Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Mapová aplikace

mapová aplikace

 

 

Městys v mobilní aplikaci

mobilní aplikace

 

EU

 

mapový portál

 

Bezpečné Rakovnicko

Certifikát ověřené instituce

Městys Kněževes - idatabaze.czMěstské, obecní úřady - idatabaze.cz

Aktuální počasí

Počasí dnes:

27. 3. 2019

zata

Bude oblačno až zataženo, ojediněle přeháňky, od 700m srážky sněhové. Denní teploty 6 až 10°C. Noční teploty 4 až 0°C.

Zobrazit více ...

Přehrát/Zastavit Další

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 4
DNES: 160
TÝDEN: 1665
CELKEM: 497894

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Kronika městyse Kněževes


Hodnostáři obce Kněževsi
od roku 1881 až do 1884

Pan František Kraupner, statkář z čísla 24, starosta
Pan František Patrák, rolník z čísla 22, I. radní
Pan Václav Vojáček, rolník z čísla 37, II. radní
Pan Jakub Thunzhorny, rolník z čísla 4, III. radní
Pan Jakub Štros, rolník z čísla 102, výbor
Pan Josef Cédl, rolník z čísla 73, výbor
Pan Josef Pracný, rolník z čísla 137, výbor
Pan František Patrák, rolník z čísla 57, výbor
Pan Josef Hocký, rolník z čísla 46, výbor
Pan Jakub Hornof, rolník z čísla 45, výbor
Pan Václav Cédl, rolník z čísla 41, výbor
Pan František König, rolník z čísla 29, výbor
Pan Josef Cédl, kupec z čísla 20, výbor
Pan Vendelín Fojtík, rolník z čísla 16, výbor
Pan Josef Klúc, kolář z čísla 10, výbor
Pan František Módr, domkář z čísla 159, výbor
Pan František Franěk, rolník z čísla 83, výbor
Pan Josef Laun, rolník z čísla 81, výbor

Duchovenstvo

P. pan Ludvig Ullman, farář
P. pan Hynek Švancara, kaplan

Učitelstvo

Pan Jan Treybal, řídící učitel, učitel IV. třídy
Pan Alois Ibl, učitel III. třídy
Pan František Sutner, učitel II. třídy
Pan Václav Ludvík, učitel I. třídy

Obecní úředník

Pan František Ransdorf z Kněževsi čís. 143

Sluhové obce

Josef Filip, obecní policejní strážník z Kněževsi, dosazen 1. listopadu 1881 po zemřelém strážníku Adolfu Černém, domkáři z Kněževsi čís. 78
Josef Němeček, ponocný, bývalý obecní pastýř
Karel Štech, obecní kovář, dosazen po Vojtěchu Ransdorfovi
 

Roku 1883 stavěla se okresní nová silnice po straně jižní, pan Jakub Thunzhorný, t. č. obecní policejní komisař navrhl okresnímu výboru, aby silnici starou při straně severní ponechala do správy obce a na novou silnici že přispěje občanstvo aspoň povozem, a pak že bude při straně jižní mnohem lepší. Okresní výbor schválil návrh ten, a místo překládání staré silnice při straně severní, stavěl novou při straně jižní, kámen, který již při staré silnici navežen byl, převezli Kněževeští občané zdarma na stranu druhou. Stavbu silnice vedl p. stavitel silnic Šídlo ze Slabec.

Roku tohoto (1883) byl též postaven nový most ke Kolešovicům. Most ten stavěl p. stavitel Ries z Rakovníka, železo dodáno z továrny bratří Bondy z Prahy a jeho montéry zde sestaven.

Roku 1884 dostavená byla nová školní budova od stavitele J. Brzáka z Rakovníka.

Hradební zdě, podezdívku na zahrádku, kůlny a chlívce stavěl p. Josef Kindl, mistr zednický v Kněževsi. Železnou hradbu stavěl a dělal p. Adolf Kučera z Kněževsi čís. 188. Lavice do nové školy dělal Vojtěch Diršmíd, truhlář z Kolešovic.

Psáno 6/9 1884 J. F.

Školní budova
Budova obecné školy
 

Roku tohoto (1884) byla v Kněževsi 194 čísla domovní, taktéž tolik domů, z nichž bylo 25 jednopatrových a ostatní přízemková.

V těchto letech byl v Rakovníku c. k. okresní hejtman Josef Manschinger, c. k. okresní soudce Hartman, okresním starostou Vincenc Feyerfeil, c. k. notář v Rakovníku.

Toho roku byla též hospodářská, lesnická a průmyslová výstava v Rakovníku od 6ho až do 10ho září hospodářským spolkem z Kněževsi a mnoha občany silně zastoupená.

Dne z 8ho na 9ho června 1884 v noci vypukl požár mezi domky čís. pop. 50 a 51 a zničil obě stavení na popel a mimo toho uhořeli ještě majetníku Viktorinovi Šímovi v čís. pop. 50 dva koně a mnoho drůbeže.
 

Nová školní budova byla vystavěná za místní školní rady:

Předseda byl František Kraupner, později pak
byl p. Jakub Thunzhorný

P. pána Ludvíka Ullmana, faráře
Pana Jana Treybala, říd. učitele
Pana Františka Patráka
Pana Jakuba Štrosa, škol. dozorce
Pana Jakuba Štise,
Pana Františka Fraňka,
Pana Františka Stehlíka
Pana Františka Ransdorfa

Vzpomínka milému našemu rodáku

Již odpočívá. Sláva budiž památce jeho. Václav Hornof to byl, po němž tak mnoho pěkných věcí nám zůstalo, které jen pilná ruka vypracovati může a scházejíce se s těmito vzácnými památkami jsme povinni pilnému, neúnavnému to muži učiniti na tomto místě vřelou vzpomínku.

Václav Hornof narodil se dne 21. září 1840 v čísle domu 59. Číslo toto neslo jméno po statku „u Baťků“. Co žák navštěvoval t. č. jednotřídní školu v Kněževsi za působení vzorného učitele Františka Spala. Po odbytí obecné školy dal jej otec jeho Josef Hornof na studie reálné školy v Rakovníku, odkud odebral se do učitelského ústavu v Praze a absolvovav tento, nastoupil učitelský úřad. Po krátkém působení na roli školské byl stižen neduhem plicním, musil vzdáti se veškerého působení při škole. Vrátil se k rodičům do rodiště svého, kdež poslední síly života svého věnoval obci a vlasti. První snahou jeho bylo vzbudit v občanstvu lásku k národu, k vlasti a k literatuře české. Založil roku 1861 čtenářský spolek „Beseda“, v kterém odebírány byly různé časopisy, byvše po jistou dobu členy spolku pilně čítány. Největším dílem jeho bylo založení roku 1870 obecní knihovny, kterouž sám vzorně po dlouhá léta řídil, spravoval a rozšiřoval. Společně s přítelem svým Václavem Srben, řádným posluchačem právnické fakulty na c. k. univerzitě Karlo-Ferdinandské v Praze, založil roku 1868 ochotnické divadlo v Kněževsi. Při první hře dáván byl Klicperův „Divotvorný klobouk“ a představení divadelní zahájeno bylo slavnostním proslovením Václava Hornofa. Václav Hornof počátkem roku 1864 na žádost obecního představeného vykonával po delší dobu veškeré práce do správy obecní spadající. Milou jeho prací bylo do knihy této jakožto knihy pamětní pilně pamětihodné věci, příhody, události vpisovati a že tak horlil, v této knize na stránce 6 budoucím zapisovatelům důležité učinil připomenutí. Zavedl dále velkou knihu „Sepsání obyvatelstva“. Urovnal, sám svázal zemské a říšské zákoníky a mnoho jiných důležitých věcí obecnímu archivu zachoval. Václav Hornof byl též literárním spisovatelem a zanechal nám mnoho prací, z nichž uvádíme: Dějepis pro školu obecnou, sbírku básní pod jménem Růženeček, básně v různých časopisech českých otištěné, Sebrané povídky a různé překlady z ruského a německého jazyka a mnoho jiných věcí. Po dlouhé plicní chorobě zemřel dne (neuvedeno) 1874 v Chrášťanech, kamž se v posledním  čase ku své sestře odstěhoval. Čest budiž jeho památce!

Po tomto krátkém úvodu, který věnovali jsme památce Václava Hornofa, přistupujeme k zaznamenávání různých opomenutých a v této knize nezaznamenaných událostí.

V Kněževsi dne 5. února 1885, F. Patrák
 

Hrob Václava Hornofa
Hrob Václava Hornofa na kněževeském hřbitově

 

Různé

V roku 1868

Slavnosti svěcení základního kamene Národního divadla v Praze dne 16. května (o pouti sv. Jana Nepomuckého) zúčastnilo se přes 30 občanů zdejších.

Tábora na hradu Pravda nad Domoušicemi zúčastnilo se koňmo asi 40 banderistů (banderium = slavnostní skupina jezdců na koních nebo pěších, obvykle krojovaná) a mnoho povozů z Kněževsi.

Tábora na Kokrdově u Rakovníka zúčastnilo se 38 banderistů a mnoho povozů z Kněževsi.

Táboru u Křekovic poblíž Chmelištné zúčastnilo se 43 banderistů a mnoho jiných povozů zdejších.

Slavnosti svěcení praporu spolku Vesna v Rakovníku zúčastnilo se mnoho občanů zdejších v pěkném průvodu. V průvodu tom zvláště vynikal čtyřspřežní okrášlený povoz vezoucí divadelní ochotníky. V povoze tom zapřaženi nejsilnější a nejpěknější koně z obce zdejší, jež řídili vystrojení po staročesky dva jezdci. Jedním z těchto jezdců byl Václav Cédl, který co horlivý národovec všech podobných slavností, také i této slavnosti, se zúčastnil. Druhým z jezdců byl F. P.


Vepsáno dodatečně do volného místa v kronice:

V kronice sousední obce Chrášťan zaznamenal kronikař Gregor toto: Františka Hornofová, sestra Václava Hornofa, učitele, spisovatele a zakladatele kněževeské kroniky, byla provdána za sedláka Antonína Donáta, nar. r. 1833 v Chrášťanech čp. 33 (byl držitelem i čp. 31). Antonín a Františka Donátovi měli 3 děti:

1) Anna Donátová, provdaná Stýbalová, nar. r. 1856. Byla první učitelka jako žena. Její manžel Stýbal byl rovněž učitelem v Kolíně. Ona tamtéž učitelkou.

2) Dr. techn. věd Ing. Josef Donát, syn. Byl spolumajitelem firmy Bartelmus a Donát v Brně – továrna na elektrické stroje. Narodil se 22. 4. 1858 v Chrášťanech. Zemřel 14. 3. 1937. Měl dceru Slávku, provdanou Vuletičovou (manžel Jugoslávec).

3) Třetí potomek byl Václav Donát, nar. 7. 5. 1869 v Chrášťanech čp. 33. Studoval v Kolíně a v Lipsku. Byl v Pavlově u Pelhřimova, kdež koupil r. 1894 velkostatek. Tu byl za Rakouska poslancem, za I. republiky členem Revolučního národního shromáždění a r. 1920 senátorem. 14. 2. 1924 stal se předsedou senátu a byl jím až do doby protektorátní. Antonín a jeho manželka roz. Hornofová z Kněževsi čp. 59 odstěhovali se k synovi Václavovi do Pavlova r. 1906. Tam oba zemřeli.

Běh Václava Donáta:

1. Dcera Svatava Donátová, nar. 1900,
provdaná Růžičková, žije v Anglii

2. Syn Záviš Donát, nar. 1903

3. Syn Radim Donát, nar. 1906
4. Syn Váša Donát, nar. 1908.

V Chrášťanech z toho rodu nikdo nežije. Vnučka Donátové – Stýbalové Luše Vávrová, profesorka vyšší hospodářské školy v Berouně, by snad mohla poskytnouti ještě další spolehlivé údaje.

Zapsal 21. 9. 1959 Hauner Josef, kronikář


Kronika ve formátu PDF (strany 51-56)

Pokračování