi památnou obecní kroniku před zkázou, neboť byla obava, že se s ní obec neshledá. A tak na popud tehdejšího starosty Jos. Vrábíka bylo s kronikářem umluveno, narychlo napsati jakousi obecní kroniku, která by byla místo pravé odevzdána, a naše památná, pro obec velmi cenná pamětní kniha či kronika dobře uschována. Kronikář Jindřich Junek tehdy ve velmi krátké době rychle napsal tuto podvrženou kroniku, na které takřka ve dne i v noci pracoval, ježto musela ve velmi krátké lhůtě býti odeslána na okresní úřad. Pravou naši kroniku tuto, do níž je nyní dále zapisováno, uschoval pak tehdejší starosta za vědomosti kronikáře a ještě jednoho hodnověrného svědka tajně na věži nad hodinami ve svém statku čp. 55.  Hned pak po převratu byla kniha vyzvednuta z tajné skrýše a opět úplně v pořádku a nepoškozena dána na obecní úřad. Tak tedy prozíravostí občanů byla zachráněna. Následkem toho byly pak zápisy z válečných i poválečných let značně pozdrženy.

Zvrat ve válce | Zatím nadešel r. 1944, ve kterém se stal veliký zvrat válečných událostí. Začalo to velikou bitvou o Stalingrad, kde hrdinná Rudá armáda porazila Němce a zajala tam celou německou armádu i se všemi jejich generály. A odtud pak hnala německé vetřelce stále zpět z Ruska. Tato zpráva, kterou se naše obyvatelstvo dovědělo z cizího rozhlasu, neboť Němci se tímto svým neúspěchem nepochlubili, pozvedla velmi naše naděje na konec ujařmení. Tehdy se teprve hodně rozšířil poslech cizích zpráv a občané se scházeli u přijímačů, na které se dal ještě zahraniční rozhlas zachytit, a téměř se zatajeným dechem sledoval světové události. U nás zatím vládli Němci dále krutě, a čím více prohrávali, tím tvrději si počínali.

Dodávky vajec | V tomto roce nemohli dodati zdejší občané plný počet vajec, který byl pro Kněževes předepsán, a tak sem byli vysláni z Rakovníka dva kontroloři, jakýsi Hlinka a Hájek, kteří zde velmi důrazně a tvrdě vymáhali splnění této povinnosti a vyhrožovali velikými pokutami a tresty.

Zakázané knihy | Také na obecní knihovny dolehly válečné události. Četníci přinášeli knihovníkovi velmi často dlouhé seznamy Němci zakázaných knih, které pak byly zabaveny a odváženy do Rakovníka.

Atentát na Hitlera | Zatím obyvatelstvo s napětím sledovalo další historické dění ve světě. Tak hned 20. června se dovídáme, že na Hitlera byl v Berlíně spáchán atentát některými vysokými německými důstojníky, kteří se spikli proti němu a při kterém jen zázrakem unikl smrti, ale byl raněn a od té doby značně poklesla víra Němců ve vítězství.

Srážka vlaků | Také železniční doprava všade vázla a tak 22. června srazily se dva nákladní vlaky na trati mezi Chrášťanami a Rakovníkem. Byli při tom usmrceni dva železničáři, topič a vlakvedoucí. Ještě druhý den byly trosky vlaků na trati a kouřilo se z nich. Četníci nepustili nikoho blízko k místu neštěstí.

Červené košile | Dne 18. srpna byl vydán zákaz nositi červené košile.

Nucené práce | Dne 18. září byli povoláni z našich škol čtyři učitelé a dvě učitelky k totálnímu nasazení na práci.

Přelety letadel | Dne 14. října letělo velké množství amerických a anglických letadel vysoko přes naše obce. Táhl v dlouhých řadách a byl na ně hrozivý pohled. Od té doby pak ještě mnohokrát přeletěla nad obcí a bylo jich někdy jak mraků. Bylo slyšeti mocný, dunivý hluk, který se nesl daleko. Lidé vybíhali z domů a sledovali toto nevídané divadlo.

Letecký souboj | Také v blízkosti obce, někde mezi Kněževsí a Rakovníkem utkaly se německé stíhačky v boji ve vzduchu a byla tři letadla německá při tom sestřelena. Zdálo se, že jedno se zřítilo blízko za obcí, ale bylo to mezi Olešnou a Lužnou. Druhé se zřítilo u Svojetína a třetí až někde v lesích u Křivoklátu. Některé střechy v Kněževsi byly střelami prostřeleny.

Zbraně | Dne 19. října bylo u nás vybubnováno, že parašutisté shazovali zbraně a nařízeno, že kdo by je někde našel, má tyto ihned odevzdati četníkům. Na zatajení takového nálezu vyhlášen trest smrti.

Divadlo | Kulturní činnost byla jen malá. 29. května odhodlal se konečně zdejší divadelní spolek „Tyl“ sehráti drama bratří Mrštíků „Maryšu“. Toto představení bylo pořádáno v sokolovně a hráno odpoledne i večer za velké účasti obecenstva. Drama bylo velmi dobře našimi ochotníky sehráno.

Oběti války | I letos přinesla naše obec další krvavé oběti zdejších rodáků na oltář vlasti. Tak zahynul 20. srpna při náletu v Lipsku 29letý František Tůma, který tam byl na nucené práce poslán úřadem práce. Pro ilegální činnost byl v Praze na Pankráci dne 25. září popraven Julius Kec, narozený 24. ledna 1894. Také Václav Stříbrský, narozený 6. března r. 1914 byl nasazen na nucené práce v Německu a zahynul při náletu v Brunšviku 10. listopadu 1944.

Kronika ve formátu PDF (strany 157-159)

Pokračování